Neděla (MPO): V Česku je nyní více než 230 tisíc solárních elektráren o výkonu přes 5300 megawattů

V pondělí se na půdě Akademie věd debatovalo o budoucnosti obnovitelných zdrojů energie v České republice. Na společném semináři Komise pro životní prostředí AV ČR a Komise pro energetiku AV ČR vystoupil mimo jiné René Neděla vrchní ředitel Sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu.

Foto: René Neděla (MPO); Zdroj: Akademie věd ČR

 

Výrazný růst solární energetiky

Na semináři mimo jiné zaznělo, že budoucnost energetiky spočívá v přechodu k různým druhům obnovitelných zdrojů. „V posledních letech došlo k výraznému nárůstu solární energetiky, zejména střešních fotovoltaik,“ řekl René Neděla, vrchní ředitel Sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu.

V Česku se podle něho momentálně nachází více než 230 tisíc solárních energetických stanic, přičemž v naprosté většině jde o menší střešní panely. Instalovaný výkon ze Slunce momentálně dosahuje hodnoty kolem 5300 megawattů, zatímco z větru 275 megawattů. I větrná energetika je ale na vzestupu.

Usnadnit vznik solárních i větrných elektráren by měly takzvané akcelerační oblasti – předem vytipované zóny, ve kterých bude jednodušší dostat povolení k výstavbě projektů obnovitelných zdrojů energie. Vznik akceleračních oblastí byl schválen na úrovni Evropské unie, v Česku došlo ke schválení zákona a nyní se pracuje na zavádění právní úpravy do praxe. O detailech mluvila na semináři Alena Chaloupková z Ministerstva životního prostředí.

Potenciál větru a jeho limity

„Klimatologický potenciál větrné energetiky v České republice se pohybuje kolem sta terawatthodin, což je o něco více, než je naše současná spotřeba elektrické energie,“ řekl na semináři David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Klimatologický potenciál podle jeho slov určuje, kolik větrné energie v atmosféře vzniká a jak velký podíl lze rozumně využít. U nás v tomto prý zásadní problém není a vítr by se mohl využívat víc.

Často se zmiňuje, že větrná energie kolísá v závislosti na počasí. To je pravda a energetická soustava se s tím musí vyrovnat. Lze s tím ale docela dobře pracovat. Větrných elektráren je totiž více a na různých místech, a pokud mezi nimi existuje dobré propojení, daří se výchylky eliminovat.

Důležitým limitem, který je nutné brát v úvahu, je území, na němž se větrné elektrárny dají postavit. Větrníků v krajině přibývá a spolu s tím roste i nelibost obyvatel v jejich okolí. Reálným problémem je slyšitelný hluk vznikající na listech rotorů a také dopad na živočichy, například ptáky a zejména pak dravce.

„Sama technologie obnovitelných zdrojů není rizikem, naopak, posiluje energetickou bezpečnost a nezávislost. Riziko vzniká tehdy, když se výroba, sítě, trh a pravidla vyvíjejí nesynchronně,“ doplnil Štěpán Chalupa z Komory obnovitelných zdrojů energie.

Ze semináře vznikl zvukový záznam, který je možné si poslechnout. K dispozici jsou rovněž powerpointové prezentace.