Nová studie: Rozvoj OZE může přispět k rozvoji české ekonomiky a vytvořit až 30 000 pracovních míst

Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) v České republice se může zvýšit lze zvýšit bez dodatečného zatížení veřejných zdrojů. Navíc to pomůže modernizaci energetického sektoru a podpoří ekonomiku, konkrétně desítkami tisíc pracovních míst.  „Motorem tohoto rozvoje se v budoucnosti stane solární energetika,“ oznámila to včera ve své studii poradenská společnost Deloitte.

juwi


Nový pohled na klimatický plán

Studie společnosti Deloitte reaguje na požadavek Evropské unie, aby se podíl OZE v Česku do roku 2030 zvýšil na 23,8 procenta. Základní scénář Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP), který letos vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), přitom počítá jen s podílem 20,8 procenta. Avšak Evropská unie na jaře tento návrh NKEP zamítla s tím, že po Česku požaduje jeho úpravu do konce letošního roku.

Podle analytiků společnosti může Česko bez problémů zvládnout i nárůst obnovitelných zdrojů o tři procentní body. „Zvýšení cíle na 23,8 procenta může být z pohledu Česka ekonomicky výhodné a jednoduše dosažitelné. Klíčem je solární energetika,“ uvádí studie Deloitte, která považuje původní odhady MPO v oblasti výroby energie za „extrémně konzervativní“. 

Studie porovnává NKEP s dvěma možnými scénáři navýšení podílu na 23,8 %. Takzvaný realistický scénář modeluje navýšení obnovitelných zdrojů energie zejména v elektroenergetice, druhý scénář, kogenerační, počítá s navýšením obnovitelných zdrojů energie v elektroenergetice a ve výrobě tepla.

Realistický scénář je modelován na cílový stav 9 GW výkonu solárních a 1,4 GW větrných elektráren v roce 2030. Kogenerační scénář počítá s 6,85 GW z fotovoltaiky a 1,4 GW z větru. V současnosti má Česko zhruba 2,2 GW ze solárních a 0,32 GW z větrných elektráren.

Boom OZE potáhne solární energetika

Podle studie společnosti Deloitte lze v Česku navýšit podíl OZE na spotřebě energie až na 23,8 procenta, aniž bychom museli na podporu zelené energetiky dát víc veřejných peněz. Nárůst v elektroenergetice je modelován při cílovém stavu v roce 2030 9 GW v solárních a 1,4 GW větrných elektráren. K podobnému závěru došla již v roce 2018 Komora obnovitelných zdrojů (KOZE). Podle KOZE  by se do roku 2030 mohlo v Česku vyrábět z OZE až dvakrát víc elektřiny a třetina tepla.

„Dynamický rozvoj produkce fotovoltaických modulů a větrných turbín vedl ke zlevnění této technologie a do roku 2030 se očekává další pokles o 30 %. Výsledky německé soutěže o podporu formou aukcí dokonce ukazují, že za určitých podmínek mohou být zejména solární elektrárny v uvažovaném horizontu studie konkurenceschopné. Fotovoltaiku tak bude možné při vyšších cenách elektřiny považovat za tržně konkurenční, a tím i za nejvhodnější zdroj pro případné zvýšení podílu obnovitelných zdrojů,“ říká manažer v oblasti energetiky Deloitte a spoluautor studie Miroslav Lopour.


Ze studie také vyplývá, že umisťování fotovoltaik nemusí být výzvou ani z hlediska záboru zemědělské půdy. Uvedené hodnoty pro rozvoj fotovoltaiky jsou v obou scénářích zhruba desetinásobně až dvacetinásobně méně náročné na rozlohu zemědělské plochy než plány NKEP pro dopravu a sektor vytápění. 

Pro rozvoj solární energetiky lze navíc vhodně využít brownfieldů a výsypek nebo půdy s nízkou bonitou. Fotovoltaické zdroje lze navíc budovat poměrně rychle, zejména v případě, že by ostatní zdroje nedokázaly cíle naplňovat.

Nevyužitý potenciál

V Česku se solární energetika v posledních 2 letech rozvíjí především na střechách. Do panelů investují nejčastěji majitelé obytných domů či malé firmy. Větší parky na brownfieldech nebo střechách průmyslových a skladových hal moc vidět není.

Je to proto, že podpora velkých solárních projektů dostala u nás stopku v roce 2011, hned po solární blamáži v důsledku fatální selhání „Fišerovy úřednické vlády“ v roce 2009, která včas neupravila tehdy platnou legislativu.

Od té doby u nás rozvoje solární energetiky více méně stagnuje. Loni se u nás instalovalo cca 12 MW nových fotovoltaických elektráren, což je ve srovnání s Rakouskem (cca 160 MW) zcela zanedbatelné množství.

„My jsme hodně podporovali solární parky, když byly drahé. Znamenalo to velké výdaje z veřejných rozpočtů, velké dopady na spotřebitele, ale výnosy šly přitom jen k soukromým vlastníkům. Teď, když je tento zdroj levný, s ním naopak bojujeme,“ shrnuje domácí paradox šéf české pobočky Deloitte Josef Kotrba.

Podle doporučení společnosti Deloitte by se o výstavbu nových zdrojů by se měli postarat soukromí investoři, ale stát by jim ale k tomu měl vytvořit podmínky. Další závěry studie poradenské společnosti Deloitte naleznete na tomto místě.