Leyenová: Úspory a investice do obnovitelných zdrojů sehrají klíčovou roli při energetické proměně Evropy

• 29. 06. 2022
• Redakce

Klíčová role fotovoltaiky

V reakci na válečný konflikt na Ukrajině v květnu 2022 Evropská komise vyhlásila plán REPowerEU, který je návodem na postupný odchod od ruských paliv. Na jeho realizaci Komise vydá v příštích pěti letech až 210 miliard eur, do konce této dekády pak 300 miliard eur. To je v přepočtu něco přes sedm bilionů korun, což představuje rozpočet celého Česka na cca 5 let.

V rámci plánu REPowerEU se zpevní role obnovitelných zdrojů, jako jsou slunce, vítr nebo biometan a vodík. Jejich podíl na celkové výrobě energií v EU by se měl do roku 2030 zvýšit až na 45 procent.

Na rozvoj OZE hodlá Brusel investovat až 86 miliard eur (2,1 bilionu korun). Jedním z hlavních nástrojů bude masivní rozšíření solárních elektráren. Od roku 2025 by měly být panely součástí každé nové nebo opravované střechy na veřejných a komerčních budovách. Od roku 2029 pak i všech nových obytných budov.

V souladu s REPowerEU se počítá s tím, že do tří let se má výkon fotovoltaik zdvojnásobit v EU na 320 gigawattů. Do konce desetiletí mají nově instalované panely dosáhnout 600 gigawattů. Pro srovnání, v Česku mají nyní solární elektrárny výkon 2,2 gigawattu.

Vůbec největší změnou, kterou plán REPowerEU přináší, je omezení postavení zemního plynu v energetice. „V nové realitě se bude evropská spotřeba plynu snižovat rychlejším tempem, čímž se omezí jeho role coby přechodného paliva,“ řekla šéfka Ursula von der Leyenová.

„Paralelně s tím mohou být některé stávající uhelné elektrárny používány déle, než se původně zamýšlelo, a počítá se také s rolí jaderné energetiky a domácích zdrojů zemního plynu,“ uvádí se ve strategii REPowerEU.

Důraz na úspory

Velkou roli ve strategii REPowerEU hrají úspory energií a efektivní nakládání s tím, co máme.

„Pokud klimatizaci snížíme o dva stupně méně, než jsme zvyklí – a budeme se tedy v kanceláři chladit 20, ne 18 stupni –, nahradí to roční dodávku energie z celého plynovodu Nord Stream 1 do Evropy. To ukazuje obrovský potenciál úspor energií,“ prohlásila Ursula von der Leyenová.

Podle šéfky Evropské komise je zejména klíčové investovat do nových OZE. „ Jsou čisté, takže šetří klima, budou dlouhodobě levnější a jsou naše, takže nás udrží nezávislé. Vím, že se po evropských občanech chce hodně, ale máme možnosti, jak jim pomoci, a vlády by je měly bezezbytku využít,“ dodala Ursula von der Leyenová.

Nezbytná komplexní proměna trhu s energiemi

V boji proti zdražení energie již loni Komise představila koš možných nástrojů včetně využití zisků energetických společností na podporu ohrožených domácností a firem. Řada zemí už také posílá finanční přídavky na energie svým občanům.  Země jako Španělsko či Polsko zastropovaly ceny energií.

„Dnes ovlivňuje cenu elektřiny zejména cena plynu. A vzhledem k tomu, že nelze očekávat její pokles v dohledné době, tak se ptáme, jestli od sebe obojí neoddělit. V dlouhodobém horizontu se v Evropě nevyhneme kompletní změně trhu s elektřinou. Bezprostředně už mají státy možnosti, které jsem zmínila,“ řekla Ursula von der Leyenová v rozhovoru pro deník HN.

Cílem REPowerEU je, aby se už za osm let v Evropě vyrábělo nebo do ní dováželo 20 milionů tun vodíku. Další alternativou plynu je biometan, jehož produkce může být podle Evropské komise 35 miliard kubíků. Pro zvýšení produkce biometanu je EU připravena investovat 37 miliard eur.

Méně papírování a finanční podpora

Brusel chce vyšší podíl elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů urychlit tím, že usnadní „papírování“ během povolovacích procedur. Toto je největší bariéra při rozvoji větrné energetiky v Česku, kde trvá povolovací proces až devět let.

Ve vytipovaných místech, kde by měly stát větrníky nebo solární panely, by se nově nemusely připravovat hloubkové studie o dopadu na životní prostředí. Stačil by základní posudek. Měl by se tím podle představ komise zkrátit čas na „povolovací procedury“ na jeden rok, ze současných v průměru až pěti let.

Na investice do nových OZE a úsporných opatření půjdou využít dotace z takzvané národní obálky evropských strukturálních fondů. Komise konkrétně navrhuje převést až 15 procent částky z projektů na kohezi anebo rozvoj venkova do energetiky.

V rámci strategie REPowerEU se například Česko si může sáhnout na 22 miliard eur ze stávajícího rozpočtu EU. V přepočtu jde o dalších více než 80 miliard korun, na které bude mít Česko nárok.