Obnovitelné zdroje vyrábějí nejvíce elektřiny v Unii. Výjimkou je Česko a Slovensko

Obnovitelné zdroje energie loni (OZE) v Evropské unii poprvé vystřídaly fosilní paliva na pozici hlavního zdroje elektřiny. Vyplývá to ze studie institutů Ember a Agora Energiewende.

Zdroj: Portiva

Zdroj: Portiva

Dominance zelené energie

OZE vůbec poprvé v roce 2020 vyrobily v Evropské unii více elektřiny, než zdroje fosilní. Je to dáno především masivním útlumem výroby elektřiny z uhlí, která jen mezi lety 2015-2020 spadla o polovinu.

Zatímco výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v EU od roku 2010 výrazně stoupá, výroba ve fosilních zdrojích, zejména uhelných elektrárnách, v tomto období klesla z téměř 50 % na 37 %.

Zeměmi s nejnižším podílem obnovitelných zdrojů v EU je přitom podle závěrů studie institutů Ember a Agora Energiewende stále Česká republika a Slovensko.

Z obnovitelných zdrojů, jako je vítr a solární energie, v loňském roce pocházelo 38 procent elektřiny v EU. Podíl fosilních paliv, jako je uhlí a plyn, činil pouze 37 procent.

V čele jsou severské země a Německo

V Dánsku loni vítr a solární energie pokrývaly potřebu elektřiny ze 61 procent, což by nejvyšší podíl v EU. V České republice a na Slovensku však podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů činil méně než pět procent.

Celková poptávka po elektřině v EU loni podle studie v důsledku pandemie covidu-19 klesla o čtyři procenta, což pocítili zejména výrobci elektřiny z fosilních paliv. Produkce elektřiny z uhlí se proti roku 2019 snížila o 20 procent a ve srovnání s rokem 2015 se propadla o polovinu.

Úpadek uhlí  a jádra

„Výroba elektřiny z uhlí klesla téměř v každé zemi. Pokračuje tak úpadek, který uhlí zažívalo už před covidem-19,“ upozorňuje studie.

Řada evropských zemí postupně odstavuje uhelné elektrárny ve snaze splnit cíle pro snížení emisí. Kvůli nízkým cenám elektřiny v době pandemie se navíc stal provoz některých uhelných elektráren nelukrativním ve srovnání s levnější výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů, podotýkají analytici.

Co se týče jaderné energie, loni po definitivním uzavření elektráren na jádro ve Švédsku a Německu, došlo k 10% poklesu. Podle uvedené zprávy se předpokládá, že podíl jaderné energie se bude postupně zmenšovat s postupným vyřazováním dalších jaderných elektráren z provozu.

Další růst sektoru OZE

„Obnovitelné zdroje budou pokračovat v růstu,“ uvedl analytik elektrárenského sektoru Dave Jones z institutu Ember. „Teprve se ukáže, zda se fosilní paliva zotaví. Ale pokud ano, neočekává se, že toto oživení bude výrazné,“ dodal Jones.

Takovýto vzestup obnovitelných zdrojů je dobrou zprávou pro životní prostředí, ale rozhodně není důvod k bujarým oslavám. Ke skutečně efektivnímu využívání zdrojů obnovitelné energie má lidstvo ještě daleko a bude i nadále třeba zrychlit tempo prosazování zelené energie, aby se zabránilo, podle některých expertů, až katastrofálním a nevratným následkům změnou klimatu. 

Například v Norsku prosazují zelenou energii takovým tempem, že se elektromobily stávají běžným dopravním prostředkem pro každodenní využití a dosáhly 54% podílu tržeb v Norsku. 

Evropské státy si společně stanovily cíl snížit na polovinu své emise CO2 do roku 2030 a do roku 2050 je prakticky úplně odstranit. Některé země však jednotlivě posouvají dobrovolně datum bezfosilních vozidel blíže k současnosti. Rok 2050 představuje podle vědců z OSN bod zlomu, do kterého je třeba udržet změny klimatu na příznivých hodnotách, tak aby nebylo pozdě.