Na pravou míru: Ne bilion, ale kolem 100 miliard bude stát rozvoj obnovitelných zdrojů. Stát je zaplatí z prodeje emisních povolenek

Bude to méně než sto miliard korun, které bude stát  investovat do rozvoje nových obnovitelných zdrojů energie (OZE) do roku 2030. Rozhodně to nebude bilion, jak včera uvedl ministr Havlíček ve velkém rozhovoru pro iDNES nebo jak uvádí titulek Hospodářských novin.

Calipsum


Zdroje přinesou emisní povolenky

Budoucí rozvoj OZE  Česko zaplatí především z příjmů z emisních povolenek. Zásadní ale bude kolik z celkových asi 200 miliard z emisních povolenek připadne velkým energetickým společnostem a kolik zbyde na obce, občany a malé a střední podnikatele. To se rozhoduje v aktuálně novelizovaném Zákoně o emisním obchodování, který je nyní ve třetím čtení ve Sněmovně.

Celkové náklady na veřejnou podporu pro nové obnovitelné zdroje, které se budou stavět mezi lety 2021 a 2030, Komora OZE vypočítala na maximálně 118 miliard korun, tedy necelých 12 miliard průměrně ročně. Tento výpočet byl proveden pro celkový cíl 23 % (spotřeby hrubé energie v roce 2030), který Česku jako kompromisní navrhla Evropská komise v červnu. 

Ministr Havlíček přitom ve stejném rozhovoru oznámil, že do Bruselu pošle návrh směřující k cíli pouze 22 %. Takže ve skutečnosti půjde ještě o méně než 118 mld. Kč v průběhu 10 let. A nakonec, ve výpočtu Komory OZE jsou navíc započítány i náklady na podporu akumulace elektřiny a tepla (celkem 26 miliard) a 10 miliard na posílení stability sítě a čisté dopravy prostřednictvím podpory výroby biometanu. Bezpečně lze tedy tvrdit, že náklady na rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030 budou v příští dekádě kolem 100 miliard korun.

Informace o bilionu korun jsou Komoře OZE známy, MPO je uvádí jako celkové náklady na obnovitelné zdroje do roku 2050 (nikoliv 2030) a do tohoto čísla zahrnuje i  náklady na „staré”, stávající obnovitelné zdroje. Ty však nijak nesouvisí s náklady na zvýšení podílu OZE na 22 resp. 23 %. 

„V debatě o nákladech na rozvoj obnovitelných zdrojů nebo o zvyšování klimatických cílů je potřeba velice striktně odlišit náklady na podporu zdrojů postavených v minulosti od nákladů na podporu zdrojů, které se budou teprve stavět,” řekl Štěpán Chalupa, Předseda Komory OZE. 

Podle Komory OZE půjde do roku 2050 na veřejnou podporu nových projektů celkem až 263 miliard, jen pozor, výpočty v takto dlouhém horizontu jsou zatíženy až nadkritickou mírou nejistoty. Především kvůli odhadům budoucích cen energií na třicet let dopředu, na kterých jsou založeny. 

Komora OZE se radši drží při zemi a počítá jen s konzervativním (pomalejším) scénářem zvyšování cen energií. „Může se taky ale klidně stát, že energie zdraží rychleji a pak už třeba po roce 2032 nebude podpora pro obnovitelné zdroje potřeba žádná”, uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Podporu stávajících obnovitelných zdrojů energie Komora OZE spočítala na 470 miliard. 


Novela Zákona o emisním obchodování

Zásadní otázkou je, odkud se budou náklady na novou podporu platit. Ministr v rozhovoru pro iDNES uvádí evropské fondy. Ty přitom budou pokrývat jen malou část nákladů. Daleko zásadnějším zdrojem budou prostředky z emisních povolenek EU ETS. Z výpočtů, které má Komora OZE k dispozici, vyplývá, že stát bude mít v příští dekádě k dispozici přes 200 miliard korun z výnosů z emisních povolenek. 

Rozdělením těchto příjmů se zabývá aktuálně novelizovaný Zákon o emisním obchodování. Ta určí, jak efektivně se budou rozdělovat peníze velkým energetickým společnostem (provozovatelům zahrnutým pod obchodování s emisemi, EU-ETS) a kolik peněz zbyde na ostatní zájemce jako jsou obce, občané a malí a střední podnikatelé