Kdo je nezávislý agregátor a co vám vlastně bude nabízet z pohledu LEX OZE?

Energetický trh se mění. Lex OZE III přináší nové legislativní požadavky, nové role, a především nový důraz na flexibilitu a decentralizaci. Pro aktivního koncového uživatele to může být zajímavá příležitost, jak dosáhnout výrazných úspor. Nicméně bez pochopení hlavních vazeb mezi hlavními hráči to může dopadnout jen další nepochopenou kolonkou ve vyúčtování. S Lex OZE III se provozovatelé budov a především ti z řad prosumerů, mohou již brzy setkat s novým hráčem – nezávislým agregátorem flexibility. Tento článek se zaměřuje na to, jakou roli hraje agregátor už dnes, proč je důležité harmonizovat zájmy různých hráčů a jaké technologie a přístupy budou nezbytné pro úspěch agregace flexibility v sektoru budov.

Zdroj: UCEEB


Různé zájmy aktérů v energetické síti: Nutnost koordinace

Z pohledu koncového spotřebitele se nejčastěji setkáme s dvěma hráči: dodavatelem energie, který za nás obchoduje energii a odpovídá za odchylku na našem odběrném místě (tzv. subjekt zúčtování odchylky), a distributorem neboli provozovatelem distribuční soustavy, který zajišťuje fyzickou dodávku a spravuje infrastrukturu.

Zatímco obchodníka si volíme v rámci volného trhu z přibližně 200 subjektů, distributor je daný lokalitou. Na území ČR provozují své sítě tři hlavní subjekty spravující distribuční celky pro Prahu, Čechy (mimo Prahu) a Moravu. Cenotvorba distributora je regulovaná Energetickým regulačním úřadem v rámci stanovených tarifů. Ve vztahu k flexibilitě mají každý z nich trochu odlišné zájmy:

  • Dodavatel a flexibilita: Snaží se minimalizovat své náklady na odchylky ve svém často geograficky nesourodém portfoliu a maximalizovat zisky z arbitráží na energetických trzích, zejména pak na těch krátkodobých pod správou OTE (operátora trhu).
  • Distributoři a flexibilita: Jejich hlavním cílem je fyzická stabilita distribuční sítě – kapacitní optimalizace zajišťující, že distribuční infrastruktura nebude přetížena.

Kdo je tedy agregátor flexibility a co vlastně nabízí?

Agregátoři flexibility již dnes sdružují množství poskytovatelů flexibility a nabízejí je dle kvality služby ostatním aktérům ze strany sítě. V zásadě rozlišujeme poskytování služeb flexibility na obchodní a technickou:

  1. Obchodní flexibilita: Je služba pro dodavatele (obchodníky), kteří hledají možnosti pro vyrovnání odchylky nebo zaujmutí výhodnější pozice na trhu (denní nebo vnitrodenní trhy) ještě před samotnou dodávkou a vyúčtováním ceny za odchylku, kterou provádí OTE. Nejsou zde závazné pokyny pro vyhodnocování a celkové požadavky na kvalitu služby mohou být nižší než u technické služby vzhledem k tomu, že se zde pracuje s energií v tzv. objemech v rámci obchodního intervalu 15 minut.
  2. Technická flexibilita: Je služba provozovatelům sítě, kteří se snaží dosáhnout fyzického vyrovnání výroby a spotřeby v síti v každém okamžiku dodávky. Pokud nastane vlivem nedostatečné přesnosti predikce dodavatelů nebo neočekávaným výpadkem některého klíčového zdroje v síti výkonová nerovnováha, je třeba ji urychleně řešit a obstarat tzv. regulační energii, která dostane systém zpět do rovnováhy. Vzhledem k tomu, že se jedná o kritické služby pro fungování sítě, jsou na služby výkonové rovnováhy kladeny relativně přísné požadavky na certifikaci, spolehlivost a celkovou kvalitu služby, která se vyhodnocuje v rámci vteřinového měření.

V současném pojetí agregátoři reagují na pobídky provozovatele přenosové soustavy (ČEPS),  a účastní se – v současné době lukrativního – obchodu s podpůrnými službami. Trh s regulační energií organizuje a poptává výhradně provozovatel přenosové soustavy a agregátoři jsou v roli dodavatele. V současné době se především bavíme o agregaci menších kogeneračních zdrojů případně nastupujících průmyslových baterek. V kontextu budov se ale stále jedná o průmyslové zařízení v řádu megawatt. Agregátor je u těchto zařazení zároveň subjektem zúčtování a na daném měřeném odběrném místě ručí za případnou odchylku způsobenou aktivačním zásahem.

Lex OZE III, ale umožní fungování dodavatele i agregátora na jednom odběrném místě, což má výrazně přispět k začlenění i menších zdrojů, a především stranu spotřeby do obchodu s flexibilitou. Spotřebiče jako jsou např. domácí baterie nebo elektrický kotel v rámci jednoho odběrného místa budou moci poskytovat služby flexibility pro agregátora nezávisle na volbě dodavatele. Z toho vychází i název nezávislý agregátor flexibility

Jaký dopad to může mít na konečnou cenu energie?

