LEX OZE 1: Turbo pro fotovoltaiku a „malá domů“ pro jádro?

Včera byla ve sbírce zákonů publikována novela energetického zákona zákon č. 19/2023 Sb. , která nabývá účinnosti od středy 24. ledna 2023. Novela, které se také říká „LEX OZE 1“ je v mnoha ohledech pozitivní z pohledu rozvoje malých OZE, a to zejména fotovoltaiky. Avšak schválená podpora mohla být mnohem ambicióznější – zejména to platí například ve srovnáním ze sousedním Polskem.

Zdroj: Wikipedia

Proč to trvalo tak dlouho?

Na LEX OZE 1 se pracovalo několik let na MPO, ale nikdy se předloha nedostala do parlamentu k projednáváním. Zlom přišel až s nástupem Fialovy vláda, která však LEX OZE 1 začala projednávat jako až pátou novelu energetického zákona na podzim roku 2022.

Pozitivem LEX OZE 1 je podpora velkých OZE o výkonu nad 1 MWp, které se budou stavět brzy u nás jako stavby veřejného zájmu od února 2023. Podobnou legislativu stihlo schválit Španělsko či Portugalsko již v březnu krátce po vypuknutí energetické krize v důsledku vojenského konfliktu na Ukrajině.

Toto zrovna nesvědčí o efektivitě státní správy v České republice na poli OZE a moderní energetiky. Každopádně jsou legislativní změny umožňující rychlejší rozvoj velkých OZE velkým pozitivem pro rozvoj celé branže za předpokladu, že budou následovat další změny na poli souvisejících vyhlášek stanovujících kritéria například pro tzv. Go-To- Zóny, které umožní urychlenou výstavbu bez nutnosti  procesu EIA nebo územního rozhodnutí.

Proč tak přízemní ambice?

Za velký pokrok na poli rozvoje malých OZE lze v rámci LEX OZE 1 považovat také benevolentnější pravidla pro budování malých výroben bez potřebné licence a bez nutnosti stavebního povolení.

Zatímco doposud bylo možné bez licence vybudovat mikrozdroj do výkonu 10 kW, nyní se limit posouvá až na 50 kW. Na stejnou hodnotu potom zákonodárci z původních 20 kW posunuli i stavbu bez nutného stavebního povolení. Nebude se tak posuzovat ani vzhled stavby.

Limit  50 kW mohl být vyšší. Lidovci jako jediní v parlamentu prosazovali jeho navýšení až na 100 kWp. Bohužel snaha lidovců narazila na lobby „tradiční energetiky“, které se „zuby nehty“ brání progresivním změnám v legislativě směrem k decentralizaci či demokratizaci energetiky.

Pro srovnání – sousední Polsko má obdobný limit pro výstavbu malých OZE „bez razítek“ nastaven na 200 kWp na budovách. Čím to je, že v Polsku to jde, a u nás to „legislativně drhne“?

Evropský unikát

Ve sněmově panoval při schvalování LEX OZE 1 nebývalý ruch ze strany lobbistů. Činili se zejména poslanci prosazující zájmy „tradiční energetiky“.

Nakonec poslanci nepřijali návrh na zákaz připojování decentrálních zdrojů tepla, avšak prošel pozměňovací návrh poslanců Ivana Adamce (ODS) a Tomáše Müllera (STAN), kteří prosadili rozšíření veřejného zájmu nejen na výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale také i pro nové zdroje jaderné energie o elektrickém výkonu od 1 MW výše.

Česko tak schválilo „evropský unikát“- ve veřejném zájmu budeme stavět „jádro i OZE“ jako jediní v Evropě. Díky LEX OZE 1 tak těmto zdrojům odpadne povinnost schvalovat pro tyto záměry změnu územního plánu; tím se zkrátí proces přípravy stavby minimálně o jeden rok.

Související zprávy

Další zprávy

další články