Lékaři volají po ukončení výroby energie z uhlí, vláda rozhodnutí zatím odkládá

Uhelná komise doporučí vládě datum útlumu těžby a dalšího využívání uhlí v listopadu. Toto rozhodnutí, které zaznělo minulý týden si vysloužilo kritiku od opozice. Strana zelených kritizuje vicepremiéra Havlíčka  za nepřipravenost a konec fosilních paliv považuje vzhledem ke klimatické změně za klíčový.

 

Zdroj: Wikipedia

Zdroj: Wikipedia

Odsun rozhodnutí

Na termínu konce uhlí v Česku se měla komise původně dohodnout minulý týden, mluvilo se o roce 2038 po vzoru Německa. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ale už v pondělí oznámil, že se tak nakonec nestane.

Na úterním jednání uhelné komise se domluvilo, že datum vládě předloží po příští schůzce v polovině listopadu. Podle Havlíčka je ve hře rok 2038, anebo o pět let méně, tedy rok 2033, či více, a sice rok 2043.

„Na tyto scénáře připravujeme zejména takzvané zdrojové vybavení energetických zdrojů. Musíme vědět, čím nahradíme řádově skoro 10 tisíc megawatt uhelných zdrojů, které utlumíme,“ řekl vicepremiér po jednání komise.

„Pochopitelně to něco bude stát. Dopočítáváme obnovitelné zdroje, jádro plyn a vše, co bude nahrazovat klasické uhelné zdroje. Není to úplně jednoduché, protože jsme na uhlí závislí skoro z poloviny,“ doplnil.

Kritika ekologů i lékářů

Vyjádření vládních činitelů ve věci odložení rozhodnutí o ukončení výroby energie z uhlí nezůstala bez opoziční odezvy. „Ministr Havlíček se plete, když označuje plyn za bezemisní zdroj. Zemní plyn je fosilní palivo a ke změně klimatu přispívá úplně stejně jako uhlí,“ upozornila Kšírová.

Kvůli klimatické krizi je prý žádoucí odklon od uhlí provést co nejrychleji a souběžně s tím přejít na obnovitelné zdroje.

Ke kritice se nově tento týden přidali i zástupci lékařů z iniciativy „Lékaři za zdravé srdce Evropy“ spojuje lékaře a další zaměstnance ve zdravotnictví a vědce ze souvisejících oborů.

Mezi podporovatele kampaně patří například chirurg Pavel Pafko, lékař a bývalý olympionik Lukáš Pollert, lékařky Irena Opletalová a Jana Skřičková, které působí na Klinice nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno, či ekotoxikolog Radim Šrám. Ten také předsedá Komisi pro životní prostředí Akademie věd ČR. Partnerem výzvy je také ekologická organizace Hnutí DUHA.

Rozhodnutí do konce roku

Iniciátoři připomínají, že v důsledku špatného ovzduší v Česku ročně předčasně zemřou tisíce lidí. Uvedli, že uhelné zdroje jsou zodpovědné za 88 procent ročně vyprodukovaných emisí skleníkových plynů z výroby elektřiny a Česko stále vyrábí nejvíce elektřiny z uhlí na osobu v celé Evropské unii.

„Česká elektrizační soustava může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez znečišťujících uhelných elektráren a s dvojnásobným množství obnovitelných zdrojů,“ řekl k výzvě energetický expert a člen vládní Uhelné komise Jiří Koželouh z Hnutí DUHA.

„Pandemie koronaviru nám jasněji než kdy dříve ukázala, nakolik jsou lidské zdraví a zdraví planety propojené. Máme nyní volbu konat a ochránit zdraví naší země i jejích obyvatel,“ stojí v závěru výzvy.

Ekologické organizace požadují ukončení provozu uhelných elektráren do roku 2030. Termíny, s kterými operuje Uhelná komise, jsou roky 2033, 2038 a 2043. Datum útlumu využívání uhlí v Česku doporučí komise vládě na svém příštím zasedání v polovině listopadu. Kabinet by pak měl rozhodnout do konce roku.