Legislativní revoluce: Urychlení připojování nových OZE, podpora akumulace a bič na spekulanty

• 01. 08. 2025
• Redakce

Legislativní revoluce nejen pro baterie

Novela energetického zákona Lex OZE 3 přináší dlouho očekávaný legislativní rámec pro provozování velkokapacitních samostatně stojících bateriových systémů (BESS). Dosud se BESS mohly využít pro stabilizaci přenosové soustavy jen, když byly připojeny ke zdroji, jenž elektřinu vyráběl.Na akumulaci energie se bude vydávat licence. „Akumulace energie umožní ‚uskladnit‘ přebytečnou energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie či odkládat spotřebu elektřiny na dobu, kdy se to na základě podmínek na trhu s energiemi nejlépe vyplatí. Zákazníci tak budou moci využívat elektřinu v době, kdy je levnější,“ uvedlo dříve ministerstvo průmyslu.

Většina ustanovení novely Lex OZE 3 nabude účinnosti 1. srpna 2025, ale část týkající se akumulace elektřiny začne platit o něco později –od 1. října 2025. Od tohoto data se akumulace stane oficiálně regulovanou činností.

Licenční režim pro akumulaci energie

Akumulace elektřiny se stává novým licencovaným oborem podnikání v energetice. Energetický regulační úřad (ERÚ) bude udělovat speciální licence na ukládání elektřiny, obdobně jako licence na výrobu elektřiny.

Licence pro nové BESS se nově vyžaduje v případě instalovaného výkonu nad 100 kW připojené do elektrické rozvodné sítě. Tím se limit zvyšuje z dosavadních 50 kW na 100 kW, což usnadní realizaci menších projektů.

Držitelé licence na BESS mít obdobné povinnosti i práva jako výrobci elektřiny. Musí dodržovat stanovené technické a tržní podmínky, ale zároveň můžou dodávat uloženou elektřinu do sítě a poskytovat z ní podpůrné služby. Licencovaná úložiště se tak stanou plnohodnotnými účastníky trhu s elektřinou.

Připojení BESS a výjimky

Novela Lex OZE 3 odstraňuje omezení, podle kterého bylo doteď možné baterie provozovat jen přímo u výrobny elektřiny. Nově platí především:

       1. Samostatné připojení baterií: Bateriové úložiště se dá připojit k distribuční či přenosové soustavě i samostatně, bez vazby na konkrétní elektrárnu.

       2. Baterie u elektráren bez nové licence: Držitel licence na výrobu si může k své elektrárně připojit akumulační zařízení bez další licence, pokud výkon baterie nepřesáhne 1,2× výkon elektrárny.

       3. Projekty do 100 kW bez licence: Provozovatelé mohou provozovat výrobny i úložiště do 100 kW bez licence, avšak elektřinu z nich smějí dodávat pouze obchodníkovi s elektřinou nebo na organizovaný trh.

Osvobození od zdvojených poplatků

Aby nedocházelo k dvojímu zpoplatnění akumulované energie, zavádí Lex OZE3 úlevy pro provozovatele. Elektřina odebraná ze sítě a posléze vrácená zpět do sítě nepodléhá poplatku na podporu OZE ani platbě za systémové služby.

Je-li efektivita úložiště vyšší než 80 % (vrací >80 % energie), neplatí se ani poplatek za rezervovanou kapacitu v síti. Tyto výhody se netýkají energie ukládané jen pro vlastní spotřebu. Úleva na rezervované kapacitě je navíc dočasná – od roku 2027 se má tarifní systém změnit a tento poplatek zanikne.

Flexibilita a agregace

„S LEX OZE3 přichází flexibilita, důležitá pro rozvoj obnovitelných zdrojů. Mimo jiné velké síťové baterie konečně dostávají pravidla, aby posílily stabilitu sítí. Tím se z nich stane velmi zajímavá podnikatelská příležitost, a to i bez dotací,“ řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Flexibilita bude zahrnovat přizpůsobování spotřeby energie její výrobě v obnovitelných zdrojích a ukládání do baterií, tepla nebo plynu. To je klíčové pro stabilní provoz elektrizační soustavy a snížení nákladů na systémové služby. Díky tomu bude dále možné upravovat podpůrné nástroje jako veřejnou finanční podporu či tarify. Nový systém by měl pomoci k většímu počtu obnovitelných zdrojů stavěných nákladově efektivněji.

