Názor experta: Jak se mění trh solárních panelů? Jaké trendy budou převládat v budoucnosti?

• 06. 08. 2021
• Redakce

Obrázek: Wikipedia

Na výše uvedené dotazy odpovídá Radek Orság, jednatel společnosti SOLSOL s.r.o., která je v současnosti předním distributorem FV panelů a komponentů v České republice.

SN: Co považujete za největší změnu v oblasti FV panelů v posledních letech a jaké dopady to má na investory?

Za největší změnu na poli FV panelů v posledních  letech považuji změnu rozměru panelů, která se projevuje ve zvětšování jejich velikosti. Je to způsobeno několika důvody, ke kterým patří snaha investorů o co nejnižší LCOE (celkové náklady na výrobu solární energie) v tendrech na výstavbu velkých fotovoltaických elektráren (FVE).

S tím úzce souvisí snaha o maximalizaci výkonu na jednotku instalovaného výkonu a také minimalizace nákladů na instalaci panelů a doby jejich instalace. Panely o vysokém výkonu umožňují mimo jiné nižší náklady na BOS (tj. konstrukční systém, kratší stringy, méně kabeláže). V neposlední řadě panely s vysokým výkonem také přispívají ke snížení nákladů na logistiku .

V této souvislosti bych rád poznamenal, že se s vyššími výkony nikterak nemění účinnost panelů, která se stále pohybuje mezi 20-23%. Další růst účinnosti panelů přinese až případný nástup HTJ technologií, případně rozvoj „svatého grálu“ fotovoltaiky v posledních letech – tj. zcela nové technologie článků na bázi PEROVSKITU, které momentálně fungují prakticky pouze v laboratorních podmínkách.

SN: Jak se konkrétně mění velikosti panelů, které se nyní dostávají na trh?

V současnosti prakticky většina hlavních výrobců panelů opustila formát článků M2 (G1) (156 mm) a přecházejí na formáty M6 (166 mm) až M12 (210 mm).  Rostou tak výkon, rozměry, ale i váha panelů, jak vidíte na srovnání formátů panelů a jejich velikostí na níže uvedeném obrázku.

Většina předních (tzv. Tier-1/první kategorie) výrobců panelů dnes pro střešní instalace dodává na trh jako standard panely o výkonu 360-390 Wp a rozměrech 1765 x 1048 mm. Pokud se jedná o velkokapacitní pozemní či střešní FVE, pak Tier -1 výrobci nyní jako standard vyrábějí panely o vysokém výkonu 480-500 Wp a o rozměrech 2108 x 1048 mm.

Existují i výjimky mezi výrobci, kteří dosahují výkonu panelů přes 650 Wp založené na článcích typu M10 a M12, ale jejich dostupnost je velmi omezená, jelikož se vyrábějí primárně pro velké pozemní instalace a jejich použití na residenčním trhu je minimálně nešťastné. V sortimentů naší společností SOLSOL s.r.o. mám například k dispozici panely předního výrobce Canadian Solar o výkonu až 585 Wp BiHiKu7  s články typu M12.

Obrázek: SOLSOL s.r.o.

SN: Přinášejí nové typy vysoce výkonných panelů i „výzvy“ pro investory či instalatéry FVE?

 Je třeba podotknout, že stále rostoucí velikost a nestandardizace panelů je v branži velmi kontroverzní téma. Je to způsobeno tím, že různí výrobci používají mnoho různých velikostí článků.  Toto komplikuje projektování nových FVE a také nutí výrobce konstrukcí ke změnám ve svém sortimentu.  Jeden z důvodů výpadku výroby a dodávky asijských technologií  v současné době je právě velké spektrum velikostí i v rámci jednoho výkonu panelů, na které nebyli schopni reagovat výrobci solárních skel.  Tento problém následně nastartoval proces standardizace velikostí panelů, kterou zaznamenali i naši klienti, při jarním „výměně datasheetů“ a standardizaci velikostí panelů na bázi buňky M6.

Novým rozměrům panelů se musí přizpůsobit i výrobci střídačů a zejména optimizérů, kteří se na tento trend zareagovali velmi pružně.

SN: Podle aktuální studie ITRPV rok 2020 znamenal prakticky „umíráček“ pro výrobce polykrystalických solárních panelů. Čím je to způsobeno? Proč trh jednoznačně preferuje monokrystalické křemíkové panely?

Lze souhlasit, že rok 2020 přinesl pokles zájmu o produkci monokrystalických panelů. Podle aktuální studie ITRPV jejich podíl činil necelých 20% trhu a do roku 2030 zcela jasně budou trhu až z 95 % dominovat „mono-krystalické“ panely n-typu nebo p-typu, jak zachycuje níže uvedený obrázek.

Trh panelů jednoznačně preferuje „mono“, je to způsobeno zájmem investorů o maximalizaci výkonu panelů, s čímž je spojen trend minimalizace nákladů na jejich instalaci a také na tzv. BOS (tj. konstrukce, kabeláž, atd.).

