Kalina (ČEZ): Do roku 2030 postavíme v Česku až 6 GW nových obnovitelných zdrojů

• 24. 08. 2022
• Redakce

SN: ČEZ má poměrně jasné plány ve věci výstavby nových fotovoltaických elektráren (FVE) do roku 2030. Jaké jsou Vaše ambice v oblasti například větrných elektráren, biomasy či ostatních obnovitelných zdrojů energie (OZE)? Budete do nich také investovat?

Rozhodně máme zájem o investice do všech v otázce zmíněných OZE. Nicméně, fotovoltaiky jsou z našeho pohledu nejrychleji realizovatelné.

Určitě nás zajímají také větrné elektrárny. I těmito projekty se zabýváme. Ale postavit větrnou elektrárnu je kvůli  povolovací legislativě v ČR mnohem náročnější, než je tomu v případě fotovoltaik.

Zatímco development a výstavba solárních elektráren se dá obvykle realizovat do 5 let, u větrných elektráren je to otázka 10 i více let. Větrná elektrárna je něco, co obvykle mění ráz krajiny, tedy takový projekt je nutné řešit na úrovni kraje, zatímco fotovoltaická elektrárna se obvykle řeší jen na úrovni obce.

Navíc i z hlediska větrnosti na tom Česká republika na rozdíl od Německa není tak dobře, větrných oblastí u nás není tolik. V případě větrných elektráren se vyplatí investovat pouze ve vybraných lokalitách několika krajů, jako jsou Kraj Vysočina, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj či Plzeňský kraj.

Jakkoliv máme ambice stavět větrné elektrárny v Česku, nyní je stavíme hlavně v zahraničí. Máme rozpracované projekty ve Francii a v Německu. Řádově se jedná o stovky megawattů v různých fázích rozvoje a výstavby.

Pokud se jedná o biomasu, její spalování je zcela běžné v teplárenských provozech. Biomasa je určitě budoucnost části našich tepláren v okamžiku, kdy opustíme spalování uhlí. Konec konců biomasu spalujeme již i v našich černouhelných provozech v Polsku.

SN: Boom fotovoltaiky v Česku zatím probíhal hlavně na střechách. Nicméně v těchto dnech se začínají po 12 letech stavět první velké pozemní FVE, což máme potvrzeno z trhu. Jaké máte cíle v oblasti velkých FVE v roce 2022 a 2023?

V roce 2022 se zabýváme hlavně developmentem nových fotovoltaických elektráren, vyhledáváním vhodných lokalit a přípravou všech povolení a souhlasů potřebných k zahájení realizace. Žádáme o změny územních plánů, řešíme stavební řízení či připojování do sítě.

Každopádně pro výstavbu nových obnovitelných zdrojů je stále nutná určitá forma podpory, která u nás na rozdíl od Německa nemá charakter provozní podpory. V Česku se jedná o investiční podporu, která je poskytována z Modernizačního fondu. V prvním kole výzvy RES+ jsme předložili celkem 22 žádostí o podporu, z toho jsme uspěli u 17 projektů o výkonu celkem 173 MWp. Nyní chystáme „nový pool“ projektů pro druhé kolo výzvy.

Aktuálně aktivně pracujeme na realizaci 173 MWp projektů nových FVE podpořených v prvním kole výzvy programu RES+.

Pokud se jedná o druhé kolo dotační výzvy pro nové FVE z Modernizačního fondu, předpokládáme, že velikost všech projektů, které do ní přihlásíme, překročí 300 MWp.

SN: Řada developerů nám sdělila, že se velké FVE začnou stavět v ČR ve větším rozsahu až v roce 2023. Na jaké největší překážky (kromě rostoucích cen panelů a konstrukcí) nejvíce „narážíte“ při realizaci Vašeho záměru postavit do konce roku 2025 až 1500 MWp nových FVE? Dá se to vůbec zvládnout s ohledem na nedostatek pracovní síly v ČR?

Zatím nás nelimituje nedostatek pracovní síly, protože jsme dosud nezahájili samotnou výstavbu nových fotovoltaik. Nejvíce nás zatím limitují požadavky legislativy v oblasti povolovacích řízení, a to zejména délka trvání změny územních plánů. Je to běh na velmi „dlouhou trať“, který trvá roky.

Další překážkou je otázka rezervace výkonu neboli připojování do sítě. Byť je Skupina ČEZ vlastníkem jedné z distribučních sítí, v rámci tzv. „unbundlingu“ se k nám musí chovat stejně jako k ostatním zájemcům. Dále je to o nutnosti splnění podmínek pro dotace z Modernizačního fondu, kde je pro nadprahové FVE nutná notifikace ze strany EIB. Oproti většině ostatních hráčů na trhu musíme navíc dodržovat všechny požadavky zákona o zadávání veřejných zakázek.

Problémy s nedostatkem kvalifikované pracovní síly mohou nastat až ve chvíli, kdy zahájíme výstavbu ve větší míře. Tomu se ale snažíme předejít a již dnes to řešit. Ale rozhodně to nebude největší překážka, horší to může být s dostupností komponent.

