Národní plán obnovy: Česko získá až 5 miliard z Bruselu na výstavbu nových fotovoltaických elektráren

Přípravy Národního plánu obnovy (NPO) jsou v závěrečné fázi. NPO má být podkladem pro čerpání zhruba 172 miliard korun z fondu Evropské unie. Peníze mají pomoci ekonomice po koronavirové krizi. Dalších zhruba 400 miliard bude možné čerpat prostřednictvím půjček.

Zdroj: ČEZ

Rychlá pomoc z Bruselu

Na výjimečně štědrém balíku k obnově členských zemí EU po koronavirové krizi se loni shodli lídři evropské sedmadvacítky. Celkem jde o 750 miliard eur grantů a půjček, v přepočtu přes 20 bilionů korun. Eurodotace se uvolní rychle, během letoška a příštího roku. Navíc nebude třeba shánět k nim spolufinancování na národní úrovni.

V rámci NPO může Česko získat až 172 miliard korun od Evropské unie. Plán na jejich využití musí splnit několik dohodnutých podmínek. Projekty mají být šetrné k životnímu prostředí, 37 procent částky musí jít do ekologičtějšího provozu země, dalších 20 procent do digitalizace ekonomiky. Posílit mají také oblasti, které jsou při pandemii v první linii, jako je veřejné zdravotnictví.

Šance pro moderní energetiku

Pro Evropskou unii jsou prioritami klima a digitalizace v rámci NPO. Díky tomu tak největší částka půjde na dopravní a ekologické projekty, například obnovu lesů nebo výstavbu fotovoltaických elektráren.

Podle sdělení zástupců MPO je v NPO vyhrazeno až 5 miliard na výstavbu velkých solárních elektráren. Půjde tak o další dotační program, který výrazně podpoří rozvoj solární energetiky kromě Modernizačního fondu.

Implementace NPO v oblasti výstavby nových solárních elektráren bude zajištěna skrze Ministerstvo průmyslu a obchodu, které v novém programové období bude administrovat Operační program technologie pro konkurenceschopnost (OPTAK). Projekty by měly být zaměřeny na výstavbu fotovoltaických elektráren na podnikatelských budovách včetně přístřešků (např. pro automobily, stavební techniku, skladování materiálu atp.) s převážně lokální spotřebou vyrobené energie.

Další miliardy korun ročně se pak v tuzemsku po třináctileté pauze chystá investovat i Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Dostat by je měly třeba firmy s potenciálem růstu nebo projekty v oblasti zelené tranzice.

„Cílem těchto plánů obnovy je poskytnout členským státům prostředky na dodatečné investice, které pomohou zmražené ekonomiky nastartovat. Zároveň, co je důležité, aby tyto investice šly do oblastí, které posunou tyto ekonomiky dál,“ vysvětlila ekonomická expertka Zastoupení Evropské komise v ČR Pavlína Žáková.

Brzké rozhodnutí

NPO má Babišův kabinet Evropské komisi předložit na přelomu dubna a května. Po diskuzi na vládě minulý pátek byl NPO poslán do meziresortního připomínkového řízení. To bude trvat několik následujících dnů. Ministrů průmysl Havlíček by chtěl aby ho ještě v dubnu projednala vláda, a poté bude okamžitě odeslán Evropské komisi.

Zatímco některé kapitoly plánu obnovy jsou detailně rozpracované, u jiných zatím visí otazníky. Již v dubnu by přitom měla česká vláda zaslat Evropské komisi finální dokument ke schválení. Jedině poté bude moci Česko peníze od druhé poloviny roku čerpat.

Peníze z nového fondu budou muset být ze 70 procent vyčerpány do roku 2022, do roku 2023 pak zcela. Proplacené musejí být do roku 2026.