Miliardář Bakala se soláry v Karviné narazil na nečekaný problém

• 19. 03. 2026
• Redakce

Nečekaná překážka

V roce 2023 začaly společnosti, které ovládá miliardář Zdeněk Bakala, investovat do výstavby vyšších stovek MW fotovoltaických elektráren v Česku.  Nové projekty solárů měly vzniknout na stovkách hektarů pozemků na Karvinsku, který před lety Bakala získal při investici do OKD. Projekt výstavby nových solárů ovšem od té doby příliš nepokročil. Neproběhlo žádné řízení ani povolovací proces a výstavba se nikam nepohnula.

Nečekaná překážka

V polovině června 2024  schválili karvinští zastupitelé  změnu územního plánu, která umožňuje firmě Asental miliardáře Zdeňka Bakaly vybudovat ve dvou lokalitách v okolí města solární parky. Kvůli solárním byznysu si společnost Asental založila několik dceřiných společností, které se věnují obchodu, prodeji a výrobě elektřiny – AG Solar I až VI.

Kvůli novým solárům společnost Asental  požádala o změnu územního plánu na sedmi brownfieldech, přičemž karvinské úřady doporučily ke schválení čtyři. Největší plochu má lokalita Křemenec u Orlové se zhruba 43 hektary. Na tomto pozemku by se dala postavit elektrárna o výkonu až 40 MWh.

Bakalovy solární projekty se však dosud nezačaly stavět. Hlavním důvodem pro zdržení je dle informací serveru iROZHLAS.cz návrh na vyhlášení krajinné památkové zóny v oblasti Karviná-Doly, kterou Asental vlastní. Právě tam chce spolu s developerskou firmou Panattoni vybudovat kromě solárních parků i velký průmyslový areál. To se ale nelíbí památkářům ani místním spolkům.

Změna plánu

V současnosti památkáři odmítají výstavbu velkých průmyslových hal v lokalitě Karviná-Doly u Šikmého kostela předně proto, že by vyžadovala rozsáhlé terénní úpravy, a to by mohlo zasáhnout do krajiny i podzemních struktur. Naopak připouštějí méně invazivní využití území.

„Upřednostněny by měly být takové záměry, které s sebou nenesou nutnost rozsáhlých terénních úprav. Výroba elektřiny ve fotovoltaických zařízeních nepředstavuje tak radikální zásah do podpovrchových struktur a krajinného rázu, které s sebou nese výstavba skladovacích hal a s ním spojené vytvoření terénních teras. Vždy by bylo ale třeba posoudit dopad konkrétního záměru s ohledem na jeho umístění,“ uvedl pro iROZHLAS.cz ředitel Národního památkového ústavu v Ostravě, Michal Zezula.

O vyhlášení památkové zóny má rozhodnout Ministerstvo kultury na základě podkladů od Národního památkového ústavu v Ostravě. Pokud by byla památková zóna schválena, firma by musela své investiční plány poupravit.

„Tento krok zásadně ovlivnil přípravu dlouhodobě plánovaných projektů, protože zahájil proces, který může výrazně změnit podmínky pro využití území i pro realizaci investičních záměrů,“ uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí společnosti Asental Petr Soukup.

Asental v současnosti proto jedná s úřady a snaží se najít kompromis, který by umožnil pokračovat v ekonomickém rozvoji oblasti i s ohledem na požadavky na ochranu historické a krajinné hodnoty území.