Náklady na produkci článků a následně panelů se u poly a mono v posledních letech vyrovnaly, a díky nižší efektivitě polykrystalu a nižší živostnosti/zárukám již nemá smysl tuto technologii udržovat.
 

Obrázek: Tržní podíl waferů, ze kterých se vyrábějí solární články (Zdroj: ITRPV)

SN: Trendem poslední doby jsou tzv. bifaciální panely. Jaké jsou jejich výhody?

Oboustranné nebo-li bifaciální panely umožňují výrobu solární energie s cílem maximalizovat energetickou výtěžnost pro investory. Díky této unikátní technologii lze navýšit výrobu oproti tradičním (tj. jednostranným) panelům až o 5- 20 %, což potvrdily testy v reálných podmínkách v Irsku.

Zadní strana p-type monokrystalického panelů produkuje kolem 65-75% výkonu přední strany panelů v ideálních podmínkách a při flash testu.  U n-typu je to dokonce 85-90%, což je dělá vhodnějšími pro instalace panelů v 90%  při projektech na bázi agrovoltaiky.  Tyto technologie jsou ale v současnosti o 20-30% nákladnější a čeká se, zda-li sériová výroby produkci zlevní jejich ceny v budoucnosti.  

Obrázek: Wikipedia

Výtěžnost bifaciálních panelů závisí na několika faktorech. Rozhodující roli zde hraje tzv. albedo (podkladová vrstva pod panely), díky které lze získat dodatečnou energii z odraženého světla dopadající na zadní stranu panelů. Další faktory jsou například sklon panelů, vzájemná vzdálenost mezi nimi nebo použití 1-osových či 3-osých naklápěcích jednotek (tzv. trackerů).

SN: Jak podíl bifaciálních panelů na trhu? Jaké novinky v tomto segmentu nabízíte?

Podle studie ITRPV (viz obrázek níže) v roce 2020 měla technologie bifaciálních cca 30% tržní podíl na celkových globálních dodávkách panelů. Největší využití ovšem tato technologie má v segmentu velkých pozemních fotovoltaických farem, které se v současnosti v Česku nestaví. V horizontu 10 let experti očekávají, že bifaciální panely budou dominantní a jejich tržní podíl dosáhne až na 80% trhu.

Bifaciální panely se používají zejména na pozemních instalacích nebo plochých (pultových) střechách.  Největší využití ovšem tato technologie má v segmentu velkých pozemních fotovoltaických farem, které se v současnosti v Česku nestaví. V naší nabídce jsou výkonné bifaciální panely společnosti Canadian Solar řady BiHiKu7, který využívají technologii H-Cut článků typu PERC v celoskleněném provedení (tj. Glass-Glass) o výkonu 450Wp ve standardním 2m rámu a také panely s vysokým výkonem až 585Wp.

Obrázek: Tržní podíl bifaciálních a jednostranných solárních článků  (Zdroj: ITRPV)

SN: Český fotovoltaický trh je specifický tím, že mu několik posledních let dominují střešní instalace. Podle jakých 3 základních kritérií by měl investor volit kvalitní panel pro střešní FVE v současnosti?

Kromě ceny by investora měla zajímat celá řada kritérií. Za prvé, by to měla být produktová garance. U špičkových výrobců je standardem 15-letá produktová garance s možností prodloužení až na 20-25 let. Tyto garance nabízejí panely společnosti AEG Solar, ENERGETICA, nebo SunPower, které nabízejí až 25-letou produktovou záruku.

Dalším kritériem může být počet tzv. Busbarů (nebo-li sběrnic na povrchu článků). U kvalitních panelů platí standard 9-12 busbarů. Rostoucí počet busbarů indikuje vyšší účinnost panelů a také větší produkci solární energie.

V neposlední řadě mnozí investoři ocení schopnost monitoringu výkonu na úrovni jednotlivých panelů. Toto umožňují panely vybavené se zabudovaným optimizérem či mikrostřídačem. Díky tomu mají investoři v reálném čase aktuální informace o výkonnosti každého panelu online či v mobilní aplikaci.

Obrázek: Maxeon

Jak vidíte na obrázku výše v případě panelu Maxoen 5,  nasazení mikroinvertoru dokáže také eliminovat případné poruchy na elektrárně či jednotlivých panelech. Tím se snižují náklady na případné servisní zásahy s tím, že některé vady lze řešit pomocí dálkového přístupu.

Panely o vysokém výkonu, jako je například špičkové panely Maxeon 5 AC (SunPower), dokáží vyrobit až o 35 % více energie než konvenční panely v reálném prostředí (eliminace částečného zastínění, hotspotů apod.). Panely Maxeon 5 AC dokáží na stejně veliké střeše optimalizovat (tj. zvýšit) dosažený výkon až o 24 % oproti standardním panelům. 

Redakce portálu www.solarninovinky.cz tímto děkuje za rozhovor Radku Orságovi, jednateli společnosti SOLSOL s.r.o., která je v současnosti předním distributorem FV panelů a komponentů v České republice.