Není panel jako panel: ČEZ testuje agrivoltaiku a další inovativní technologie v nové laboratoři

• 16. 04. 2021
• Redakce

Fotovoltaická laboratoř v reálných podmínkách

Už letos na jaře začne ČEZ dodávat bezemisní elektřinu do sítě díky obřímu solárnímu carportu o výkonu 820 kWp, který je umístěn na zastřešeném parkovišti dukovanské jaderné elektrárny. Vůbec největší solární instalace za posledních 10 let o výkonu 2,3 MWp pak vznikne na střechách automobilky Škoda Auto. Postaví ji ČEZ ESCO.

Další nová elektrárna ČEZu je netypická. V Ledvicích zde firma testuje různé fotovoltaické technologie na instalaci o celkovém výkonu 56,6 kWp. Několik řad fotovoltaických panelů se leskne v jižním cípu areálu nejmodernější klasické elektrárny ve střední Evropě

Jsou tu zastoupeny i nejmodernější technologie včetně bifaciálních panelů, které umějí využívat osvit z obou stran. ČEZ zde testuje také vysokoúčinné typy Half cut a PERC vyrábějící i při částečném zastínění nebo znečištění. A také zde nalezneme svislé panely pro agrivoltaiku, které se hodí pro kombinaci výroby elektřiny se zemědělstvím. 

„Od roku 2010, kdy se v Česku naposledy stavěly velké solární parky, se vývoj posunul hodně dopředu. Chtěli jsme si proto jednotlivé technologie i jejich zapojení vyzkoušet v praxi. Přestože dokážeme výrobu teoreticky spočítat, už teď nás některé výstupy překvapily. Praxe porazila teorii,“ říká expert na fotovoltaiku ze společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje Petr Jenikovský.

Proč tak pestrý mix?

„Účinnost panelů za poslední dekádu vystřelila z 13 až ke 20 procentům, fotovoltaika má jistě obrovský potenciál. My si ale chceme být stoprocentně jistí, že naše velké elektrárny pro příští dekádu o celkovém výkonu v řádu tisíců megawattů budou optimálně poskládané a mít ideální poměr cena/výkon,“ dává nahlédnout za oponu ledvické laboratoře moderní energetiky Jan Kalina, generální ředitel společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje.

„Proto testujeme na jednom místě různé typy technologií, nosných konstrukcí a děláme si komplexní monitoring jejich provozu,“ dodává Kalina. „Výrobu zde sledujeme až na úroveň jednotlivých panelů, v kombinaci s hodnotami osvitu, teplotou panelů a okolí nebo rychlostí větru. Výsledkem budou konkrétní doporučení pro výstavbu velkých solárních parků“.

Areál ledvické elektrárny tak pokračuje v rozšiřování portfolia zdrojů bezemisní elektřiny a naplňuje svou ambici stát se jedním z inkubátorů moderní zelené energetiky. Už od loňského roku tu čtyři bezlopatkové odvalovací turbíny PROTUR mění energii vyčištěné chladicí vody z ledvického provozu v elektřinu pro osvětlení areálové čističky odpadních vod.

Původem český vynález umí zpracovávat vodu i na mimořádně nízkých spádech od 0,4 do 1,5 metru, kde by se standardně používané druhy vodních turbín neuplatnily. Pro ukládání okamžitých přebytků energie tu slouží bateriový akumulační systém o kapacitě 12 kWh.

Dobrá investice

ČEZ vyrábí elektřinu ze slunce nepřetržitě už 24. rokem, první elektrárnu využívající energii slunečního záření postavil roku 1998 na hřebenech Jeseníků poblíž horní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně.

Premiérovou střešní instalací pro ČEZ byly v roce 2009 solární pásy umístěné na budově malé vodní elektrárny Přelouč, první výrobny využívající k výrobě bezemisní elektřiny hned dvou forem obnovitelných zdrojů!

V současnosti skupina ČEZ a provozuje v České republice fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 125 MW, které ročně v závislosti na přírodních podmínkách vyrobí elektřinu pro zhruba 40 tisíc českých domácností.  Většina z nich vyrostla v době solárního boomu v letech 2009-2010.

Výstavba a zprovoznění nové experimentální „fotovoltaické laboratoře“ v Ledvicích stála přes milion korun. Je to pro firmu dobrá investice do budoucnosti. „Jen rozdíl o pár procent kvůli odlišnému rozestavení nebo otočení panelů či výběru technologie může nakonec znamenat velký rozdíl při výrobě elektřiny,“ říká Jenikovský pro deník Mladá Fronta Dnes.

Výsledky z laboratoře v Ledvicích budou sloužit pro konkrétní doporučení pro výstavbu velkých solárních parků. První výsledku testů v praxi prokázaly, že výroba solární energie záleží i na sklonu panelů.

„Ukázalo se, že ty s menším sklonem (tedy ty, které jsou skoro naplocho) jsou více náchylné k zaprášení, tudíž vyrobí o něco méně elektřiny. Je tedy lepší panely více naklopit,“ dodává Jeníkovský.

Toto zjištění je přitom důležité. Většina velkých solárních elektráren na zemi bude vznikat především na nevyužívaných průmyslových plochách, tedy na brownfieldech. A tam se vyplatí s ­vyšší prašností počítat.