Novela umožní sdružovat v rámci agregace více výrobců do jedné větší, efektivnější, ale také z hlediska výroby elektřiny předvídatelnější skupiny. Ta může zahrnovat více druhů elektráren od větrné po solární, které se mohou navzájem doplňovat.

Do tzv. agregačních bloků, v nichž jsou sdruženy výrobní zdroje i spotřebitelé, se mohou zapojit firmy i domácnosti. Tyto skupiny se mohou registrovat u ČEPS a pomáhat vyrovnávat výkon v soustavě tak, že zvýší svou spotřebu v době, kdy je přebytek elektřiny v síti,  a naopak se uskromní a pošlou vlastní elektřinu do sítě, když je v sítí nedostatek.

„Agregátoři se stávají stále významnější skupinou poskytovatelů služeb výkonové rovnováhy, které jsou nezbytné pro spolehlivý a bezpečný provoz elektrizační soustavy. Zapojení domácností možnosti agregace flexibility dále rozšiřuje, a může tak zvýšit konkurenci na trhu SVR, což se projeví tlakem na jejich cenu,“ říká Martin Kašák, ředitel sekce Energetický trh společnosti ČEPS, která provozuje tuzemské přenosové soustavy.

Do agregace se mohou zapojit všechny domácnosti s běžnou fotovoltaikou s baterií. Dodávka nebo odběr elektřiny ze sítě pro potřeby ČEPS trvá většinou jen několik minut několikrát denně. Domácnosti to však nijak neomezuje.

Usnadnění výstavby nových obnovitelných zdrojů

Díky Lex OZE 3 dochází k urychlení a usnadnění povolovacího řízení pro nové obnovitelné zdroje energie (OZE).  Solární a větrné elektrárny o výkonu do 100 kW nově nebudou potřebovat licenci ani stavební povolení. Doposud byla tato hranice nastavena na 50 kW.

„Zvýšení hranice pro nutnost stavebního povolení a potřebu licence na výrobu elektřiny z 50 na 100 kW se dotkne především středně velkých zejména střešních fotovoltaik. Ubere byrokracie všem, kteří chtějí sdílet a podnikatelům,“ řekl Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.

Další revoluci pro velké OZE přináší Lex Plyn. Úprava zákona také zjednodušuje stavbu nových velkých obnovitelných zdrojů s instalovaným výkonem nad 15 MW, včetně souvisejících staveb – rozvodny, trafostanice, vedení, odbočka plynovodu a další. Tyto stavby budou zařazeny do režimu pro energetickou bezpečnost.

Lex Plyn pro nové velké OZE znamená v praxi toto opatření zejména kratší a pevné lhůty pro vyjádření dotčených orgánů (řádově desítky dnů) a rychlejší jednotné environmentální stanovisko. Řízení tak nemají váznout při čekání na podklady a investoři získají předvídatelný harmonogram.

Povolovací řízení týkajících se větších zdrojů se budou nově považovat za řízení s velkým počtem účastníků, kde je jednodušší a rychlejší komunikace – místo individuálních dopisů každému účastníkovi probíhá doručení veřejnou vyhláškou. Velké solární a větrné parky nad 15 MW výkonu budou mít postavení zařízení pro energetickou bezpečnost Česka, podobně jako velké plynové elektrárny. Povolování výstavby velkých obnovitelných zdrojů elektřiny se zjednodušší a zrychlí.

„Za šťastné však nepovažujeme rozlišení výroben z obnovitelných zdrojů dle výkonu. Namísto hranice 15 MW by měla být hranice 1 MW. Přijatý přístup považujeme za diskriminační,“ kritizovala tuto změnu Komora OZE.

