Plán největší solární elektrárny v Česku naráží na odpor obyvatel Ralska
Nová studie
V souvislosti s projektem obří solární elektrárny se již připravuje studie proveditelnosti, kterou si nechal vypracovat Liberecký kraj, jemuž letiště patří. Nová elektrárna by měla vyrůst na území bývalého vojenského prostoru Ralsko na Českolipsku. Výkon elektrárny by měl být 104 megawattů.
„Námi připravovaná studie obsahuje několik variant využití leteckého území letiště Ralsko. Zvažuje se jednak zastavení celého prostoru letiště, což je ta největší varianta, chystáme ale i další možnosti, například, že zůstane prostor v areálu pro volnočasové aktivity,“ řekl Zdeněk Neufinger, zástupce ředitele Výzkumného energetického centra, jedné ze součástí CEET VŠB-TUO.
Fotovoltaická elektrárna o takové velikosti v Evropě není. „Jsme ve fázi studií, zkoumáme, jaká by měla být velikost FVE, jaké budou investiční náklady, jaké bude připojení,“ dodal Neufinger. Následovat bude územní, stavební a prováděcí projektová dokumentace, kterou také bude připravovat Výzkumné energetické centrum CEET VŠB-TUO.
Odpor místních obyvatel
Záměr výstavby obří solární elektrárny naráží na odpor vedení Ralska a také místních obyvatel.
Letiště, které za války využívala německá a po roce 1968 sovětská armáda, už roky slouží volnočasovým aktivitám. V jeho okolí vede síť cyklostezek, letištní plochu v létě využívají in-line bruslaři a sídlí tu také aeroklub. Obyvatelé Ralska chtějí, aby to tak zůstalo i v budoucnosti.
Maximální varianta výstavby elektrárny o výkonu 104 MWp má vliv na zrušení možnosti provozu ranveje pro účely leteckého spolku a přináší omezení pro volný pohyb veřejnosti.
„Kdyby se elektrárna postavila, tak navíc bude problém ji připojit do sítě. Studie, kterou si kraj nechal udělat, ale tyto související věci řeší jen okrajově nebo vůbec. Bude se muset přepracovat a já jsem k tomu záměru skeptický,“ řekl pro deník Právu starosta Ralska Miloslav Tůma (ANO).
„Kdyby se elektrárna postavila, tak navíc bude problém ji připojit do sítě. Studie, kterou si kraj nechal udělat, ale tyto související věci řeší jen okrajově nebo vůbec. Bude se muset přepracovat a já jsem k tomu záměru skeptický,“ upřesnil Tůma.
Záměrem výstavby elektrárny se budou dále zabývat radní města Ralska, kteří se ve spolupráci s Libereckým krajem pokusí hledat možnosti, na nichž by se obě strany shodly. Pokud by měly fotovoltaické panely letiště pokrýt, musel by se ale změnit územní plán města.
„A v takovém případě bych chtěl, aby s tím souhlasili i obyvatelé města,“ řekl starosta Ralska Tůma.
Soběstačnost pro kraj
Liberecký kraj vidí v solární elektrárně v Ralsku možnost energetické soběstačnosti a zajištění energie pro všechny budovy, které vlastní. Náklady na případnou sluneční elektrárnu se odhadují kolem dvou miliard korun. Výstavbu slunečních panelů, pokud ji studie z Vysoké školy báňské doporučí, by ovšem neměl hradit kraj, ale jiný investor.
„V maximální variantě by byla elektrárna schopna ročně vyrobit 104 tisíc MWh elektrické energie, což je zhruba dvakrát víc, než kolik ročně kraj a jeho organizace spotřebují,“ řekl náměstek libereckého hejtmana Zbyněk Miklík (Piráti).
„Mělo by jít o posouzení umístění fotovoltaické elektrárny, případně možnost výroby zeleného vodíku. Studie by měla být hotová na podzim,“ sdělil hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
Ralsko je v současnosti solárním rájem Česka. V prostoru bývalého vojenského prostoru je zde největší solární park v Česku s výkonem 56 megawattů. Provozuje ho společnost ČEZ. Rozsáhlé fotovoltaické lány tu vlastní ČEZ, který v roce 2010 skoupil projekty firem Amun.Re, Area-Group a 3L Invest. Tyto nákupy ČEZ byly i předmětem vyšetřování Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.