Kde vznikají největší právní díry ve výstavbě energetických projektů?

• 30. 03. 2026
• Redakce

Co je zásadní?

Je důležité vědět, jak daná technologie funguje, jak probíhá její uvedení do provozu a jak do celého procesu vstupují povolovací procesy, tedy stavební řízení, licenční řízení i samotné připojení zařízení do distribuční soustavy.

Jedině tak se dá správně popsat smluvní předmět díla a vzájemná práva povinnosti smluvních stran, zejména:
– co přesně bude zhotovitel provádět,
– v jakém rozsahu a v jakých termínech a rovněž
– jakou součinnost mu bude poskytovat objednatel.

„Zásadní je také vymezení rozhraní jednotlivých dodávek, protože právě tady se vymezuje, resp. ohraničuje  právní odpovědnost zhotovitele za provedené dílo,“ říká Robert Šulc, právní expert ve společnosti Doucha Šikola advokáti s.r.o..

Ve smlouvách je vhodné přesně upravit podmínky vztahující se k připojení odběrného a výrobního zařízení k distribuční soustavě. Technologický celek musí splňovat všechny požadavky vyplývající z Pravidel pro provozování distribuční soustavy, zejména podmínky:
– pro umožnění provozu za účelem ověření technologie a souladu (UPOS) a
– pro uvedení zařízení do trvalého provozu (UTP).

Pozor na střet zájmů smluvních stran

V praxi zde často dochází ke střetu zájmů smluvních stran. Zhotovitel obvykle usiluje o to, aby bylo dílo považováno za provedené a předané již k okamžiku zahájení UPOS. Objednatel naopak zpravidla preferuje, aby k provedení a předání díla došlo až po úspěšném absolvování UPOS a vydání UTP.

Z pohledu objednatele je dobré mít na paměti vhodnost smluvního zakotvení dalších důležitých technických otázek. Patří sem například:
– zajištění případné certifikace technologického celku pro poskytování příslušných služeb,
– nastavení softwarového řešení zajišťujícího soulad se zákonem o kybernetické bezpečnosti, jakož
– povinnost zhotovitele provést a doložit ověření funkčnosti a kvality jednotlivých zařízení tvořících technologický celek.

Součástí by mělo být i jejich testování při různých výkonových zatíženích a provozních režimech a postupné seřizování jednotlivých součástí technologického celku.

„Z mé zkušenosti je přesný popis těchto otázek ve smlouvě důležitou prevencí budoucích nedorozumění a sporů. Dává totiž oběma smluvním stranám už na začátku projektu jasnou představu o jejich právech a povinnostech,“ dodává Robert Šulc, právní expert ve společnosti Doucha Šikola advokáti s.r.o..

Naopak nedostatečná znalost procesů výstavby energetických zdrojů OZE nebo absence konkrétní smluvní úpravy těchto témat často vytváří zbytečný prostor pro budoucí spory. Ty pak typicky vznikají zejména při dokončení a předání díla, při jeho uvádění do provozu nebo v souvislosti se záruční odpovědností zhotovitele.