Bič na spekulanty

Další zásadní legislativní změnou v rámci Lex Plyn je omezení spekulativních blokací kapacity pro připojení nové elektrárny. Dnes jsou provozovatel přenosové soustavy ČEPS a regionální distributoři elektřiny doslova zavaleni žádostmi o souhlas s připojením nového energetického zdroje v desítkách gigawattů výkonu. Většina z těchto spekulativních žádosti o oznámení nových elektráren nikdy nevznikne.  Kvůli tomu „neseriózní spekulanti“ blokují kapacitu v síti pro nové investory, kteří chtějí stavět větrné, solární či jiné zdroje.

„Současný stav je dlouhodobě neudržitelný. Zablokovaná kapacita brzdí rozvoj obnovitelných zdrojů, které jsou připravené ke stavbě. Novela je nezbytná, pokud chceme uvolnit síť pro reálné projekty,“ komentoval situaci Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky (CAFT).

Novela energetického zákona – tzv. Lex Plyn – proto zavádí jednoduchý, ale podle odborníků účinný nástroj: nevratnou část paušální platby za rezervaci kapacit. Její konkrétní výši stanoví vyhláška, předpokládá se ve výši 50% podílu na oprávněných nákladech připojení, což je současná obvyklá výše zálohy.

Jde o zásadní změnu, která má přimět investory pečlivě zvažovat, zda o připojení skutečně usilují. Nevratný poplatek sníží motivaci podávat hypotetické nebo zcela nereálné žádosti, které dnes bez reálného investičního záměru blokují síť.

Přechodné ustanovení v novele Lex Plyn přidává ještě jednu povinnost. Zájemce o stavbu energetického zdroje musí starší smlouvy uvést do souladu s výše popsanou změnou zákona a vyhlášky. Pokud tak neučiní do 15 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona a zároveň nepřipojí elektrárnu k síti před uplynutím této lhůty, staré smlouvy zanikají. Stejné opatření platí i pro smlouvy o smlouvě budoucí.

Konec individuálních kontrol výnosnosti a přiměřenosti státní podpory

Solární elektrárny z období solárního boomu v letech 2009 a 2010 nakonec nebudou podléhat individuálním kontrolám výnosnosti a přiměřenosti státní podpory. Sněmovna ve středu schválila pozměňovací návrh Senátu k novele energetického zákona přezdívané Lex plyn a na jeho návrh individuální kontroly vypustila.

Provozovatelům starších solárních elektráren nyní odpadla chystaná administrativní zátěž a právní nejistota. „Řada z nich dnes nedisponuje potřebnými účetními a technickými doklady starými více než 15 let, jejichž předložení by mohlo být v praxi obtížné nebo nemožné. Z pohledu dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů považujeme za klíčové, aby podpora byla nastavena systémově a předvídatelně,“ říká advokátka Frank Bold Advokáti Kristýna Ropková.

Odstranění problémů se sdílením elektřiny

Někteří obchodníci lidem sdílení elektřiny zakazovali, protože si vyhradili právo na odkup přetoků ze zákazníkovy elektrárny. Domácnost tak nemohla elektřinu poslat nikomu jinému než svému dodavateli, což jí znemožňovalo se do tzv. komunitní energetiky zapojit.

Díky Lex OZE 3 proto nově nebudou moct obchodníci sdílení zakázat. Toto by mělo posílit práva výrobců zelené elektřiny z fotovoltaik.

Stopka pro mařiče elektřiny

Součástí novely Lex Plyn je také ustanovení,  které zakazuje  majitelům takzvaných mařičů, které spotřebovávají elektřinu bez užitku, zapojit do poskytování služeb výkonové rovnováhy pro společnost ČEPS. Jejich provozovatelů se tak nemohou zapojit do služby flexibility na trhu s elektřinou.

„Zákaz mařičů jasně říká, že není možné posílat přebytečnou energii takříkajíc pánu bohu do oken ve chvíli, kdy bude možné ji například ukládat do baterií,“ uvedl ministr průmyslu Vlček.

Kontrolou dodržování tohoto zákazu bude pověřena Státní energetická inspekce. Pokuta za porušení nových pravidel bude dosahovat až 5 milionů korun.

Další informace

Celé znění platného zákona Lex OZE 3 si můžete prohlédnout na webu Zákony pro lidi

Celé znění platného zákona Lex OZE 3 si můžete prohlédnout na webu Zákony pro lidi