Na Třinecku vzniká petice proti stavbě obří solární elektrárny

V podhůří Moravskoslezských Beskyd nedaleko Třince se rodí projekt obří solární elektrárny na 52 hektarech orné půdy. Proti realizaci projektu, který je teprve ve stádiu příprav, sepsali místní občané petici.

Zdroj: Solek

Byznys versus krajina?

Malebnou krajinu, která je vstupní branou do Slezských Beskyd, může změnit projekt monstrózní solární elektrárny. Vznikne na pozemcích, které leží mezi Třincem a Vendryní pod Jahodnou a Babí horou a patří soukromému zemědělci. Za projektem stojí pražská společnost 8m group.

Proti projektu, který je ve fázi příprav se ozvali místní občané. „Ekologie naruby. Zrůdnost. Nemám slov. Zničíme si ornou půdu kvůli elektřině ze slunce. Doufám, že to místní nedopustí,“ řekl Martin Sztefek z Třince pro deník Blesk.

Podle třineckého zemědělce Petra Křižánka nejde o první případ, kdy firmy odjinud nabízí vlastníkům za pronájem půdy na velkých parcelách nad 10 hektarů pro stavbu fotovoltaiku desetitisíce za hektar ročně. To může být pro mnohé vlastníky pozemků velmi lukrativní možnost.

První petice proti solárům

Jak informuje deník Blesk, v současnosti již mezi lidmi na Třinecku koluje petice proti stavbě obří pozemní elektrárny na zemědělské půdě. Podle mluvčího třineckého magistrátu Stanislava Cieslara město své stanovisko teprve chystá.

„Krajský úřad zahájil k tomuto proces posouzení vlivů na životní prostředí. K záboru zemědělského půdního fondu se musí vyjádřit ministerstvo životního prostředí,“ upřesnila mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová.

Podle zástupce developera se dnes pozemní fotovoltaické elektrárny staví jen na méně úrodných půdách. Existuje celá řada nezávislých studií, která prokazuje pozitivní vliv fotovoltaických elektráren na půdu a lokální biodiverzitu. Půda méně eroduje, zadržuje více vody, bez rušení hostí množství drobných živočichů a ptáků a osázená lučními květinami poskytuje zdroj obživy pro motýly a medonosný hmyz.