Lex Solar: Jak rozhodne Sněmovna o omezení ziskovosti pro „soláry“ těsně před volbami?

• 30. 08. 2021
• Redakce

Velký parlamentní spěch

Primárním cílem NZPOZE je zejména poskytnout „nové provozní dotace“ pro teplárny, kterým kvůli zdražujícím emisním povolenkám hrozí existenční krize. Bez nových dotací by mohlo dojít ke skokovému zdražení tepla v brzké době, což je před nadcházejícími parlamentními volbami pro politiky nepřijatelné.

To je hlavní důvod, proč „lex Solar“ bude brzy projednána přednostně na poslední schůzi sněmovny, která je naplánovaná na polovinu září. Její program bude upřesněn koncem tohoto týdne podle včerejších informací ve večerních zprávách České televize.

Kromě „lex Solar“ se na schůzi bude diskutovat o potrestání energetických šmejdů v rámci novely energetického zákona a také o podpoře nových jaderných bloků v rámci „lex Dukovany“. Pokud příslušné novely nebudou schváleny, pak spadnou zcela „pod stůl“ s tím, že nevejdou v platnost.

Podpora pro teplárny

Ve třetím čtení „lex Solar“ opět prokázalo Teplárenské sdružení ČR, jakou lobbistickou silou disponuje. Prostřednictvím vlivného poslance hnutí ANO Pavla Pustějovského novely prosadilo rotlačilo zavedení finančních kompenzací za emisní povolenky pro uhelné teplárny.

Návrh označený jako přechodná transformační podporu tepla v soustavách zásobování tepelnou energií má teplárnám poskytnout čas a prostor k tomu, aby do roku 2030 mohly přejít od uhlí k ekologicky přijatelnějším palivům – zemnímu plynu, biomase či komunálním odpadu.

„Lex Solar obsahuje mimo jiné pasáž, která by pravděpodobně vracela část peněz za emisní povolenky, které využívají provozovatelé tepláren, včetně firem jako ČEZ, EPH či Sev.en Energy. Konkrétní postup ještě není zcela vyjasněn. Jednalo by se o podporu, která by strategicky měla vést k odklonu od uhlí. Samotnou podporu musí schválit Evropská unie.

Zvýšení solární daně a kontroly překompenzace

V rámci „lex Solar“ dojde ke změnám v solárním odvodu (tzv. solární daň). Solární elektrárny z roku 2009 dosud odvodu nepodléhaly, nově by na ně dopadl odvod u výkupní ceny ve výši deseti procent a u zeleného bonusu ve výši 11 procent. Elektrárnám uvedeným do provozu v roce 2010 pak mohou vzrůst odvody na 20 a 21 procent.

Zcela jistě nejkontroverznější změnou v rámci „lex Solar“ je zavedení kontrol překompenzace výroben obnovitelné energie. Tyto kontroly mají za účel zjistit, zda provozní podpora, kterou pobírají kontrolovaní výrobci, není nepřiměřená.

Senát na své schůzi 21.8. odhlasoval vrácení novely Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Nejvýznamnější navrhovanou změnou je přitom zvýšení vnitřního výnosového procenta (IRR) formou intervalu v rozmezí 8,4 – 10,6 % paušálně pro všechny druhy zdrojů, konkrétní výši určí vláda.

Z původně navrhovaných 6,3 % se tedy zvyšuje minimálně o dvě procenta, což může ovlivnit, zda ze šetření vyplyne, zda je daný sektor překompenzovaný a zda pro něj budou zavedena opatření k zajištění přiměřenosti podpory. Například solární energie dostala při třetím čtení hodnotu 6,3 % (z původního návrhu MPO však to bylo 8,4 %), vodní a větrná energie 7 %, biomasa 9 % a bioplyn 10,6 %.

