Ministr Stanjura: Solárních arbitráží se nebojím. Trváme na důsledné kontrole vyplácení provozní podpory

• 25. 11. 2024
• Redakce

Sporný návrh

Minulý týden ministr Stanjura poskytl deníku Právo rozhovor, ve kterém odmítl názor, že stát nakonec omezit méně provozní podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE) za zhruba 23 miliard korun ročně. S tímto sporným návrhem přišel Stanjura na konci října s tím, že se nejvíce zaměří na velké solární elektrárny postavené v letech 2009-2010.

V rámci půdního návrhu ministerstvo financí provozovatelům fotovoltaik hrozilo zejména dvěma opatřeními: snížením vnitřního výnosového procenta pro kontrolu přiměřenosti podpory a zastavením podpory v době záporných cen elektřiny na burze. Za tímto účelem ministerstvo chtělo využít individuální kontroly pozemních elektráren, které investoři připojili do sítě zejména v době solárního boomu, tedy v letech 2009 a 2010.

Později média přinesly informaci, že se ve vládě zrodila nová dohoda, která má osekání podpory výrazně zmírnit. Nový návrh však počítá s přísnou permanentní kontrolou výnosnosti, kterou by navíc měli provádět sami solárníci. V této souvislosti se provozovatelé elektráren bojí byrokratické pasti, která mnohé z nich může položit.

Návrh na menší osekání podpory odmítá stále ministr financí Stanjura.  „Je to chybná interpretace toho, o co se snažíme. My se snažíme, aby si český daňový poplatník byl jistý, že se peníze vydají jen těm, kteří na ně mají nárok. Směřujeme k lepší kontrole, k férovějším podmínkám na evropském i českém trhu a k férovější konkurenci,“ komentoval Stanjura pro deník Právo.

Stanjura se nebojí solárních arbitráží

Ve včerejším pořadu OVM ministr Stanjura znovu prohlásil, že se nebojí případných nových solárních arbitráži kvůli zkrácení podpory. „Našim cílem je hájit zájmy českých občanů. Snažím se, aby objem vyplácené provozní podpory na solární elektrárny byl co nejmenší. Součástí toho je návrh nové legislativy v podobě velmi důsledné kontroly pravidel na vyplácení podpory. O nic jiného nejde,“ uvedl ministr Stanjura.

Podle Stanjury ročně stojí podpora podporovaných zdrojů daňové poplatníky cca 50 miliard. Z toho zhruba 30 miliard jde na fotovoltaiku, zejména na elektrárny postavené v letech 2009 až 2010.

„Důsledná kontrola podmínek pro vyplácení podpory neznamená jejich změnu. Toto není součástí návrhu nové legislativy. Máme indicie, že některé zdroje jsou překompenzované, což se buď potvrdí či nepotvrdí,“ dodal včera Stanujra.

Sporný návrh

Původní Stanjurův návrh z letošního října byl problematický už v tom, že se vztahoval na elektřinu „vyrobenou“ v době záporných cen na burze. Majitelům elektráren by tak nepomohly ani investice do baterií, díky kterým by mohli elektřinu uskladnit a dodat do sítě až v době, kdy nadprodukce odpadne a ceny se ustálí.

Právě tuto skutečnost, že dotované zdroje přispívají k nestabilitě v síti, byla hlavním  argumentem, proč by se podpora OZE měla při záporných cenách snížit. V poslední době značně přibývá hodin s negativní cenou na burze. Právě toto opatření by mělo na výrobce energie ze slunce největší dopad. Podle příslušného pozměňovacího návrhu by měli přijít o dotaci na třetinu až polovinu vyrobené elektřiny.

Ministr Stanjura minulý týden nepotvrdil, ani nevyvrátil změnu návrhu tak, aby se podpora neplatila pro výrobu elektřiny v hodinách, kde je její velkoobchodní cena záporná. „To je pozměňovací návrh ministerstva průmyslu a obchodu a zatím nevím, jak to ve Sněmovně dopadne,“ uvedl Stanjura.

Rozhodne se ve sněmovně na počátku prosince

Stanjura současně dodal, že není schopen říci, kolik miliard český stát ušetří ročně, když začne platit jen část těchto opatření. „To jsem schopen říct až v okamžiku, kdy budu vědět, jak zákon o obnovitelných zdrojích nakonec bude vypadat. Jde o expertní odhady, těžko se to teď posuzuje,“ uzavřel Stanjura.

Nejasnosti ohledně úspor na obnovitelných zdrojích jsou také jedním z bodů, které na návrhu rozpočtu kritizovala Národní rozpočtová rada či poradci prezidenta Petra Pavla. Ti hlavě státu doporučili rozpočet nepodepsat. „Uznávám, že tam je jedna věc, kterou je potřeba dořešit, a to jsou obnovitelné zdroje. Buď to legislativně upravíme, nebo bychom to museli v průběhu roku doplatit,“ reagoval nedávno v České televizi na výtky premiér Petr Fiala (ODS).

Čtveřici příslušných opatření předložili zástupci koalice formou pozměňovacích návrhů k novele energetického zákona zvané lex OZE III. Tu budou poslanci ve třetím čtení projednávat na počátku prosince.