Národní plán obnovy nesmí být podpultovým zbožím

Na obnovu hospodářství po pandemii bychom měli od EU získat přibližně 171 miliard českých korun z evropského záchranného fondu formou grantů. Další finance by si ČR mohla půjčit z rozpočtu EU. Česká vláda nyní pracuje na národním plánu obnovy, který je nezbytnou podmínkou pro čerpání.

Zdroj: Wikipedia

Velký souboj o eurodotace

Požadavky od jednotlivých aktérů vláda posuzuje a podobu plánu diskutuje s Evropskou komisí, která dává svůj souhlas k čerpání ze záchranného fondu. Postoje jednotlivých aktérů k připravovanému českému plánu zazněly na online diskusi organizované 10. března.

Vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Dana Kovaříková zahájila online debatu slovy, že „strategická debata vyžaduje širší diskusi se zapojením všech relevantních aktérů, včetně sociálních partnerů, zástupců místních samospráv či neziskových organizací“.

Dle slov Silvany Jirotkové, náměstkyně ministra průmyslu, která přípravu plánu koordinuje, budou prostředky z národního plánu obnovy rozdělovány v souladu s 6 pilíři hospodářské strategie. Upozornila, že částka 171,4 mld. korun, která je k dispozici pro Českou republiku, nebude dostatečná na to, aby uspokojila veškeré požadavky, které od veřejnosti a resortů přicházejí.

Alokace na digitalizaci bude v plánu činit 27 %, přičemž Komisí stanovená minimální úroveň činí 20 %. Peníze půjdou na digitalizaci školství, sociálního zabezpečení, justice či do výstavby vysokorychlostních sítí. Druhou významnou oblastí podpory bude zelená transformace, která bude dle jejího vyjádření pro ČR „bolestivou“.

Podpora bude směřována na udržitelnou a bezpečnou dopravu, i na čistou mobilitu, kde si vláda klade za cíl podpořit alternativní pohony z elektřiny či na bázi vodíku. Na oblast vzdělávání byla vyčleněna alokace ve výši 18 miliard korun a do oblasti trhu práce včetně rekvalifikací by mělo jít 10 miliard.

Stranou nezůstává ani základní výzkum s obálkou 5 miliard a aplikovaný výzkum (7,5 mld.). Do zdravotnictví by mělo jít 15 miliard korun. Náměstkyně Jirotková uvedla, že „vláda má ambici plán s Komisí dojednat dle stanoveného harmonogramu, tj. do konce dubna.“

Multiplikační efekt investic

Investice veřejných prostředků má multiplikační efekt, který je pro rozvoj lokální ekonomiky klíčový, a tedy i pro celkový dopad na rozvoj každé země. Zástupci měst a obcí vnímají národní plán obnovy jako Marshallův v plán. Požadují, aby umožnil ekonomiku co nejrychleji nastartovat a realizovat připravené projekty.

Pro zástupce podnikatelského sektoru je důležité, aby prostředky z fondu byly použity k nastartování ekonomického růstu a zároveň pomohly uskutečnit reformy a investice, které ji posunou dál zejména v zelené a digitální transformaci. Na debatě upozornili, že plán nesmí upřednostňovat veřejný sektor před privátní sférou, která je motorem obnovy ekonomiky.

Dle odborů je pak bezpochyby klíčové, jak bude řízena implementace plánu, což je důvodem jejich požadavku na řídící orgán národního plánu obnovy. Na potřebu efektivní implementace upozorňují také zástupci podnikatelů. Dle jejich slov musí být plán čitelný a srozumitelný, aby se podnikatelé na čerpání podpory připravili.

Řečníci z řad občanské společnosti se shodli, že zásadní chybou při přípravě národního plánu obnovy je absence uceleného pohledu na financování obnovy, a to jak z evropských a národních zdrojů. ČR chybí celkové cíle a ambice, čeho by měla česká ekonomika dosáhnout v příštím desetiletí.

Pozitivně vnímají, že plán obnovy stanoví pro ČR milníky a zaváže ji k určitým reformním a transformačním krokům. Ty však musí být jasné a v souladu s ostatními kroky vlády. Nemělo by se ale zapomínat na další oblasti jako sociální integraci, kulturu, genderovou vyváženost nebo na vytvoření systému národní pandemické bezpečnosti.