O útlumu uhlí v Česku se rozhodne již příští týden

• 20. 11. 2020
• Redakce

 

Zdroj: Wikipedia

Výběr ze 3 scénářů

Uhelná komise bude vybírat ze tří hlavních scénářů, které počítají s koncem hnědého uhlí v jednom z roků 2033, 2038 nebo 2043. Dosud vše naznačovalo tomu, že zvítězí prostřední varianta. Tedy rok 2038, kdy chce uhelné elektrárny zavřít také Německo. Podle ekologů je to příliš pozdě.

Ministr průmyslu Havlíček nechce jednotlivé varianty komentovat. „Vnímám názory od roku 2030 až po rok 2045 a dále,“ uvedl ministr tento týden.

Odchod od uhlí je ze zjevných důvodů celosvětovým trendem, ačkoli jde o neobnovitelný zdroj, jehož zásoby se odhadují na dalších sto let. Německá Uhelná komise navrhla datum odstupu od uhlí na rok 2038, spotřeba uhlí u našich západních sousedů se postupně snižuje už teď.

Tento týden ekologické organizace a spolky demonstrují před Ministerstvem životního prostředí, aby daly najevo, že odejít od uhlí musíme do roku 2030.

Hledá se náhrada za uhlí

Hlavní roli má při rozhodování hrát, v jaké míře bude možné uhelné zdroje nahradit, aby Česko zůstalo energeticky soběstačné. Nyní z uhlí pochází zhruba 40 procent vyrobené elektřiny a také významná část tepla.

Počítá se s novým jaderným zdrojem v Dukovanech, ale zdaleka není jisté, zda už v roce 2038 bude stát. Obnovitelné zdroje jako fotovoltaické či větrné elektrárny zdaleka nedokážou výpadek zcela nahradit, nastoupit by musel plyn.

„Pro nás je klíčové, aby útlumu předcházelo to, že máme zdroj, kterým dokážeme uhlí dostatečně nahradit. Pokud chcete nahradit zdroje v základním využití, jako jsou ty uhelné, tak například u soláru potřebujete aspoň sedmkrát vyšší instalovaný výkon, než máte uhelného,“ vysvětluje náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla.

Podle Neděly přechod z uhlí například na obnovitelné zdroje není v souvislosti s přenosovou sítí tak snadný. Podíl obnovitelných zdrojů by měl podle národního energeticko-klimatického plánu stoupnout ze současných 15 % na 23 %, podle Neděly se ale bude muset doplňovat zemním plynem.

Budoucí kompenzace

Uhelná komise neřeší pouze jízdní řád vypínání elektráren. Hraje se také o vládní kompenzace. Je otázkou, zda je provozovatelé mají dostat jen tehdy, kdy budou muset své výrobní zdroje zavřít na základě politického rozhodnutí, či zda je dostanou, i kdyby jim uhelné elektrárny „umřely“ z ekonomických důvodů.

Útlum uhlí nebude mít ekonomický dopad na české a moravské regiony všude stejný. Už tak strukturálně zatížené lokality uhelných regionů budou muset řešit náhradu za tradiční způsob obživy. Třetí pracovní skupina Uhelné komise řeší právě tyto socioekonomické dopady konce uhlí, jednou z jejích vedoucích je Jana Mračková Vildumetzová.

„Rezorty s námi ohledně Just Transition fondu úzce komunikují. Částka by měla být zhruba 45 miliard korun do všech krajů. Jen v Karlovarském kraji jsou připraveny projekty za 100 miliard,“ uvádí náměstkyně hejtmana našeho nejméně lidnatého kraje Mračková Vildumetzová částku, která přijde z Evropské unie na spravedlivou transformaci těžbou zasažených krajů.

Peníze z Fondu spravedlivé transformace mají čerpat hlavně malé a střední podniky, a to na obnovu životního prostředí nebo rekvalifikace zaměstnanců. Podle serveru iRozhlas ale čeští poslanci poslali žádost do Bruselu o rozšíření možností čerpání i na velké podniky.