Ministr Brabec: Česká republika bude schopna do roku 2050 snížit emise o 80 procent

Česká republika s předstihem plní své závazky vyplývající z klimaticko-energetického balíčku EU i z Pařížské dohody. Uvedl to v pátek ministr životního prostředí Richard Brabec, který v sobotu vyrazil spolu do New Yorku na klimatický kongres, kde jej doprovodí ministr průmyslu Karel Havlíček spolu s premiérem Andrejem Babišem. Společným tématem bude evropský záměr dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. 

MŽP


Nezbytnost přechodu k nízkouhlíkové ekonomice

Klíčovým opatřením je podle ministra Brabce postupný přechod k nízkouhlíkové ekonomice nejen v energetice a průmyslu, ale také v dopravě, zemědělství nebo službách. 

„Je nutný například postupný odklon od uhlí, transformace energeticky náročného průmyslu, v dopravě rozvoj elektromobility a vodíkových pohonů. „Nezbytné je snižování energetické náročnosti bytů a domů, které jsou velkým producentem skleníkových plynů. V tom může pomoci třeba náš program Nová zelená úsporám,“ uvedl Brabec v rozhovoru pro Lidové noviny (LN).

„Věřím, že ve svém úsilí o záchranu klimatu nezůstane Evropa sama, a i další státy budou dodržovat dohody. Pouze tak máme ještě šanci zabránit nezvratným změnám, které ve svém důsledku ohrozí kvalitu života mnoha dalších generací,“ doplnil Brabec.

Podle Brabce stát počítá ve výrobě elektřiny s útlumem uhlí. „Kvůli útlumu uhlí  se výrazně sníží náš vývoz elektrické energie, to je jasná věc, energetická koncepce vůbec nepočítá s tím, že bychom nadále vyváželi tak obrovské množství jako dnes, což je vlastně kapacita Temelína,“ řekl Brabec.

Po roce 2040 předpokládá stávající aktualizovaná energetická koncepce 11 až 21 procent podílu uhlí na celkovém mixu. V budoucnosti výrobu elektřiny z uhlí nahradí jádro, obnovitelné zdroje a plyn.

„Jsou nezbytné další úspory energie. Náš scénář útlumu emisí o „pouze“ 80 procent do roku 2050 už předpokládá obrovské úspory,“ dodal Brabec.

Hlubší dopad klimatických změn

Dopady klimatických změn jsou stále intenzivnější a urychlují se, uvedla ve své nejnovější studii Světová meteorologická organizace (WMO).

Podle dat, které organizace shromáždila, bylo například posledních pět let nejteplejších v historii, zrychlilo se zvyšování hladiny moří a nejvyšších hodnot dosáhly i emise skleníkových plynů. Studie byla zveřejněna den před klimatickým summitem OSN v New Yorku.

Podle Světové meteorologické organizace je třeba okamžitě „zintenzivnit úsilí vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů“. Jak WMO dodala, pokud jde o sesbíraná data, asi nejvíce zneklidňující jsou informace o zvyšování hladin moří. Od roku 1993 stoupla jejich hladina průměrně o 3,2 milimetrů za rok. Od května 2014 do roku 2019 to ale bylo již pět milimetrů za rok.

Nová studie byla zveřejněna den před klimatickým summitem OSN, na který míří desítky státníků z celé světa. Podle šéfa OSN Antónia Guterrese bude jednodenní konference v New Yorku „o činech, nikoli o slovech“.