Kvůli boomu OZE vzrostou investice do síti v Česku o 10 miliard ročně

• 19. 06. 2024
• Redakce

10 miliard ročně

Podle předsedy představenstva ČEPS Martina Durčáka má Česko několikaleté zpoždění v rozvoji některých částí energetiky, musí proto zrychlit.

Podle šéfa ČEPS bude nutné poskytnout peníze zejména na budování takzvaných chytrých technologií do tuzemských sítí. ČEPS podle něj velkou část své soustavy už zmodernizoval, nyní jsou na řadě hlavně distribuční soustavy, kde technologií bude třeba víc.

Podle Durčáka navíc vyčíslení investic nemusí být konečné. Suma deseti miliard korun ročně navíc podle něj vychází jen z předpokladů, které nyní ČEPS a distribuční firmy mohou odhadnout.

Představitelé státu nyní hledají způsob, jak usnadnit realizaci nezbytných investic a zjednodušit možnosti čerpání dotací do energetické infrastruktury. Ty nejsou v současnosti provozovateli distribučních sítí téměř využívány. Do budoucna ale mohou významně snížit částky, které by jinak museli lidé i firmy zaplatit za modernizaci energetických soustav v regulované složce ceny elektřiny.

„Hlavním přínosem nezbytných investic do elektrizačních soustav je zajištění stabilních dodávek elektřiny. Prioritou je pro nás všechny spolehlivé a bezpečné fungování elektroenergetického systému, nicméně významné jsou také ekonomické benefity uskutečněných investic. Hovoříme o nutné transformaci a modernizaci kritické infrastruktury, bez které není myslitelný běžný chod ekonomiky a život obyvatel v České republice,“ uvedl Marian Rusko, předseda Rady ČSRES.

Pozitivní dopady

Investice členů ČSRES by měly v jednotlivých letech vést k růstu hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 % roku 2023. Celkový dopad na ekonomiku bude ale díky multiplikačním efektům prostřednictvím dodavatelského řetězce a zvýšených výdajů domácností podstatně vyšší.

Finance budou směřovat zejména do stavebnictví, výroby elektrických zařízení, výroby kovových výrobků a do IT činností. Poměrně vysoké nepřímé dopady očekává Deloitte na tržní služby, kdy budou poptávány především architektonické a inženýrské činnosti. Další odvětví napříč celou ekonomikou vydělají na zvýšené spotřebě domácností.

„Z každé koruny vložené provozovateli elektroenergetických soustav do investic získá stát dvě koruny jiné. Díky investicím do distribučních a přenosových soustav vznikne v průměru téměř dvacet jedna tisíc nových pracovních míst zejména ve stavebnictví, zpracovatelském průmyslu a v tržních službách. Ze zvýšené ekonomické aktivity a vzniku pracovních míst by měly pozitivní ekonomické dopady pocítit také domácnosti. Jejich celkové disponibilní příjmy by se měly za uvedené časové období zvýšit o 130,9 mld. Kč,“ vysvětlil David Marek, hlavní ekonom Deloitte ČR.

Investice do distribučních a přenosových soustav by prostřednictvím zvýšené ekonomické aktivity měly mít velmi výrazné pozitivní dopady na veřejné finance. Za celé období let 2024 až 2035 by měly vést ke zvýšení příjmů veřejných rozpočtů o 119,8 mld. Kč. Podle studie Deloitte největší část z toho tvoří zvýšení výběru sociálního pojištění, které činí 46,7 mld. Kč. Na nepřímé daně, tj. DPH, spotřební daně a další, připadá dodatečné zvýšení inkasa o 35,5 mld. Kč. Výběr daně z příjmu právnických osob by se zvýšil o 21,2 mld. Kč a výběr daně z příjmu fyzických osob o 16,4 mld. Kč. Při zohlednění rozpočtového určení daní by měl státní rozpočet inkasovat celkem 92,4 mld. Kč. Na rozpočty obcí a měst připadá 19,1 mld. Kč a do krajských rozpočtů by mělo navíc přibýt 7,2 mld. Kč.

Podle poradenské společnosti Deloitte mohou investiční dotace pokrýt významnou část zvýšených nákladů, které budou mít v příštích deseti letech provozovatelé elektrizačních soustav s modernizací energetiky. Peníze z fondů EU mohou sloužit ke snížení dopadu na konečného zákazníka s tím, že drtivá většina investic není dotována ze státního rozpočtu. Pro veřejné rozpočty tak tímto způsobem financované investice do distribučních a přenosové soustavy nebudou znamenat dodatečnou zátěž.

„Cena, kterou lidé a firmy zaplatí na účtech za elektřinu, bude nižší, pokud budeme moci využít desítky miliard z evropských fondů na nutné investice. Změna současného stavu vyžaduje úpravu a zjednodušení podmínek čerpání a zohlednění dotací v regulačním rámci,“ doplnil M. Rusko.

V předešlé dekádě ale docházelo k velmi omezenému čerpání investičních dotací na projekty realizované provozovateli distribučních soustav. Z unijních a operačních programů čerpali dotace pouze o celkovém objemu 6,55 mld. Kč, což je jen 0,19 % z celkového objemu dostupných prostředků (3387,76 mld. Kč).