Ocelářská společnost SSAB vyrobila první bezemisní ocel za použití energie ze zeleného vodíku
Milník ve výrobě hutních produktů
Výroba bez použití fosilních paliv představuje důležitý krok na cestě k produkci železa a ocele zcela bez fosilních paliv. Dalším cílem společnosti je rozšířit tuto technologii pro široké využití v průmyslu, což by mělo nastat okolo roku 2026.
Výroba oceli probíhá v několik krocích. Nejprve je železná ruda redukována vodíkem vyrobeným z obnovitelných zdrojů energie. V rámci tohoto procesu vznikne přímo redukované železo, jinak také nazývané železnou houbou.
Takto vyrobené železo je následně společně s železným šrotem využito pro výrobu oceli v elektrické obloukové peci. SSAB na výrobě oceli spolupracuje v rámci partnerství HYBRIT s dalšími společnostmi, jakými jsou organizace LKAB a Vattenfall. Cílem společností je do roku 2026 posunout výrobu bezemisní oceli na průmyslovou úroveň a začít prodávat takto vyrobený materiál ve velkém.
Velké ambice
„První ocel bez fosilních paliv je průlomem nejen pro SSAB, ale je také důkazem toho, že je možné učinit změnu a výrazně snížit globální uhlíkovou stopu v ocelářském průmyslu,“ řekl generální ředitel firmy SSAB Martin Lindqvist.
Výroba ocele je jedním z průmyslových procesů, který zatím nezaznamenal příliš velký pokrok při snižování emisí a podpoře udržitelnosti. Je to však obrovská výzva. Ocelárny se na celosvětové produkci emisí skleníkových plynů podílejí osmi procenty
Cílem projektu Hybrit je snížit celkovou emisní stopu Finska a Švédska o 7 a 10 %. Společnost SSAB počítá s konverzí jejich elektrické obloukové pece v Oxelösundu v roce 2025 tak, aby byla připravená na průmyslovou výrobu bezemisní oceli. Základem celého procesu je elektrifikace a využívání bezemisního vodíku.
Hybrit není jediným projektem, jehož cílem je zmírnit dopady výroby ocele na životní prostředí. Dalším je H2 Green Steel. Ten plánuje na severu Švédska vystavět závod na výrobu ocele, který bude využívat elektřinu ze „zelené“ vodíkové elektrárny. Výroba zde má začít v roce 2024 a do roku 2030 chce mít kapacitu pět milionů tun vyprodukované ocele ročně.