Litva omezí čínským firmám přístup k řídicím systémům pro solární elektrárny a bateriové systémy

Litevští zákonodárci v roce 2024 přijali zákon, jehož cílem je zabránit čínským firmám v získání vzdáleného přístupu k řídicím systémům, jenž ovládají solární, větrné elektrárny a bateriová úložiště o výkonu přes 100 kW. Litva tak reaguje na hrozbu kybernetických rizik.

Zdroj: Avast

Platnost pro nové i staré výrobny

Tento zákon vstoupil v platnost pro nové projekty 1. května 2025, přičemž stávající zařízení měli na splnění požadavků prodlouženou lhůtu do 1. června letošního roku. Zákon vyžaduje, aby vlastníci solárních, větrných elektráren nebo bateriových úložišť splňovali požadavky na kybernetickou bezpečnost v souladu s platnou legislativou v Litvě.

Požadavky na kybernetickou bezpečnost zahrnují vícestupňovou autentizaci, zabezpečenou komunikaci, kontroly bezpečnosti dodavatelského řetězce, postupy hlášení incidentů a fyzickou bezpečnost. Nová legislativa  zároveň ukládá omezení týkající se vzdáleného přístupu.

Provozovatelé dotčených zařízení v Litvě musí následně projít auditem, který prokáže soulad s předpisy.

Velké výzvy a náklady

Díky nový zákonným povinnostem se litevské elektrárny stávají bezpečnějšími, což přispívá k nezávislosti a bezpečnosti energetické sítě v zemi. Na druhou stranu to provozovatele elektráren znamená zvýšená náklady, neboť nové požadavky na zabezpečení proti kybernetickým rizikům vyžadují instalace dalšího vybavení a zavedení příslušných programových řešení.

Majitelé elektráren v Litvě nyní čelí dvěma problémům kvůli povinnostem, které se váží na ochranu proti kybernetickým rizikům. U malých elektráren o výkonu cca 120 kW jsou náklady na splnění požadavků na kyberbezpečnost poměrně vysoké. Navíc,  na trhu není mnoho firem, které by tato opatření zaváděly, a čekací lhůta činí několik měsíců.

Termín pro zavedení opatření v oblasti kyberbezpečnosti již uplynul a mnoho firem je nyní v Litvě ve stresu, protože provozovatelé distribuční sítě by mohli jejich elektrárny odpojit, dokud tato opatření nezavedou.

Budou další země Litvu následovat?

V Litvě bylo na konci roku 2025 instalováno více než 3 GWp solárních elektráren. Jen v roce 2025 se instalovaný výkon zvýšil o více než  600 MWp.

Téměř 99 % litevských elektráren používá čínské střídače, které lze z Číny ovládat na dálku. Proto nelze vyloučit, že je lze všechny najednou vypnout. Hrozba ze strany hackerů je proto poměrně vysoká, protože u většiny projektů není přístup do solárních elektráren zabezpečený.

Čína patří mezi země, které podle litevské Strategie národní bezpečnosti představují hrozbu pro národní bezpečnost a národní bezpečnostní zájmy Litvy. Proto není vyloučeno, že další evropské země budou následovat příkladu Litvy a zavedou podobné zákony v oblasti kyberbezpečnosti.