Modernizační fond: Rekordní zájem o dotace, které dnes projedná vláda

• 25. 01. 2021
• Redakce

Dotace ve výši 150 miliard korun

Popisuje devět oblastí, kam půjde kolem 150 miliard korun z prodeje emisních povolenek, v závislosti na jejich ceně. Dokument vládě předloží ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Resort spustil fond, zatím formou předregistračních výzev, na sklonku listopadu. První ostré výzvy chce vypsat v následujících měsících.

Až 70 procent prostředků fondu zamíří do takzvaně prioritních oblastí. Podle dokumentu to jsou třeba podpora výroby a využívání elektřiny z OZE, skladování energie, modernizace energetických soustav či podpora spravedlivé transformace v regionech závislých na těžbě uhlí. Fond konkrétně podpoří přesun, rekvalifikaci a další vzdělávání pracovníků ze zaniklých míst.

Fond cílí i na zlepšení energetické účinnosti. Nepřispěje na zařízení, která využívají tuhá, fosilní paliva. K modernější energetice a nižším emisím skleníkových plynů pak mají přispívat i typy projektů označené za neprioritní, kam z fondu půjdou zbylé peníze.

Program fondu čítá devět oblastí, které tvůrci představili už loni. Uvádí i jaký podíl peněz by do nich měl mířit, ačkoliv konečná procenta se podle dokumentu v budoucnu mohou ještě kvůli různým faktorům změnit.

První bod cílí na modernizaci soustav zásobování tepelnou energií. Zahrnuje projekty využití OZE a nízkouhlíkových zdrojů určených pro vytápění – změnu palivové základny a modernizaci rozvodů tepla. Dokument zdůrazňuje, že má jít o vylepšení zdroje či k němu vztažené úpravě či vybudování rozvodu. Na výstavbu nových zdrojů peníze z fondu půjde zřejmě 26 procent celkové částky.

39 % prostředků fondu na nové OZE

Další část je o podpoře projektů nových OZE, na které by mělo jít téměř 39 procent prostředků fondu. Peníze budou moci zájemci využít na výstavbu fotovoltaických elektráren (FVE) na obtížně využitelných územích zasažených průmyslem či těžbou, v odůvodněných a povolených případech i na půdách nižší kvality. Fond přispěje například i na FVE zakomponované do budov či vystavěné v jejich blízkosti nebo výstavbu a modernizaci větrných a malých vodních elektráren.

Zhruba 14 procenty částky fond pomůže k opatřením pro zvýšení energetické účinnosti nebo snížení emisí skleníkových plynů v průmyslové výrobě zařízení, která jsou součástí systému emisního obchodování EU ETS. Peníze podpoří inovace ve výrobním a technologickém procesu, ale třeba i snížení energetické náročnosti budov. Se stejným cílem a opatřeními, ovšem pro zařízení mimo EU ETS, počítá další bod. Na něj se počítá se šesti procenty z rozdělované částky.

Fond má přispět i k modernizaci dopravy v podnikatelském sektoru. Peníze půjdou na nákup vozidel na alternativní pohon i na neveřejné dobíjecí a čerpací stanice pro takové vozy. Příjemci si rozdělí 3,5 procenta fondu. Na stejné účely ve veřejné dopravě půjde pět procent.

Podpora úsporných budov a komunitních projektů

Fond podle dokumentu také podpoří, zřejmě čtyřmi procenty, snížení energetické náročnosti veřejných budov a infrastruktury. Cílem je vhodná úprava objektů, výstavba nových pasivních či „plusových“ budov či pořízení a modernizace OZE pro tyto objekty a veřejný sektor vůbec.

Zhruba 1,5 procenta z fondu poplyne na podporu otevřených energetických společenství, která primárně necílí na zisk. Díky těmto financím vzniknou třeba komunitní elektrárny využívající OZE či dobíjecí stanice. Poslední bod se pak věnuje modernizaci a rekonstrukci veřejného osvětlení. Tomu pomohou dvě procenta fondu.

Obrovský zájem

Zájemci o dotace z Modernizačního fondu mají ještě 10 dní na podávání žádostí. Podle sdělení deníku Hospodářské noviny (HN) je už nyní  jasné, že zájem o peníze z modernizačního fondu bude obrovský. Na Státním fondu životního prostředí se zatím sešlo 220 projektů za 160 miliard korun. Ne na všechny se ale dostane.

Pro podnikatele v energetice je to velká událost. Jedná se prakticky o první podporu velkých zelených elektráren od roku 2013. Stát ji tehdy zastavil po debaklu během takzvaného solárního boomu z let 2009 a 2010, kdy zákonodárci nezvládli ukočírovat výši podpory. Nekontrolovaný růst nových fotovoltaik dodnes stojí spotřebitele a vládu každý rok desítky miliard.

Velké fotovoltaické elektrárny (FVE) má nyní připravené tuzemská energetická jednička, státem ovládaný ČEZ. Již v roce 2020 ČEZ oznámil development více než 600 megawattů FVE. Další projekty chystá  nejmenší těžař hnědého uhlí Sokolovská uhelná a nové investice plánuje například i Sev.en Energy Pavla Tykače a mnoho dalších.

Nečekaná změna pravidel

Podle sdělení HN však ekologům a zástupcům z oboru obnovitelných zdrojů se proto nelíbí, že ministerstvo životního prostředí na poslední chvíli mění pravidla, podle nichž se budou peníze dělit. Dokument, který má dnes schvalovat vláda, přihraje velkým společnostem spalujícím uhlí šest až deset miliard navíc.

Ještě před dvěma týdny ministerstvo životního prostředí tvrdilo, že peníze ze zmiňovaného programu budou rozdělené 50 : 50. Prvních padesát procent si rozdělí uhelné společnosti, o druhou polovinu se utkají se všemi ostatními uchazeči o dotaci. Nově jim ale ustoupilo ještě víc a poměr se mění na 60 : 40.

Podle mluvčí resortu Dominiky Pospíšilové došlo ke změnám po jednání mimo jiné s Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu. Výsledné řešení je prý rozumný kompromis. „Zároveň platí, že rozložení alokací není zafixované až do roku 2030. Součástí návrhu usnesení vlády je, že fungování modernizačního fondu budeme průběžně každé tři roky vyhodnocovat,“ říká.