Obnovitelný vodík jako cesta ke klimatické neutralitě EU

International Renewable Energy Agency (IRENA) zveřejnila na konci roku 2020 svou novou zprávu o výrobě zeleného vodíku. Ve zprávě konstatuje, že zelený vodík vyrobený z obnovitelných zdrojů energie bude kompetitivní z fosilními zdroji již v roce 2030. Německo chce v příštích letech rozsáhle investovat do využití vodíku. Má posloužit jako palivo v dopravě, nebo jako zdroj energie.

Zdroj: Wikipedia

Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu

Vodík se teď vyrábí hlavně ze zemního plynu, na severu Německa ale testují i mnohem ekologičtější způsob – elektrický proud a vodu. Elektřina pochází z větrných a solárních elektráren a důležitá surovina se tak získává bez jakýchkoliv emisí.

Výroba a spotřeba energie v EU v roce 2018 představovala podle dat Eurostatu 75 % všech jejich emisí skleníkových plynů. Aby byla unie schopná dosáhnout klimatické neutrality, bude muset vytvořit integrovaný energetický systém a upravit celkové dodávky energie. Z 58 % je totiž stále závislá na dovozu, a to zejména v případě ropy a zemního plynu.

V červenci 2020 proto Komise navrhla takzvanou Vodíkovou strategii pro klimaticky neutrální Evropu, jejímž cílem je urychlit vývoj čistého vodíku a zajistit to, že se stane základem pro klimaticky neutrální energetický systém do roku 2050.

Typy vodíku a jejich klasifikace

Existují různé typy vodíku, které odlišuje výrobní proces a výsledné emise skleníkových plynů. Čistý vodík (nebo také obnovitelný vodík či zelený vodík) se vyrábí elektrolýzou vody pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů. Během jeho výroby tak nevznikají žádné skleníkové plyny.

Europoslanci trvají na tom, že klasifikace různých typů vodíku je zásadní, a zároveň požadují jednotnou evropskou terminologii, která by jasně rozlišovala mezi obnovitelným vodíkem a nízkouhlíkovým vodíkem.

Poslanci během květnového pléna v reakci na návrh Komise zastali názor, že jedinou využitelnou variantou je zelený vodík – tedy vyrobený z obnovitelných zdrojů. Právě ten by mohl udržitelným způsobem přispět k dosažení klimatické neutrality.

V současné době hraje vodík v celkové dodávce energie poměrně malou roli. Existují totiž určité překážky, jako je nákladová konkurenceschopnost, rozsah výroby, infrastruktura či to, jak je vnímaná jeho bezpečnost, které zatím brzdí využití jeho plného potenciálu. 

Dá se ale očekávat, že vodík v budoucnu umožní bezemisní dopravu, vytápění a průmyslové procesy, ale také sezónní skladování energie.

Související zprávy

Další zprávy

další články