Kontroly budou probíhat vždy po 10 letech od uvedení příslušné výrobny do provozu a bude se posuzovat výnosnost investic do obnovitelných zdrojů pomocí tzv. vnitřního výnosového procenta (dále jen „IRR“). Novela přitom stanovuje maximální možnou hodnotu IRR, za které bude mít daná výrobna nárok na podporu. Maximální hodnota IRR je nastavena jinak pro každý zdroj energie.

Poslanec Dolínek prosadil do novely návrh, aby existovaly úlevy pro starší fotovoltaické zdroje, které postihne plánované zvýšení solární daně. Pokud by vnitřní výnosové procento (IRR) za celou dobu čerpání zvýhodněné výkupní ceny kleslo pod hranici 6,3 procenta, investor získá možnost požádat o snížení odvodu z vyrobené elektřiny (tzv. solární daň).

Zavedení aukčního systému

Další důležitou novinkou, kterou senátoři vrátili „do hry“ jsou také aukce i pro solární elektrárny. Pokud ve sněmovně v konečném čtení v září projde senátorský pozměňovací návrh v rámci „lex Solar“, pak se od roku 2021 dočkáme změny formátu poskytování podpory pro budoucí projekty obnovitelných zdrojů. Nově by měl být zaveden tzv. aukční systém, ve kterém bude soutěžena podpora pro předem vypsané množství energie.

Cílem aukcí má být co nejvíc snížit náklady na podporu energie z obnovitelných zdrojů a co největší efektivita výroben. Aukce se mají týkat středních a větších výroben s instalovaným výkonem 1 MW a více. Malé výrobny do 1 MW budou nadále podporovány formou zelených bonusů.

Jednotlivé aukce bude vyhlašovat Ministerstvo průmyslu a  obchodu ČR vyhláškou, ve které stanoví zejména druh podporovaného zdroje, kterého se aukce týká, celkovou hodnotu soutěženého instalovaného výkonu, výkonové rozmezí výroben a lhůtu pro uvedení výrobny do provozu. Vyhláška však může stanovit i  další podmínky, jako např. maximální referenční aukční cenu, kterou lze v aukci nabídnout.

Hodnocení nabídek bude probíhat ve dvou krocích. Nejdříve se zkoumá, zda nabídka splňuje veškeré náležitosti a stanovené podmínky aukce. Následně budou nabídky vyhodnoceny podle nabízené výše referenční aukční ceny, přičemž zvítězit by měla nejnižší cena. Úspěšní předkladatelé nabídek pak dostanou výzvu, aby uzavřeli smlouvy o  dodání vysoutěženého množství energie.

Kritika ze všech stran

Právě otázka výnosnosti je nejkritizovanější součástí „lex Solar“, která projednávání předlohy značně zkomplikovala. Podle zástupců sektoru OZE je při pohledu na rozdílné hodnoty výnosnosti jasné, že takový přístup zavání diskriminací. A ke stejnému závěru došla i řada institucí, které novelu připomínkovaly, včetně Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva životního prostředí nebo Hospodářské komory.

Vůči novele se vymezila i Legislativní rada vlády, která uvedla, že neodůvodněné rozlišování vnitřního výnosového procenta je diskriminací provozovatelů výroben elektřiny, kterým byla přiznána nižší výnosnost.

Senátoři sice nakonec nedávno schválili kompromisní návrh Komory, který napravil „minulu poslanců“ z počátku srpna, kteří při zmatečném a opakovaném hlasování nastavili povolenou výnosnost (IRR) pro všechny zdroje v rozmezí 6,3 až 8,4 procenta. Pokud Sněmovna schválí návrh senátorů na vyšší IRR v rozmezí 8,4 až 10,6 procenta a zavedení aukcí na podporu solárů, pak by to znamenalo  pozitivní impulzy v „lex Solar“.

Vzhledem na fakt, že „lex Solar“ se bude ve Sněmovně schvalovat těsně před konáním parlamentních voleb na počátku října, lze očekávat „vášnivou politickou debatu“. Řada populistických stran se může chtít „pochlubit“ snahou o potrestání solárních baronů získat tak „politické body“ ve finální fázi předvolební kampaně.