Klíčový zákon: Sněmovna schválila zákon, který umožní rychlejší a snazší výstavbu solárních a větrných elektráren

• 04. 06. 2025
• Redakce

Zkrácení povolování

Nový zákon dokončuje zkrácení povolování obnovitelných zdrojů energie (OZE) na celém území republiky. Lhůta pro vyřízení všech potřebných povolení by se měla zkrátit na dva roky.

Součástí zákona jsou i tzv. akcelerační oblasti, kde by povolování prováděné investorem zabralo jen rok. Zákon také zavádí poplatek z elektřiny z větrných elektráren pro obce či definuje podmínky pro modernizaci elektráren (repowering). Zákon nepřináší mapy s akceleračními zónami, ale stanovuje proces, jak je budou stát, kraje a obce vymezovat. Zákon by měl vstoupit v účinnost od ledna 2026.

„Jde o další krok k tomu, aby se Česká republika přiblížila modernímu a efektivnímu povolování obnovitelných zdrojů. Vznik akceleračních oblastí umožní rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů a poskytne stabilní podmínky pro investory. Půjde o lokality, které mají vysoký potenciál generovat elektřinu s minimálním negativním dopadem na životní prostředí,“ říká o schválené legislativě ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

„Vyřídit všechna povolení pro stavbu větrné elektrárny dosud trvalo běžně i deset a nezřídka i patnáct let. Schválená novela má celý proces povolování elektráren urychlit. Za nevyužitou příležitost považujeme pouze dílčí, transpoziční ustanovení pro zrychlení povolování mimo akcelerační oblasti a chybějící pravidla pro modernizaci jiných zdrojů, než fotovoltaických,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Akcelerační zóny

Schválený návrh zavádí takzvané akcelerační oblasti, kde budou obnovitelné zdroje schvalovány ve zjednodušeném režimu. Předem vymezené podmínky v takzvaných akceleračních zónách mají podle ministerstva životního prostředí snížit administrativní zátěž investorů. Povolovací proces větrných elektráren by se měl v akceleračních zónách zkrátit z dosavadních deseti a více let až na jeden rok.

„Akcelerační oblasti, které mají umožnit zvlášť rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů, jsou sice důležitou součástí návrhu, ale klíčovým prvkem zákona by měla být důkladnější obecná úprava zkráceného povolování aplikovaná v i mimo akcelerační oblasti,” dodal Štěpán Chalupa.

Projekty, které budou v souladu s evropskou směrnicí, nebudou podléhat procesu posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Jednodušší schvalování se bude týkat nejen samotných zdrojů elektřiny, ale i navazující infrastruktury, jako jsou transformátory, elektrická vedení nebo akumulátory.

„Akcelerační zóny pomohou zjednodušit a urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren na předem vytipovaných lokalitách, kde nehrozí negativní dopady na životní prostředí ani například na bezpečnostní zájmy státu. Veškerá výstavba však bude probíhat pouze po dohodě s místní samosprávou, která navíc díky novele zákona získá podíl z výnosů za vyrobenou elektřinu z větrných elektráren,“ zdůraznil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Urychlené schvalování malých FVE 

Návrh zákona rovněž zavádí tzv. fikci souhlasu u menších projektů fotovoltaických elektráren (FVE) do 100 kW – pokud příslušné úřady nerozhodnou v zákonem stanovené lhůtě, bude projekt automaticky považován za povolený.

 „ Výraznou změnou je také to, že územní plány, zásady územního rozvoje či rozvojové plány budou jasně vymezovat oblasti vhodné pro výstavbu zařízení na využívání OZE. Pro tyto lokality pak budou platit zjednodušené postupy v rámci povolovacích procesů u stavebních úřadů. Považuji to za další krok k tomu, abychom zdůraznili, jak klíčové je pro Českou republiku podporovat čisté a udržitelné zdroje energie, a to nejen kvůli ochraně životního prostředí, ale i jako krok směrem k větší energetické soběstačnosti,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.

Jednodušší modernizace elektráren (repowering) 

Součástí návrhu je také zjednodušení povolování modernizace (repoweringu), které se však v návrhu zákona věcně dotýká pouze fotovoltaických elektráren. Takové nastavení je podle Komory OZE nedostatečné a navrhuje rozšíření na všechny druhy OZE, včetně větrných elektráren (po vzoru například Německa). Komora OZE v této souvislosti mimo jiné navrhuje, aby se nová povolení zabývala pouze změnami oproti původní elektrárně, čímž by se celý proces výrazně urychlil. 

„Při repoweringu větrných elektráren není třeba budovat novou infrastrukturu, lze navázat na dříve udělená povolení a využít stávající data o vlivech na životní prostředí, podobně jako u fotovoltaiky. V souhrnu repowering znamená naopak zlepšení oproti předchozí elektrárně. Není proto důvod, aby tento zákon nebyl aplikován i pro ostatní zdroje, včetně větrných elektráren,“uvedl Štěpán Chalupa. 

Poplatek z větrné elektrárny

Součástí návrhu je i nový poplatek z výroby elektřiny z větrných elektráren ve výši 50 korun za vyrobenou megawatthodinu (MWh). Většina výnosu z tohoto poplatku poputuje přímo do rozpočtů dotčených obcí. Cílem je omezit licitování mezi různými investory, ale také zlepšit vztahy mezi provozovatelem větrného parku a místními obyvateli.

Bude se odvíjet od množství vyrobené elektřiny snížené o technologickou vlastní spotřebu. Za jednu megawatthodinu takto vyrobené elektřiny bude provozovatel platit 50 korun a to se bude násobit místním koeficientem. Zákon stanoví koeficient jedna, ale obec ho bude moci snížit až na nulu. Sazba poplatku a výše koeficientu pak musí zůstat zachovány po celou dobu provozování větrné elektrárny.

Výnos z poplatku bude z 98 procent připadat obci, na jejímž území elektrárna stojí. Dvě procenta bude dostávat správce poplatku, kterým bude úřad obce s rozšířenou působností podle polohy elektrárny.

Zákon zároveň zajišťuje transpozici revidované evropské směrnice o podpoře využívání obnovitelných zdrojů z roku 2023. Česká republika se díky této legislativě řadí mezi nejaktivnější členské státy EU v oblasti zjednodušení povolovacích procesů pro rozvoj OZE.