LEX OZE 3: Schválí dnes Senát novelu s nečekanou změnou?

• 29. 01. 2025
• Redakce

 

Sporné přílepky

Dnes od 9:00 začíná v Senátu zřejmě rozhodující bitva o budoucí podobu klíčové novely energetického zákona LEX OZE 3. Před dnešním hlasováním horní komory Parlamentu se spekuluje  o kličce, která by méně zpřísnila pravidla pro vyplácení provozní podpory malým provozovatelům fotovoltaických elektráren (FVE) z doby boomu před 15 lety, jako jsou obce či soukromá sportoviště. 

LEX OZE 3 obsahuje několik přílepků, které budí kontroverzi. Zavádí například individuální kontroly pro fotovoltaiky z roku 2009 a 2010. Na návrh ministra financí Stanjury se počítá se zavedením individuální kontroly výnosnosti investice, tzv. vnitřního výnosového procenta (IRR).

Podle nově schváleného znění IRR každé FVE postavené do konce roku 2011 nesmí přesáhnout 8,4 procenta, jinak přijde o podporu. Dosud toto výnosové procento platilo jako průměr pro celý sektor. Navíc se IRR bude prokazovat nikoliv na původně stanovených 20 let, ale na celou dobu životnosti elektrárny.

Podle informací deníku MF Dnes se proti původnímu návrhu ministra financí Stanjury reportovat ziskovost malých FVE o výkonu 30 kWp se v Senátu postavil hospodářský výbor. Ten jednomyslně přijal pozměňovací návrh, který by retroaktivní kontrolu přiměřenosti vyplácené podpory stopnul. Hrozilo totiž, že až 2500 provozovatelů včetně obcí, které si v minulých letech pořídily fotovoltaiku, budou muset doložit, kolik z výnosů skončilo v černých číslech. 

Nyní se zvažuje, že se původní limit 30 kWp nově zvýší na 100 kW. Nově předložený pozměňovací návrh měl požadovat technickou úpravu, nikoli změnu dokumentu.

Velká bitva

V případě schválení nového návrhu LEX OZE 3 by ale malým provozovatelům FVE o výkonu nad 100 kWp připadla administrativní zátěž. Budou muset zpětně dohledat všechny dokumenty za posledních 15 let a prokázat, že jejich zdroje splňují podmínky ohledně kontroly překompenzace. 

Proti záměru ministra Stanjury se postavili i zahraniční investoři do FVE. V minulosti ji několikrát zopakovali, že jsou připraveni celou věc hnát k mezinárodní arbitráži.

Také řada senátorů i Svaz měst a obcí však nesouhlasí s přílepkem ministra Stanjury, která zavádí individuální kontroly překompenzace. České obce v rámci svých rozpočtů s penězi od státu počítají. Do budoucna navíc plánují jejich rozšíření v rámci komunitních energetik či často nově chystaných agrovoltaických elektráren.

Sporný přílepek odmítá i opozice. „Nevyšel rozpočet, tak změní silou zákon. Sice ohrozí celý sektor a znedůvěryhodní stát, ale jim je to fuk. Logicky Česku hrozí arbitráže a hlavně další pokles investic,“ řekl na adresu LEX OZE 3 bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) pro deník MF Dnes. „Je to retroaktivní, šikanózní a navíc porušení zákonného slibu z roku 2021,“ dodal Havlíček.

Nový LEX OZE 3 měl usnadnit výstavbu komunitní energetiky, sdílení a ukládání energie. V prosinci ve třetím čtení ve sněmovně však na sebe navázal cca 50 pozměňovacích návrhů, které jsou komentovány na zhruba 300 stránkách dost nepřehledným textem. Mnoho návrhů tuto změnu  novely energetického zákona zcela deformuje proti původnímu záměru.

Dnes v Senátu zřejmě kvůli sporné novele proběhne velká bitva a zřejmě LEZ OZE 3 neprojde.