Konec uhelné energetiky s rozpaky

• 09. 12. 2020
• Redakce

Několik variant uhelného exitu

Pro rok 2038 hlasovalo 15 z 19 členů komise. Uhelná komise vypracovala 42 variant s 5 různými scénáři, které se vyhodnocovaly s ohledem na energetickou soběstačnost a spolehlivost, úsporu oxidu uhličitého i výši investic.

Do nových zdrojů se bude do roku 2050 investovat 355 miliard korun. Do konce letošního roku návrh předloží vládě.

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO), který komisi předsedal spolu s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO), představuje rok 2038 kompromis všech zúčastněných i ekonomicky nejvýhodnější řešení, které energii zabezpečí. Z uhlí dnes pochází zhruba polovina elektřiny a tepla.

„Rozhodnutí je kompromisem, splněno musí být několik podmínek, jde tedy o včasnou náhradu utlumovaných uhelných zdrojů jinými výrobními zdroji, včetně dostavby nového jaderného zdroje v Dukovanech podle plánovaného harmonogramu. Zásadní je, aby Česká republika zůstala energeticky soběstačná. Rok 2038 bude znamenat to, že budeme investovat do nových zdrojů, dekarbonizace a ústupu od uhlí celkem 355 miliard korun až do roku 2050. Do roku 2050 se tak podaří dosáhnout snížení emisí CO2 o 138 milionů tun,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Protesty ekologů

Ekologické organizace Greenpeace a Zelený kruh ohlásily, že vystupují z uhelné komise. Komise na svém pátečním jednání doporučila konec těžby a spalování uhlí až v roce 2038. Organizace toto rozhodnutí prohlásily za nepřijatelné a nelegitimní. Ekologičtí aktivisté v reakci zorganizovali i demonstraci na Malostranském náměstí v Praze.

V komisi zasedá celkem devatenáct zástupců uhelných krajů, těžařů, akademiků a ekologických organizací. Z nich 15 hlasovalo pro, dva zástupci ekologických organizací byli proti a dva se zdrželi. Šlo o zástupce ministerstva práce a sociálních věcí a právě Brabce. Ten se vyjádřil pro odchod od uhlí už v roce 2033.

„S rokem 2038 jsme nesouhlasili. Ne kvůli tomu, že je ten rok absurdně pozdní, ale protože komise nedopracovala většinu analýz, které mají posoudit dopady útlumu uhlí,“ říká člen komise Jan Rovenský z Greenpeace. Jediný dokument, který vznikl, je analýza společnosti ČEPS k dopadům na přenosovou soustavu.

Podle Rovenského chyběly ale studie dopadů na uhelné regiony, životní prostředí nebo veřejné zdraví. „My jsme například nemohli ve druhé skupině komise provést hodnocení dopadů na provozovatele elektráren, protože nikde nebyly pořádně popsané útlumové křivky. A bez toho, aniž si řeknete harmonogram, nemůžete hodnotit kumulativní dopady,“ říká Rovenský.

Ekologické organizace v pátek požadovaly odložení rozhodnutí o konci uhlí a dopracování těchto materiálů, které měla komise za poslední rok a půl zpracovat. Ministr Havlíček to ale odmítl.

Rychlejší konec kvůli povolenkám?

Uhelná energetika je již několik let pod obrovským tlakem emisních povolenek. Ty si musí firmy kupovat za každou tunu oxidu uhličitého vypuštěnou do ovzduší. Ceny povolenek od roku 2017 vzrostly z pěti na téměř 30 eur, v přepočtu tedy na téměř 800 korun. Uhelným elektrárnám se tak už dnes často nevyplatí vyrábět a část roku stojí.

V Česku zatím drahé povolenky nejvíce dopadly na malé a střední teplárny. Ty plánují přechod na plyn, biomasu či spalování odpadu. Transformace má vyjít na 50 miliard korun. Situace je tak vážná, že přechod na plyn plánuje u svých tepláren i nejmenší český těžař, Sokolovská uhelná.

„Rok 2038 je z mého pohledu mimo racionální úvahu. V tuto chvíli musíme i z ekonomického pohledu očekávat konec uhlí dříve. Myslím si, že rok 2030 pro něj bude úspěch,“ říká další člen komise Jiří Koželouh z Hnutí Duha.

Podle expertů Hnutí Duha je hlavní problém, že Uhelná komise i studie ČEPS počítají v roce 2030 s cenou povolenky na dnešních 30 eurech. Evropská komise přitom stále zpřísňuje pravidla. Pokud tento týden Evropská unie schválí snižování emisí pro rok 2030, analýza společnost BloombergNEF počítá, že cena povolenek  stoupne až k 80 eurům.