Ministerstvo průmyslu chystá novelu energetického zákona

Od poslední novely energetického zákona (NEZ), která bylo schválena v září 2021 v parlamentu, neuplynulo ani 6 měsíců a předloha se budu znovu měnit. Nyní se NEZ zaměří na stabilitu dodavatelů elektrické energie, kteří v důsledku podzimní energetické krize zažili vlnu bankrotů.

Zdroj: Wikipedia

Zátah na energošmejdy

Od 1. ledna 2022 se český energetický trh zkultivoval. V platnost totiž vstoupila novela energetického zákona (NEZ), která stanovuje nové podmínky pro působení dodavatelů energií a především zprostředkovatelů, s nimiž se pojí většina stížností. Novela by tak měla omezit nepoctivé praktiky tzv. energetických šmejdů.

Novela také upravuje samotný výkon zprostředkovatelské činnosti. Zprostředkovatel je povinen vždy hned od prvního kontaktu informovat spotřebitele o tom, že s ním jedná jako zprostředkovatel, dále se musí spotřebiteli prokázat svým oprávněním (osvědčením) a sdělit mu svou totožnost, adresu sídla, případně IČO a registrační číslo.

Kromě povinné registrace zprostředkovatelů obsahuje nová úprava energetického zákona i další zásadní ustanovení. Omezena byla například maximální délka smluv na dobu určitou, pokud je smlouva uzavřena nebo prodloužena na dobu delší než 36 měsíců, stává se z ní po uplynutí této doby automaticky smlouva uzavřena na dobu neurčitou, což znamená, že ji může spotřebitel potom vždy v tříměsíční lhůtě vypovědět.

Dalším ustanovením byly zpřesněny lhůty pro odmítnutí tzv. automatické prolongace, kdy v současné době se ve smlouvách hojně vyskytuje ujednání, že pokud spotřebitel neučiní žádný úkon, tedy nepošle oznámení o tom, že trvá na ukončení, smlouva se automaticky prodloužila. To se ale novelou mění tak, že pokud spotřebitel výslovně neuvede, že chce smlouvu prodloužit, může spotřebitel smlouvu bez postihu vypovědět až do dvacátého dne před uplynutím sjednané doby trvání závazku ze smlouvy s účinností ke dni uplynutí sjednané doby trvání závazku ze smlouvy.

Co bude předmětem další novely?

„Prudký růst cen energií a situace po pádu Bohemia Energy na podzim 2021 přivedly tisíce lidí na hranici energetické chudoby. Ačkoli institut dodavatele poslední instance zafungoval a nikdo z více než 900 tisíc zákazníků neskončil ze dne na den bez elektřinu a plynu, ukázaly se některé slabiny současného energetického zákona a systému sociálních podpory,“ řekl Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR.

Podle Prouzy by stát měl jasně stanovit, kdo bude považován za zvláště zranitelného zákazníka, a upravit sociální systém tak, aby se lidé, postižení energetickou chudobou, nedostali do dluhové pasti.

„Na těchto, ale i dalších opatřeních jsme připraveni spolupracovat při tvorbě nového energetického zákona stejně intenzivně, jako jsme spolupracovali na novele proti energošmejdům,“ doplnil Tomáš Prouza.

Minulý týden Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) oznámilo, že připravuje další úpravu NEZ. Součástí NEZ mají být i některé návrhy, které ministerstvu předložil Energetický regulační úřad (ERÚ) k řešení energetické krize a zlepšení dohledu nad energetickým trhem, řekl ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).

Zlepšit se má i situace lidí v záchranném režimu dodavatele poslední instance (DPI). Jak již dříve prohlásil ministr Síkela stále chybí analýza toho, proč v loňském roce nastala situace, kdy 15 procent odběratelů energií skončilo v režimu DPI. Situace byla podle něj v rámci Evropy jedinečná.

V této souvislosti Síkela sdělil, že chce zjistit, zda neselhala vláda nebo energetický úřad. Bez důkladné analýzy se podle něj budou těžko nastavovat opatření do budoucna.