O nás, bez nás: Uhelná komise rozhodne o budoucnosti sektoru OZE v Česku?

Českou republiku čeká v blízké době důležitá událost, která ovlivní budoucnost národní energetiky. V těchto dnech se rodí tzv. Česká uhelná komise (ČEK), která vydá následující rok doporučení, jak by měla Česká republika v příštích letech nakládat nejen s tradičními uhelnými elektrárnami, ale také rozhodně o rozvoji obnovitelných zdrojů energie (OZE).

Redakce


Komise bude mít významný vliv na potenciální přechod k udržitelné energetice a na splnění cílů Pařížské dohody. Jaké budou priority komise a kdo zasedne v jejích řadách?

Rozhodnutí vlády

Vláda minulý týden schválila vznik ČEK. A to na základě společného materiálu Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva životního prostředí. ČEK bude mít devatenáct členů, zástupců klíčových skupin, které mají s uhlím a budoucím energetickým mixem České republiky něco společného. 

Hlavním cílem práce nového poradního orgánu vlády bude zhodnotit budoucí potřebu hnědého uhlí a navrhnout další postup. Tedy zpracovat odborná doporučení, jak ČR přizpůsobit době, kdy dochází k útlumu využívání energie z fosilních paliv a čím dál tím víc a rychleji se přechází na bezemisní zdroje. Výstupy práce komise by vláda měla mít k dispozici do konce roku 2020

ČEK vznikla na základě vzoru u našich sousedů v Německu, kdy místní uhelná komise po sedmi měsících jednání usnesla, že spolkové země nejpozději do konce roku 2038 přestanou využívat uhelnou energii. Zároveň budou částkou 40 miliard EUR finančně podpořeny tzv. uhelné regiony, kterých se odklon od uhlí zásadně dotkne.

Inspirován tímto německým vzorem a patrně i vzrůstajícím zájmem veřejnosti o klimatická témata, navrhl ministr životního prostředí Richard Brabec na jaře tohoto roku zřízení ČEK. Vládní poradní orgán by měl po dobu jednoho roku jednat a na základě těchto shromáždění předložit výsledky, které budou podkladem pro přípravu novelizace Státní energetické koncepce.

Sporné personální složení i mise

ČEK bude řešit nejen záležitosti spojené s útlumem těžby. „Musíme se velmi intenzivně zabývat energetickou soběstačností, mít co nejlépe zajištěnou energetickou bezpečnost a být i co se týče energií maximálně konkurenceschopní. Nový poradní orgán vlády tak bude řešit celou řadu citlivých věcí a odborná doporučení poskytovat vládě. Rozhodovat o nich samozřejmě budeme muset s ohledem na budoucí energetický mix, tedy potřeby budoucích generací,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Zásadní přitom je, abychom, co se týče uhlí, jeho postupného útlumu a využívání dalších zdrojů energie, našli shodu pokud možno všech zainteresovaných stran.“

Předsedy uhelné komise jsou ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a ministr životního prostředí Richard Brabec. Pro maximální vyváženost jsou dalšími členy zástupci ministerstev pro místní rozvoj a financí a práce a sociálních věcí, Českého báňského úřadu, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Hospodářské komory, Českomoravské konfederace odborových svazů, nevládních neziskových organizací s hospodářským, environmentálním a sociálním zaměřením, zástupci Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje, poslanecké sněmovny a akademické sféry.

ČEK má mít devatenáct členů, zástupců klíčových skupin, které mají s uhlím a budoucím energetickým mixem České republiky něco společného. Je stěží pochopitelné, že mezi členy ČEK nejsou zástupci Komory OZE, nebo jednotlivých asociací. Přitom úkolem ČEK má být i posouzení rozvoje sektoru OZE v budoucnosti.

Současné složení ČEK a její pohled na OZE lze přirovnat k Mnichovské dohodě v roce 1938, kdy se „také rozhodovalo o nás, ale bez nás“.

Neznáme zatím zůstává i poslání ČEK k dekarbonizaci české energetiky a rozvoji OZE.
Bude úkolem komise nalézt cestu ke klimatické neutralitě a s tím spojený termín úplného ukončení využívání uhlí? Bude zadání dostatečně obecné tak, aby se na řešení dekarbonizace shodli zastánci obnovitelných zdrojů energie i jádra? Jakým způsobem budou ochráněny demokratické prvky, poskytování informací a transparentnost?