S implementací tohoto konceptu může dojít k výrazným změnám v cenové struktuře. Tento trend můžeme vidět již dnes u dynamických spotových tarifů, které mají motivovat ke spotřebě v nízkých cenových hladinách v průběhu dne. Jejich následováním se nepřímo účastníme obchodu s flexibilitou ve spolupráci s dodavatelem.

Nezávislý agregátor flexibility pak může navíc nabízet pobídky explicitně, a to jak za rezervaci zařízení, tak za případnou aktivaci služby v době potřeby. Cenový signál pro koncového uživatele se může do budoucna výrazně změnit, kdy v průběhu dne budou různé hladiny cen za odběr a navíc mohou přicházet i jednotlivé pobídky na dodání služby flexibility, které se projeví jako profit na vašem vyúčtování a výrazně sníží náklady případně motivují k aktivnějšímu využívání lokální akumulace.

Chytré a zabezpečené řízení a sdílené predikce jako součást technického zařízení budov

Jak se na tyto změny připravit? Nezbytnou podmínkou je příprava již z výroby zařízení které by měly umožnit vysokou úroveň interoperability, tedy rychlou a standardizovanou připojitelnost a umožnit přístup k měření potřebných pro predikční modely a možnost nadřazeného řízení pro automatickou optimalizaci provozu a odezvu na dynamické podmínky. Výrobky, které dokáží přesně řídit svou spotřebu a ideálně i predikovat své chování se dokáží účelně zapojit do agregovaného bloku a aktivně se podílet na stavu energetických trhů.

Přechod ze standartního na flexibilní energetický systémy vyžaduje inteligentní řízení a sdílení predikce na úrovni jednotlivých zařízení. V neposlední řadě je třeba dbát u takto agregovaného bloku na kybernetickou bezpečnost, která byla zevrubně zpracovaná v článku Erika Langerová https://tinyurl.com/wcz2yksk. Je třeba upozornit, že při aktivním poskytování služby je potřeba počítat s rychlejším opotřebením aktivovaných zařízení a možných vícenákladů související s dřívější amortizací. I tak se však poskytování služby za současných podmínek může vyplatit.

Harmonizace potřeba zúčastněných stran jako klíč k úspěchu

Lze předpokládat, že systémy budov budou již brzy na takové technické úrovni, že se budou moci zapojit do dění na energetických trzích. Otázka je, jak takový produkt bude vypadat a komu bude přesně určen. Pokud bychom totiž uvažovali současné pojetí role agregátora jako již zmiňované prodloužené ruky provozovatele přenosové soustavy, tak jeho nezávislost přivede k jednomu odběrnému místu již třetího hráče s odlišnými zájmy. Může tak kolizních situací a protichůdným zájmům účastněných stran. Například dodavateli mohou častou aktivací vznikat odchylky z nečekaného a pro něj hůře čitelného chování při časté nezávislé aktivaci služby.  Distributor může zamezit export energie a tím i aktivaci služby z důvodu kapacitního omezení v daném místě nezávisle na potřebách přenosové soustavy.

Je tedy nutné se zamyslet nad harmonizací zájmů a jasněji komunikovat koncovému zákazníkovy potřeby sítě. Chybějící koordinace hráčů a harmonizace zájmů stěžuje hledání vhodného obchodního modelu a účelného využití zatím neodemčené flexibility v sektoru budov. Je třeba se dívat na systém jako celek a hierarchicky přistupovat ke tvorbě dynamické ceny jako klíčovému komunikačnímu a motivačnímu nástroji. Správnou koordinací zájmů se lze vyhnout technickým a ekonomickým problémům, jako je přetížení infrastruktury, nevyrovnané trhy nebo zvýšené náklady pro koncové uživatele.


Závěr

Lex OZE III přináší nového hráče – nezávislého agregátory flexibility a na první pohled líbivou možnost „vydělat za to, že spotřebovávám“. V sektoru budov je odhadován značný potenciál flexibility a její využití může být elegantní řešení využívající zařízení, která již v síti zapojená jsou. Při pokročilém managmentu místního ukládání energie mohou tyto zařazení dál sloužit svému primárnímu účelu a k tomu přispívat ke stabilitě sítě.

Oproti konkurenčním řešení je zatím tento typ flexibility složitěji dosažitelný a jsou zde příležitosti pro inovace a vývoj nových technologií pro odezvu na poptávku. Vývoj vhodného produktu pro tento segment je i výzvou pro celý energetický sektor vyžadující koordinaci zájmu všech zúčastněných stran.  A ze strany koncové spotřebitele je pro aktivní účast třeba minimálně pochopit kdo je na energetickém poli kdo. Začít lze u prostudování faktury za elektřinu, která je pro mnohé stále jak šifra mistra Leonarda.

Jak se vy díváte na možnost zapojení do trhu s flexibilitou? Jak by mohl agregátor pomoci právě vám?

 

Autor: Vojtech Zavrel, Head of the research team Modern Energy at UCEEB | Assistant professor at Faculty of Mechanical Engineering , CTU in Prague