Obnovitelné zdroje mohou v Česku už v roce 2030 nahradit 80 % elektřiny vyrobené z uhlí

Pokud bychom rozvíjeli výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů podle scénáře Komory OZE, bude jimi Česko schopno v roce 2030 nahradit čtyři pětiny elektřiny vyráběné z uhlí. získáme už v roce 2030 skoro o třetinu více elektřiny, než kolik jí dnes vyrábí uhelné elektrárny. S tímto závěrem přišla včera Komora obnovitelných zdrojů energie (KOZE).

Evonik


Cesta k uhlíkové neutralitě

KOZE připravila i kalkulaci výše nákladů na veřejnou podporu obnovitelných zdrojů a porovnala své plány na rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030 s plány Ministerstva průmyslu a obchodu. Uvedený závěr KOZE vychází z vlastní analýzy návrhu Národního energeticko-klimatického plánu, který určí, jakým tempem se budou obnovitelné zdroje rozvíjet v příští dekádě. 

V představách, jak se budou obnovitelné zdroje rozvíjet v příští dekádě se ale KOZE rozchází s představami Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Největší rozpor má Komora OZE ohledně růstu v sektoru čisté elektřiny. Komora OZE navrhla v roce 2030 spotřebovávat nejméně 28 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. MPO navrhlo hodnotu zhruba poloviční. 

Zbytečně podceněný potenciál

„Rozvoj výroby čisté elektřiny MPO velmi podhodnotilo, pro příští dekádu počítá s nárůstem pouze o 0,6 procentního bodu: z podílu 13,6 % dosaženého v roce 2016 na 14,2 % očekávaného v roce 2030“, uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

“Nemyslím, že to bývalá ministryně MPO Marta Nováková mohla myslet vážně. Když to převedu na roční přírůstky nových elektráren – u fotovoltaických a větrných zdrojů mělo docházet mezi lety 2021 a 2030 meziročně k nárůstu o pouhých přibližně 40 megawattů pro každý ze sektorů. Pro srovnání – k takovému rozvoji dochází v  sousedním Polsku nebo Rakousku v průměru každý měsíc až dva,” dodal Chalupa.


„Náš návrh je založen na středním, nikoliv vysokém scénáři rozvoje potenciálu, který v Česku obnovitelné zdroje mají,” doplnil Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Pozitivní role větrných a fotovoltaických elektráren

Komora OZE kritizuje plány MPO, které navrhlo, že zhruba 70 % nárůstu obnovitelných zdrojů do roku 2030 obstará sektor vytápění. K tomu je ale Komora OZE skeptická především kvůli obavám o udržitelné získávání a spalování  biomasy ve velkých teplárnách a elektrárnách. 

Na rozdíl od MPO se proto Komora OZE navrhuje zaměřit na posílení výroby v sektoru výroby elektřiny, především ve větrných a fotovoltaických elektrárnách. „Navržený nárůst spotřeby biomasy považujeme v kontextu změny klimatu a potřebné změny hospodaření v lesích za problematický  a odmítáme ho jako zástupci sektoru podpořit“, řekl Jan Habart z asociace CZ Biom.

Největší potenciál růstu mají větrné a fotovoltaické elektrárny, dále také malé vodní elektrárny a v budoucnu geotermální zdroje. U výroby elektřiny z bioplynu naopak zástupci Komory OZE očekávají její převod na efektivnější výrobu biometanu, který poslouží jako sezónní akumulace a přispěje ke stabilizaci elektrických sítí a posilování čisté dopravy (bio CNG).

KOZE


 
Graf: porovnání spotřeby elektřiny z OZE v roce 2016 s návrhy na spotřebu v roce 2030 (scénáře MPO, Komory OZE a návrh Evropské komise; Národní energeticko-klimatický plán) 

Výši veřejné podpory pro nové obnovitelné zdroje, které se budou stavět mezi lety 2021 a 2030, Komora OZE vypočítala na až 118 miliard korun, tedy v průměru necelých 12 miliard ročně. V tom je zahrnutých i 26 miliard na podporu akumulace a dalších 10 miliard na posílení stability sítě prostřednictvím podpory výroby biometanu. 

