Kritika: Příprava Národního plánu obnovy vrcholí, ale dotace na zelenou energii budou zanedbatelné

Brusel považuje dekarbonizaci energetiky a přechod k obnovitelným zdrojům energie (OZE) za jednu z hlavních priorit v rámci tzv. Recovery Fondu nebo-li Národního plánu obnovy (NPO). Na podporu zelené energetiky však česká vláda hodlá uvolnit pouze 4,3 miliardy korun v připravovaném Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) či Nová zelená úsporám 2030.

Zdroj: Wikipedia

Jednání pokračují

Vláda v současnosti chystá pod gescí Ministerstva průmyslu a obchodu dokončení Národního plánu obnovy (NPO), jehož cílem je zajistit financování oživení ekonomik oslabených pandemií koronaviru. Aktuálně se předpokládá, že by Česká republika (ČR) mohla z prostředků Evropské unie na NPO celkem dostat cca 171,4 miliard Kč ve formě grantového financování. Podle rozhodnutí Evropské komise má 40 % všech investic  v rámci NPO přispívat k dosažení klimatických cílů.

„NPO má ČR pomoci zotavit se z následků pandemie, podpořit investice do ekologické a digitální transformace ekonomiky a posunout ji dál tak, aby se stala udržitelnější a odolnější. Proto jeden z pilířů NPO fyzická infrastruktura a zelená tranzice mimo jiné řeší dekarbonizaci v ČR, tedy přechod k nízkouhlíkovému hospodářství,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

„Finance z NPO by tak měly pomoci i s transformací energetiky, kdy dosavadní uhelné elektrárny mají nahradit bezemisní zdroje, což znamená zdroje obnovitelné i jádro. Skutečná výše finančních prostředků v NPO bude záviset na hospodářském výkonu a reálném dopadu pandemie na ekonomiku ČR,“ doplňuje Havlíček

Na tvorbě NPO se v rámci konzultací podílí desítky lidí z jednotlivých resortů, z Národní ekonomické rady vlády (NERV) a také zástupci organizací jako je Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE).

Příliš malá podpora pro zelenou energetiku

V rámci NPO se počítá i s další podporou úsporných opatření a zelené energetiky. Tyto projekty se mají v budoucnu podporovat skrze programy Nová zelená úsporám 2030 (NZÚ) a také v chystaném Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK).

„Prostředky z Národního plánu obnovy spolu se základními čtyřmi miliardami garantovanými zákonem jsou minimum, které bude  Česko potřebovat pro další pokračování úspěšného programu NZÚ či OP TAK,” říká Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

„Za druhou zásadní věc považujeme udržení kontinuity. Pro domácnosti i instalatérské firmy je zcela zásadní, aby žádosti o podporu šlo podávat průběžně a co nejméně změn a výkyvů. Pokud se totiž mezi lidmi šíří zprávy, že program bude omezen, nebo se jeho spuštění teprve očekává, domácnosti své žádosti pozdrží nebo naopak s nimi spěchají,“ dodává Chalupa.
 
Postupně se zvyšující zájem domácností je podle Komory obnovitelných zdrojů energie důkazem dobrého fungování programů. Dotační programy jsou však výhodné i pro stát a v době ekonomického oslabení to platí dvojnásob. Na každou korunu vyplacenou z těchto dotačních programů totiž připadají další dvě až tři, které domácnosti utratí ze svého. Tyto peníze přitom zůstávají především u lokálních podnikatelů a menších firem, které technologie zákazníkům instalují. 

Podle informací státní Agentury pro podnikání a inovace (API)  na projekty z oblasti zelené energetiky v chystaném Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) moc peněz nezůstane. Ministerstvo na ně uvolní pouze 4,3 miliardy korun z celkových 72 miliard určených na dotační podporu v období let 2021 až 2027.

Poměrně nízký objem peněz alokovaných na rozvoj zelené energetiky je v dokumentu nazvaném Analýza absorpční kapacity Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost pro období 2021 – 2027 odůvodněn poměrně nízkým zájmem o tyto dotace v období let 2014 až 2020. Zájemci se tehdy stěžovali na nízkou míru podpory, omezený přístup pro velké podniky, ale také na nadměrnou administrativní náročnost program OP TAK.

Vstřícnější bude stát k projektům v oblasti projektů solárních elektráren, akumulace energie a komunitní energetiky v rámci tzv. Modernizačního fondu.  V tomto fondu je na příštích deset let připraveno ve formě investičních dotací cca 150 miliard korun; z toho 38,7 procenta ministerstvo životního prostředí vyhradilo na projekty v oboru obnovitelných zdrojů energie. Na projekty v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji navíc bude možné čerpat dotaci z Fondu spravedlivé transformace.

Kromě investiční podpory chce vláda obnovit také provozní podporu pro nové „zelené“ elektrárny. Podmínkou je schválení novely zákona o podporovaných zdrojích energie. Vládní návrh je nyní projednávám ve druhém čtení v poslanecké sněmovně, ale vzhledem ke vzniklým obstrukcím asi nedojde k jeho schválení do podzimních parlamentních voleb.