Po teplárenství by měl stát podpořit i rozvoj moderní energetiky

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) včera představilo záměra na transformaci českého teplárenství. Cílem nových podpůrných programů je zajistit ústup od spalování uhlí a cenově dostupné dodávky tepla. Podobný plán pro restart obnovitelných zdrojů energie však zatím v Česku stále schází.

Zdroj: Wikipedie

Zdroj: Wikipedie

 

Zásadní transformace teplárenství

Podle včerejšího prohlášení MPO začíná zásadní transformace českého teplárenství, která potrvá do roku 2030. Podstatou bude změna palivové základny, ze kterých se teplo bude vyrábět. Půjde o zemní plyn, dále domácí obnovitelné zdroje energie (OZE), biomasu, odpady, odpadní teplo a jádro. Přitom se zachovají a budou dál rozvíjet centralizované soustavy zásobování tepelnou energií, které jsou energeticky efektivní.

Minimálně 60 % dodávek bude pocházet z vysoce účinných zdrojů, které spolu s teplem vyrábějí i elektřinu. Na to vše připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) investiční i provozní podporu. Ve svém plánu na transformaci teplárenství MPO počítá s tím, že investiční podpora pro nutné změny půjde z miliard, které má Česko k dispozici v Modernizačním fondu, prostřednictvím evropského Plánu obnovy a z evropských strukturálních fondů.

„V českém teplárenství hraje dominantní úlohu uhlí, zajišťuje víc než polovinu výroby tepla. Ceny emisních povolenek jsou ale v současnosti na takové úrovni, že provozovatelům tepláren zvoní hrana. Proto zahajujeme přechod na nízkoemisní zdroje i v oblasti centralizovaného zásobování teplem, které patří k nejefektivnějším způsobům dodávání tepla ve městech,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček

„Čeká nás přechod na plyn, biomasu, energeticky využívat budeme také odpady. Jsme připraveni podpořit přechod tepláren na jiné zdroje a udržet zásobování cenově dostupným teplem. Nikoho nenecháme na holičkách, ale bude to vyžadovat i součinnost provozovatelů tepláren, které čekají v dalších dvou letech významné investice,“ dodává Havlíček.

V návaznosti na dekarbonizaci celého sektoru teplárenství a plnění nových energetických a klimatických cílů státu dále připravuje zcela nový systém provozní podpory i investičních dotací po roce 2020.

„S investiční podporou počítáme podle pravidel veřejné podpory ve výši cca 40 % podle velikosti podniku. Provozní podporu dělíme na tři typy: zachování výroben v provozu, modernizované zdroje a nové zdroje. U modernizovaných a nových zdrojů předpokládáme garanci 15 až 20 let, u udržovací podpory nyní počítáme s provozní podporou maximálně 3 roky. Vše průběžně konzultujeme s Evropskou komisí, aby byla tato strategie a podpora nastavena nezpochybnitelně podle všech pravidel, pokynů a doporučení EU,“ popisuje náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla.

Kdy se podpory dočká moderní energetika?

Kromě podpory teplárenství již letos MPO schválilo provozní podporu pro nové jaderné zdroje. Ekologické organizace souhlasí s nutností rychlého řešení transformace teplárenství, ale představenému plánu na budoucnost teplárenství vytýkají, že vynechává hlavní bod řešení, tedy využití obřího potenciálu úspor.

Navíc, plán neřeší ohrožení cílů pro redukci a recyklaci odpadů tlakem na jejich spalování. V neposlední řadě plán transformace českého teplárenství nenavrhuje zvýšení energetických daní z fosilních paliv mimo systém obchodování s povolenkami, který by nejvíce pomohlo konkurenceschopnosti tepláren s menšími kotelnami.

Ve své podpoře „tradiční energetice“ se stát velmi angažuje. Co zatím současné státní energetické politice lze vytknout, je opomíjení výraznější podpory tzv. moderní energetiky, která se opírá o obnovitelné zdroje energie, akumulaci, decentralizaci a demokratizaci. Lze doufat, že stát konečně podpoří také tyto oblasti na bázi aukcí, investičních dotací nebo úlevách na daních.