Národní plán obnovy může podpořit statisíce solárních střech a energetické komunity v Česku

• 07. 10. 2020
• Redakce

Důraz na vědu a výzkum

Již na počátku září vláda projednala také první teze připravovaného NPO v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. V této souvislosti Rada zřídí dvě pracovní skupiny, jež budou pracovat na návrzích intervencí v oblasti průmyslového aplikovaného výzkumu a výzkumu v oblasti zdraví, zahrnujícího oblasti zdravotnictví, biomedicíny a veřejného zdraví vč. dopadů pandemie na společnost. Tento bod jednání byl přerušen do následujícího zasedání Rady 25. září letošního roku.

Po jednání s Ministerstvem financí a vicepremiérem Havlíčkem a po meziresortním připomínkovém řízení schválila Rada v dalším bodě pro jednání vlády Návrh výdajů na výzkum, vývoj a inovace s výhledy do roku 2023 v celkových objemech takto: pro r. 2021 celkem 37,5 mld. Kč, pro r. 2022 celkem 38 mld. Kč, pro r. 2023 celkem 38,6 mld. Kč.

Premiér Andrej Babiš, který Radě předsedá, stvrdil na zasedání zájem vlády zachovat plánovanou finanční podporu vědy a výzkumu i v situaci deficitu státního rozpočtu v důsledku pandemie covid-19.

Více než 750 miliard

Národní plán obnovy vzniká na základě mimořádného fondu Evropské unie. Ten má pomoci členským zemím překonat následky pandemie koronaviru. Česko může prostřednictvím plánu získat zhruba 180 miliard korun, které budou rozděleny mezi dotace a úvěry, na němž se koncem července na summitu v Bruselu shodla celá EU. Brusel pouze určuje, jaká procenta peněz budou proudit do konkrétních odvětví.

Využití peněz v rámci NPO má pro Česko řadu výhod. Tou největší je, že vláda nemusí pro jejich získání přidat ani korunu navíc ze svého. Proto se nejspíš nevyužije ani možnost půjček − z EU by na ně mohla dostat asi 400 miliard korun.

„Na čerpání úvěrů jsme se zatím nepřipravovali,“ řekl ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Prostředky půjdou čerpat už příští rok, někdy dokonce i zpětně.

Projekty je možné proplácet až do roku 2026, většina z nich ale musí mít načasování v letech 2021 až 2022. EU zároveň podmiňuje využití peněz: nejméně třetina musí jít na podporu boje s klimatickými změnami.

Šance pro 300 000 nových solárních střech

30 procent unijní pomoci má jít na opatření týkající se ochrany klimatu. A tady má Česko často problém najít vhodné projekty. Třeba resorty životního prostředí a zemědělství zatím nedokázaly do NPO ani představu, jak využít 34 miliard na renovaci budov a ochranu přírody před klimatickou změnou, které z unijního z balíčku dostane.

Právě v této oblasti státu přicházejí na pomoc aktivisté z Hnutí Duha, kteří popsali směr, kterým by se podle nich bylo dobré vydat i s pomocí využití již zavedených programů podpory.

Expert na energetiku Karel Polanecký představil návrh na instalaci 300 000 nových solárních střech dotovaný téměř 57 miliardami korun. Podle hnutí by program zaměřený střešní fotovoltaické elektrárny do pěti kWp zajistil investice 113 miliard korun a vytvořil asi 20 000 pracovních míst napříč republikou – včetně znevýhodněných regionů.

Podle ochránců přírody z Hnutí Duha by pomohl až milionu lidí ušetřit za elektřinu a přispěl k energetické proměně Česka. Podle Polaneckého by dotace pokryla 50 procent nákladů. Dodal, že lidé „prokázali schopnost“ pracovat s programy Nová zelená úsporám i kotlíkovými dotacemi. Dobře nastavený program by tak podle jeho názoru mohl mít úspěch.

Společenství pro obnovitelné energie

Lze očekávat, že u česká města se budou angažovat také při čerpání peněz z NPO. Praha spolu s dalšími metropolemi zemí Visegrádské skupiny dokonce vyzvala k přímému financování měst, zejména pokud jde o zelené investice.

„EU by měla podpořit města v zelené obnově po koronaviru,“ uvedl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Zdůraznil přitom, že právě evropská města jsou centry inovací, bez kterých se zelená transformace neobejde. A EU by na to podle něj měla brát ohled.

Praha má zároveň připraveno hned několik projektů, které by si podle Hřiba mohly zasloužit podporu z evropských fondů. Konkrétní projekty představil předseda pražské komise pro udržitelnou energii a klima Martin Bursík.

„Vlajkovou lodí bude pražské Společenství pro obnovitelné energie,“ uvedl Bursík. Bude se jednat o tzv. energetickou komunitu, kterou založí město Praha. Součástí komunity budou městské budovy, školy, domovy důchodců, divadla a další subjekty, na jejichž střechách budou instalovány fotovoltaické elektrárny.

Tyto komunity budou zásobovat energií členy komunity, zatímco přebytky budou dodávat hlavnímu městu. Praha by tak mohla snížit svou dosavadní závislost na uhelných elektrárnách a teplárnách.