Po teplárenství by měl stát podpořit i rozvoj moderní energetiky
Zásadní transformace teplárenství
Podle včerejšího prohlášení MPO začíná zásadní transformace českého teplárenství, která potrvá do roku 2030. Podstatou bude změna palivové základny, ze kterých se teplo bude vyrábět. Půjde o zemní plyn, dále domácí obnovitelné zdroje energie (OZE), biomasu, odpady, odpadní teplo a jádro. Přitom se zachovají a budou dál rozvíjet centralizované soustavy zásobování tepelnou energií, které jsou energeticky efektivní.
Minimálně 60 % dodávek bude pocházet z vysoce účinných zdrojů, které spolu s teplem vyrábějí i elektřinu. Na to vše připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) investiční i provozní podporu. Ve svém plánu na transformaci teplárenství MPO počítá s tím, že investiční podpora pro nutné změny půjde z miliard, které má Česko k dispozici v Modernizačním fondu, prostřednictvím evropského Plánu obnovy a z evropských strukturálních fondů.
„V českém teplárenství hraje dominantní úlohu uhlí, zajišťuje víc než polovinu výroby tepla. Ceny emisních povolenek jsou ale v současnosti na takové úrovni, že provozovatelům tepláren zvoní hrana. Proto zahajujeme přechod na nízkoemisní zdroje i v oblasti centralizovaného zásobování teplem, které patří k nejefektivnějším způsobům dodávání tepla ve městech,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček
„Čeká nás přechod na plyn, biomasu, energeticky využívat budeme také odpady. Jsme připraveni podpořit přechod tepláren na jiné zdroje a udržet zásobování cenově dostupným teplem. Nikoho nenecháme na holičkách, ale bude to vyžadovat i součinnost provozovatelů tepláren, které čekají v dalších dvou letech významné investice,“ dodává Havlíček.
V návaznosti na dekarbonizaci celého sektoru teplárenství a plnění nových energetických a klimatických cílů státu dále připravuje zcela nový systém provozní podpory i investičních dotací po roce 2020.
„S investiční podporou počítáme podle pravidel veřejné podpory ve výši cca 40 % podle velikosti podniku. Provozní podporu dělíme na tři typy: zachování výroben v provozu, modernizované zdroje a nové zdroje. U modernizovaných a nových zdrojů předpokládáme garanci 15 až 20 let, u udržovací podpory nyní počítáme s provozní podporou maximálně 3 roky. Vše průběžně konzultujeme s Evropskou komisí, aby byla tato strategie a podpora nastavena nezpochybnitelně podle všech pravidel, pokynů a doporučení EU,“ popisuje náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla.
Kdy se podpory dočká moderní energetika?
Kromě podpory teplárenství již letos MPO schválilo provozní podporu pro nové jaderné zdroje. Ekologické organizace souhlasí s nutností rychlého řešení transformace teplárenství, ale představenému plánu na budoucnost teplárenství vytýkají, že vynechává hlavní bod řešení, tedy využití obřího potenciálu úspor.
Navíc, plán neřeší ohrožení cílů pro redukci a recyklaci odpadů tlakem na jejich spalování. V neposlední řadě plán transformace českého teplárenství nenavrhuje zvýšení energetických daní z fosilních paliv mimo systém obchodování s povolenkami, který by nejvíce pomohlo konkurenceschopnosti tepláren s menšími kotelnami.
Ve své podpoře „tradiční energetice“ se stát velmi angažuje. Co zatím současné státní energetické politice lze vytknout, je opomíjení výraznější podpory tzv. moderní energetiky, která se opírá o obnovitelné zdroje energie, akumulaci, decentralizaci a demokratizaci. Lze doufat, že stát konečně podpoří také tyto oblasti na bázi aukcí, investičních dotací nebo úlevách na daních.