Ministr Havlíček: Fotovoltaiku budeme dále podporovat, ale za „férových podmínek“

V posledních dnech na adresu podpory pro českou fotovoltaiku v médiích zazněla řady sporných a zavádějících tvrzení. Podle sdělení ministra průmyslu Karla Havlíčka rozhodně platí, že česká vláda bude dále podporovat rozvoj fotovoltaiky na střechách.

 

Zdroj: MPO

Zdroj: MPO

Kontrola překompenzace podpory pro staré FVE

 

Na konci dubna česká vláda schválila novela zákona o podporovaných zdrojích energie (NZPOZE). Nová legislativa zavádí tzv. kontrolu překompenzace OZE postavených v minulosti. Především se to týká podpory pro fotovoltaické elektrárny na bázi pevných výkupních cen či zelených bonusů uvedených do provozu do roku 2010.

 

Předmětem kontrol je posouzení takzvaného vnitřního výnosového procenta (IRR), přičemž při překročení zákonem stanovené meze bude výrobna považována za pobírající nadměrnou podporu, která se zakazuje.

 

Pro dříve postavené FVE platí dle NZPOZE hodnota ukazatele rentability pro podporu ve výši 6,3 %. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) očekává, že kontrola se má celkem týkat asi 2700 větších zdrojů, z toho asi 1400 budou fotovoltaické elektrárny. Tyto zdroje zhruba desetinu z celkového počtu zelených zdrojů čerpajících podporu. Tento omezený počet zdrojů však čerpá převážnou většinu vyplacené podpory zdrojům POZE.

 

Další podpora pro fotovoltaiku

 

Kontrola překompenzace vyplacené podpory se netýká FVE postavených po roce 2015 z programů Nová zelená úsporám či OPPIK. Podle aktuálního prohlášení ministra průmyslu Havlíčka platí, že státu bude dále investičně podporovat nové FVE s/bez akumulace

 

„Stejně tak budeme podporovat nově instalované obnovitelné zdroje energie, včetně fotovoltaiky. Musí to být nicméně za férových podmínek,“ zdůraznil v polovině května ministr Havlíček pro portál aktualne.cz.

 

V současnosti stát podporuje nové FVE pomocí investiční podpory, přičemž toto nemá přímý dopad do cen elektřiny pro spotřebitele. V minulosti (do roku 2013) stát nové FVE podporoval na bázi provozní podpory s přímým dopadem (tj. zdražením) na ceny elektřiny

 

„V letech 2009 až 2010 se to zcela vymklo, což nás bude stát 500 miliard korun jen v solárech,“ uvedl Havlíček.

 

Takzvaný solární boom z přelomu desetiletí dodnes budí kontroverze. Díky pochybení úřednické vlády premiéra Fišera stát včas nestihl snížit v zákoně příliš lukrativní výši provozní podpory v roce 2009. Proto se instalovaný výkon solárních elektráren se tehdy zvýšil za rok více než čtyřnásobně, a to z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010. Stát ještě v tomtéž roce zavedl solární daň ze zisku ve výši 26 procent, aby investice do fotovoltaiky zklidnil.