LEX OZE 3: Jak promrhat miliardy a ušetřit koruny?

• 09. 06. 2025
• Redakce

Regulace solárníků přijde stát na miliardy

Kontroverzní novelu energetického zákona Lex OZE 3 se zaměřuje na podporované zdroje energie. Původní záměr byl takový, že přinese změny v oblasti ukládání energie, flexibility sítí a agregace. Kromě toho měla posílit ochranu spotřebitelů

I když v minulosti vláda potvrdila, že fotovoltaický sektor není (po deseti sníženích podpor) překompenzováván, nadále mají zákonné platby od státu jít pouze firmám, které státu prokážou, že nejsou překompenzovávány ani individuálně. I když nakonec stát nemusí najít jedinou firmu, na které by ušetřil, slibuje si ušetření miliard ve státním rozpočtu, který by jinak vykázal vyšší deficit než v roce 2024.

Analýza platformy Datarun však prokazuje, že novela přináší naopak zhoršení podmínek. A to jak pro majitele fotovoltaických elektráren, tak pro samotný stát. Vláda totiž rozhodla, že podpora pro fotovoltaiky z let 2009 až 2010 bude v přísnějším limitu. Na začátku projednání novely se uvádělo, že jde o úsporu ve výši až 23 miliard korun. Vláda však provedla nulové hodnocení dopadů. Jakýkoli takovýto údaj tedy stojí na vodě.

Náklady na administrativní dodržování předpisů se týkají1383 postižených elektráren o výkonu přes145 kWp. Jejich provozovatel ponesou náklady vykazování ve výši 710 milionů Kč – v prvním roce. Zahrnují interní pracovní sílu, poplatky za externí poradenství a úsilí o dohledání dat. To zatíží zejména malé firmy s omezenými zdroji. Pokud by zůstala zachována původní hranice 30+ kW, celkové administrativní náklady by se vyšplhaly na 1,25 miliardy Kč.

Banky přehodnocují riziko u novelou postižených solárníků a zvyšují úrokové sazby z nesplacených úvěrů kvůli nejistotě v oblasti regulace. Očekává se, že noví vlastníci (~60 % elektráren) zaplatí za 5 let na úrocích o 1,33 miliardy Kč více. To samo o sobě stačí, aby to zastínilo veškeré úspory, které by vláda mohla realisticky očekávat od snížení dotací.

Učebnicový příklad špatného hospodaření státu

Sporné ustanovení novely přinese narušení důvěry investorů. Více než 78 % dotázaných provozovatelů uvedlo, že by již nedůvěřovalo budoucím vládním pobídkovým programům. Tento ochlazující efekt by mohl vést k odhadovanému nárůstu budoucích nákladů na solární instalace o 2,5 miliardy Kč, což by ohrozilo vlastní vládní cíl do roku 2030, kterým je (až) 12 GWp instalovaného výkonu.

Analýza označuje novelu zákona Lex OZE 3 za velkou překážku pro český solární sektor, protože zavádí nové počáteční a strukturální náklady. Ty přesáhnou pravděpodobně pět miliard korun.

„Ve snaze o rozpočtové úspory, které se možná nikdy nedostaví. Tato politika zatěžuje malé podniky, odrazuje od budoucích investic, oslabuje energetickou odolnost a poškozuje pověst země. Přitom hrozí, že se stane učebnicovým případem špatného hospodaření: Zničí dlouhodobé příležitosti ve jménu nejisté úspory části krátkodobých výdajů,“ uvádí analýza.

Podle studie se tak může stát novela zákona varovným příkladem, jak se regulatorní politika nemá vytvářet. „Vláda sice usiluje o rozpočtové úspory, ale na úkor ekonomické efektivity a investiční stability. Nařízení nakládá nepřiměřenou zátěž na malé provozovatele fotovoltaických elektráren a další operátory, podkopává důvěru současných i budoucích investorů a hrozí, že v době zrychlující se transformace sníží energetickou bezpečnost,“ zní závěr analýzy.

Celou analýzu si můžete stáhnout na tomto odkazu.