MPO: Bez nutných změn je čerpání dotací z Národního plánu obnovy ohroženo

Minulý týden vláda schválila změny, které se týkají nově i řízení i financování dotačního programu v rámci Národního plánu obnovy (NPO). Resort se zaměřil zejména na milníky a cíle, které jsou pro ČR jak obsahově, tak termínově závazné.

Zdroj: Wikipedia

Dotace v ohrožení

Ministerstvo průmyslu a obchodu provedlo inventuru Národního plánu obnovy (NPO), která odhalila řadu problémů a rizik.

Pokud ČR nebude plnit plán, a zejména jeho klíčové reformy, může být čerpání prostředků ohroženo. MPO proto předložilo vládě návrh na změny procesního řízení implementace NPO, který vláda ve středu schválila. Podle ministra průmyslu Síkely minulá vláda postavila NPO na „hliněné nohy“.

„Minulá vláda loni těsně před volbami načrtla Národní plán obnovy tak, aby na papíře vypadal co nejlépe pro její voliče. Ve skutečnosti ho ale postavila na hliněné nohy a kvůli tomu nyní velmi vážně hrozí, že se zhroutí a nebude z něj mít nikdo nic,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela s tím, že implementace NPO se nesmí zastavit, i když je jeho realizace problematická.

V rámci inventury připravenosti Národního plánu MPO zhodnotilo všech 244 milníků a cílů, které byly následně rozčleněny do 3 skupin:

a/ skupina – představuje 63 % milníků a cílů z NPO, kde MPO očekává naplnění podle plánu a kde nejsou požadovány změny a úpravy.

b/ skupina – 21 % milníků a cílů, vyžaduje dodatečné finanční prostředky ze státního rozpočtu, ať už na splnění předem stanovených cílů či na pokrytí dalších nákladů (např. DPH, inflace).

c/ skupina – 16 % milníků a cílů, definovala požadavky na změny plánu, a tedy i CID (čas, podmínky, úpravy textů a další finanční prostředky, event. kombinace všeho).

Změna řízení NPO

„U 40 milníků a cílů z 244 je podle našeho zjištění problém, který vyžaduje změnu závazného dokumentu. Většina z nich má zpoždění, které je třeba řešit. U některých je třeba udělat dílčí změny cílů, u kterých není jisté, jestli je komise odsouhlasí. U komponent, kde je problém nejvážnější, dokonce resorty navrhují zrušení stanovených cílů,“ dodává ministr Síkela, který chce změnit to, jak je celý proces čerpání prostředků z NPO řízen.

Audit nařízený šéfem rezortu Jozefem Síkelou (za STAN) navíc ukázal, že třetina projektů v rámci NPO je špatně připravena. K některým má výhrady i Evropská komise. Vytčené cíle z oblastí, jako je digitalizace, ekologická doprava, podpora podnikání či zdraví obyvatelstva, má Česko splnit už v roce 2026. Jinak o peníze nebo minimálně o část grantů z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost EU přijde.

„Chceme, aby za každý resort měla proces a koordinaci na starosti pouze jedna osoba. Připravenost projektu bude průběžně kontrolovat MPO, které bude jednotlivé resorty koordinovat,“ uzavírá ministr Síkela.

Důvody prodlevy v čerpání dotací?

Česká republika si stále nesáhla na mimořádný krizový balíček ve výši téměř 180 miliard korun na postcovidovou obnovu ekonomiky. Evropská komise už loni v létě podmínila výplatu peněz tím, že vláda vyřeší systémovou hrozbu střetu zájmů veřejných činitelů.

Podle deníku E15 před víkendem ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) předložil k připomínkám návrh novely zákona o evidenci skutečných majitelů, kterou chce projednat ve sněmovně zrychleně. Jinak by Česko mohlo přijít i o další dotace z NPO.

Zástupci Evropské komise opakovaně varovali, naposledy při své únorové návštěvě v Praze, že pokud Česká republika neupraví evidenci skutečných majitelů v souladu s evropskou směrnicí proti praní špinavých peněz, nebude země moci čerpat peníze na mimořádný Národní plán obnovy.

„Novelou zákona komise dodatečně podmínila možnost podání první žádosti o platbu v rámci Národního plánu obnovy,“ upozornil rezort spravedlnosti.

„Z tohoto důvodu je třeba v celém legislativním procesu postupovat velmi rychle, aby zákon nabyl účinnosti již ve třetím čtvrtletí tohoto roku. Tehdy je totiž nejpozději nutné onu žádost o platbu podat,“ dodal ministr Blažek.

Pokud to vláda nestihne včas, může komise zaslat takzvané odůvodněné stanovisko, což by navíc ohrozilo čerpání evropských dotací na politiku soudržnosti za 550 miliard korun. Jednalo by se totiž o systémové pochybení v transpozici směrnice.

Nyní ministr Blažek navrhuje zrychlené přijetí novelu zákona ve sněmovně už v prvním čtení. Tedy aby se neprojednával několik týdnů ve výborech a nešel do dalších dvou standardních čtení. Vládní strany mají ve sněmovně pohodlnou většinu a vzhledem k tomu, o jaký balík peněz jde, se dá očekávat, že Blažkovu záměru vyhoví.