Maersk bude vyrábět zelený metanol s využitím solární energie
Investice za deset miliard eur
Projekt si podle výpočtů Madridu vyžádá investici přibližně deset miliard eur (244,6 miliardy Kč) a Španělsko do něj může vstoupit jako strategický investor. Celosvětová lodní doprava se podílí na globálních emisích oxidu uhličitého téměř třemi procenty.
Dohodu o projektu, který bude částečně financován z unijního fondu obnovy, podepsali nedávno v Madridu generální ředitel společnosti Maersk Sören Skou a španělský premiér Pedro Sánchez.
Projekt je součástí cíle námořního dopravce dosáhnout do roku 2040 nulových emisí. Dánská firma je druhým největším kontejnerovým dopravcem na světě.
V letech 2023 až 2025 hodlá uvést do provozu 19 lodí schopných provozu na zelený metanol, což si vyžádá přibližně 750.000 tun tohoto paliva. K dosažení svého emisního cíle stanoveného na 2030 bude Maersk potřebovat zhruba šest milionů tun ekologického metanolu ročně.
Partnerství s REintegrate
Pro výrobu ekologického paliva pro svou první loď, která bude provozována na uhlíkově neutrální metanol, si společnost Maersk vybrala jako partnera dánskou společnost REintegrate, dceřinou společnost dánské společnosti European Energy.
V rámci spolupráci společnost REintegrate, postaví nový dánský závod na výrobu přibližně 10 000 tun uhlíkově neutrálního e-metanolu, který bude první loď společnosti Maersk s možností provozu na ekologický e-metanol ročně napájet.
Energii potřebnou pro výrobu elektřiny na metanol bude dodávat solární farma v Kassø v jižním Dánsku.
Loni Maersk oznámil, že v roce 2023 uvede do provozu první linkovou loď na světě s nulovými emisemi uhlíku. Informoval dále, že všechny jeho budoucí lodě budou mít instalovanou technologii, díky níž budou moci jako palivo používat jak zelený metanol, tak mazut s nízkým obsahem síry.
Zelený metanol se vyrábí pomocí obnovitelných zdrojů. Základním zdrojem je biomasa, popřípadě se může produkovat prostřednictvím elektrolýzy. Ta štěpí vodu na kyslík a vodík, který se pak slučuje oxidem uhličitým. Elektřina by měla při tomto postupu pocházet z obnovitelných zdrojů.