Podepsáno prezidentem: Po 3 letech může vstoupit v platnost dlouho očekávaná novela zákona o POZE

• 28. 09. 2021
• Redakce

Dvě pozitivní změny

Poslanci ve svém hlasování v polovině září odsouhlasili navržené znění „Lex Solar“ v souladu s pozměňovacími návrhuý Senátu. Nejvýznamnější změnou je zvýšení vnitřního výnosového procenta (IRR) formou intervalu v rozmezí 8,4 – 10,6 % paušálně pro všechny druhy zdrojů. 

Pro provozovatele fotovoltaických elektráren to znamená zvýšení z původně navrhovaných 6,3 %, což může ovlivnit, zda ze šetření vyplyne, že je daný sektor překompenzovaný a jestli pro něj budou zavedena opatření k zajištění přiměřenosti podpory.

Další významnou změnou je, že novela nyní umožňuje, aby se u výroben elektřiny uvedených do provozu od 1. 1. 2022 podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahovala také na FVE, což původní znění odhlasované Poslaneckou sněmovnou neumožňovalo. V podstatě to přináší podporu na bázi aukcí pro velké FVE o výkonu nad 1 MWp a systém hodinových zelených bonusů pro FVE o výkonu do 1 MWp.

Jobovka pro solárníky

Lex Solar také zavadí navyšující tzv. solární odvod, který jsou povinni hradit provozovatelé FVE z let 2009 a 2010. Celková výše solárního důvodu bude po vstupu zákona v účinnost činit  20% pro FVE uvedené do provozu v roce 2010 a
10% pro FVE uvedené do provozu v roce 2009.

Platnost Lex Solar po podpisu prezidentem začíná od ledna 2022. Stručně shrnuto, Lex Solar znamená, že „Černého Petra“ si odnášejí zejména provozovatelé FVE – nejenže mají nejnižší povolenou míru zisku za celou dobu životnosti projektu, ale navíc jsou povinni platit (novou či zvýšenou) solární daň.

O přiměřenosti podpory obnovitelných zdrojů energie bude rozhodovat svým nařízením vláda. Takzvané vnitřní výnosové procento (IRR), zjednodušeně výnosnost investice do obnovitelného zdroje během trvání podpory, se bude pohybovat od 8,4 procenta do 10,6 procent.

Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) již dříve řekl, že pokud by u solárních elektráren bylo IRR 8,4 procenta a současně by se o deset procent zvýšila solární daň na projekty z takzvaného solárního boomu, přineslo by to do státního rozpočtu na solární dani čtyři až pět miliard Kč. Na podporu solárních elektráren loni v Česku podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) šlo 29,1 miliardy korun.