“Z výpočtů, které máme k dispozici, vyplývá, že stát tyto prostředky bude mít k dispozici. Podstatné ale bude, v jaké verzi projde novela Zákona o emisním obchodování, respektive jak efektivně se budou rozdělovat peníze provozovatelům zahrnutým pod obchodování s emisemi (EU-ETS) a kolik peněz zbyde na ostatní zájemce,” dodal Chalupa.

Rozdíl mezi starými  a novými zdroji

Náklady na veřejnou podporu obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa popsal podrobně: 

„V nákladech na veřejnou podporu je potřeba velice striktně rozlišit podporu pro obnovitelné zdroje postavené v minulosti, ty již vyrábějící, od podpory pro zdroje, které se budou teprve stavět po roce 2021. Detaba o nákladech a klimaticko-energetickém plánu se tedy týká pouze budoucích zdrojů,“ říká Chalupa.

„Zatímco podpora pro první skupinu je jasně daná, protože vyplývá z tehdejší a současné platné legislativy, tak způsob podpory a její náklady pro budoucí projekty je to, o čem teď probíhá diskuze. Jinými slovy, vůči podpoře pro již vyrábějící OZE můžeme mít výhrady, ale nic s tím nenaděláme, měnit to již nejde. Kdežto podpora pro budoucí OZE, ty, co se budou stavět po roce 2021, je to, o čem teď jedině má smysl diskutovat a argumentovat, „dodává Chalupa.

Výši veřejné podpory pro nové obnovitelné zdroje, které se budou stavět mezi lety 2021 a 2030, Komora OZE vypočítala na až 118 miliard korun, tedy necelých 12 miliard průměrně ročně včetně podpory pro akumulaci elektřiny a tepla. V nákladech nové dekády je zahrnuto i 26 miliard na podporu akumulace elektřiny a tepla a dalších 10 miliard na posílení stability sítě a čisté dopravy prostřednictvím podpory výroby biometanu. 

Z podrobné analýzy Komory OZE vyplývá, že stát tyto prostředky bude mít k dispozici z povolenek EU ETS. Podstatné ale bude, v jaké verzi projde novela Zákona o emisním obchodování, respektive jak efektivně se budou rozdělovat peníze provozovatelům zahrnutým pod obchodování s emisemi (EU-ETS) a kolik peněz zbyde na ostatní zájemce.

„Pokud se na těch námi spočtených 118 miliard podíváte optikou, komu jsou určeny, kdo je dostane, tak podle našich výpočtů až 50 miliard poputuje do obcí, jejich obyvatelům a malým a středním podnikatelům, kteří budou rozvíjet tzv. komunitní a místní projekty. Ty se dobře osvědčují na západě, kde urychlují transformaci energetiky,” konstatuje Chalupa.
 
Do roku 2030 KOZE navrhuje, aby většina podpory byla vyplácenou investiční dotace, jen asi pětina formou provozní podpory, tedy hodinovým zeleným bonusem.
 
Do roku 2050 půjde na veřejnou podporu (v případě nových projektů) celkem až 263 miliard, jen pozor, výpočty v takto dlouhém horizontu jsou zatíženy možná až nadkritickou mírou nejistoty především kvůli odhadům budoucích cen energií na třicet let dopředu. KOZE se radši drží při zemi a počítá jen s konzervativním scénářem zvyšování cen energií. Může se taky ale klidně stát, že energie zdraží rychleji a pak už třeba po roce 2032 nebude podpora pro obnovitelné zdroje potřeba žádná.
 
„Podporu starých obnovitelných zdrojů energie jsme spočítali ve výši 470 miliard,“ uzavírá Chalupa