SN: Pokud se jedná o inovace, pak jste jako první v regionu střední Evropy uvedli do provozu projekt plovoucí fotovoltaické elektrárny (PFVE). Budete dále rozvíjet podobné projekty fotovoltaik  „na vodě“?

Náš první projekt plovoucí fotovoltaiky je velmi malý, má výkon jen 22 kWp, ale do konce letošního roku jej rozšíříme na téměř 100 kWp. Slouží k testování zejména vhodnosti zvolené konstrukce pro tento typ instalace, navíc jsme cíleně zvolili velmi náročné podmínky na horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny Štěchovice. Do budoucna hodláme využívat i jiné vodní plochy a realizovat plovoucí fotovoltaiky zejména na technologických nádržích. Jedná se o určitý druh doplňku k tradičním pozemním solárním elektrárnám.

SN: OZE mají řadu předností, ale také hendikepů. Jedním z nich je jejich velká nestabilita a menší predikovatelnost ve srovnání se tradičními zdroji jako je jádro či paroplyn. Dává podle Vás ekonomický smysl stavět velkokapacitní bateriová úložiště (BESS) paralelně s novými FVE tak, aby se z nich vytvořil „říditelný zdroj“?

Určitě to smysl dává, ale nepůjde to bez odpovídající změny legislativy. Stávající znění energetického zákona v sobě zatím nemá akumulaci zakotvenou. Není stanoveno, zda se jedná o zdroj či spotřebič. Zatím jediné využití akumulátorů pro regulaci sítě je pouze v tom případě, kdy je akumulátor „vnořen“ do točivého zdroje. Takto provozujeme velký BESS v elektrárně Tušimice, kde probíhal v letech 2019-2021 testovací provoz. Nyní je tento BESS ve standardním provozním režimu.

Do budoucna určitě hodláme realizovat fotovoltaické elektrárny s akumulací. Dokonce s tím počítá i Modernizační fond, který akumulaci v kombinaci s FVE bonifikuje. První výzva programu RES+ Modernizačního fondu omezovala využití akumulace, kterou nebylo možné po dobu tzv. udržitelnosti (10 let) využívat pro poskytování regulační energie pro soustavu. Pro druhé kolo výzvy by mohlo dojít ke změně podmínek, které by takové využití umožnily. Navíc dojde ke zkrácení doby udržitelnosti na 5 let.

V budoucnu vidíme ve velkokapacitní akumulaci velký potenciál. Proto u většiny našich velkých fotovoltaických projektů s budoucím využitím BESS počítáme. Až se změní legislativa a bude to ekonomicky rentabilní, pak akumulátory v kontejnerovém provedení budeme integrovat a připojovat do našich fotovoltaik.

SN: Společnost BayWa, jeden z největších hráčů na solárním trhu v Evropě, minulý týden dokončila největší projekt plovoucí FVE v SRN, který je financován bez státní podpory. Přichází podle Vás i v ČR doba, kdy investoři začnou stavět velké OZE bez dotací? Je nutné v Česku zavádět aukce po vzoru Polska?

Když máte partnera, který s vámi uzavře PPA na přímou dodávku elektrické energie z vaší fotovoltaické elektrárny, pak se bez podpory stavět dá. Na druhou stranu, PPA smlouvy nejsou obvykle uzavírány na celou dobu životnosti FVE a otázkou zůstává, co se bude dít na konci PPA smlouvy a zda bude možné následně uzavřít novou PPA smlouvu.

Například v Německu se dnes uzavírají PPA smlouvy zcela běžně. Ale setkali jsme se nedávno u jednoho z našich partnerů se situací, kdy dokončil projekt velké fotovoltaiky, která měla již uzavřenou PPA smlouvu za určitou pevně stanovenou cenu za dodávku elektřiny, ale klient elektrárnu odmítá formálně převzít a tím spustit plnění z PPA smlouvy, která byla její součástí. Důvodem je aktuální stav, kdy je výhodnější prodávat vyrobenou elektřinu z FVE na burze, kde je cena za silovou elektřinu velmi vysoká, tedy mnohem vyšší než v uzavřené PPA smlouvě. Je to poněkud nezvyklá situace pro provozovatele dané FVE, který by aktivací PPA smlouvy „prodělával“ kvůli vysoké ceně elektřiny na trhu.

Všeobecně PPA smlouvy umožňují standardně na delší dobu zajistit cashflow z prodeje elektřiny pro majitele FVE a nahradit tak provozní podporu. Je jasné, že pro investory investiční podpora poskytuje menší jistotu než podpora provozní. Byť na začátku dostanete například třetinu investiční hodnoty dané FVE, pokud cena elektřiny v horizontu cca 15 let či dříve padne k nule či do záporných cen, pak návratnost investice může být ohrožena.

SN: Jak se podle Vás v budoucnosti změní budoucí energetický mix ČR do roku 2030 ve světle směrnice REPowerEU či současného vojenského konfliktu na Ukrajině? Jaká bude role OZE v budoucím energetickém mixu?

OZE jsou v ČR jedinými bezemisními lokálními zdroji, které jsou nezávislé na dovozu jakéhokoliv paliva. Osobně ale věřím také v jadernou energetiku, kde jsem dlouhé roky působil. Jaderné elektrárny budou představovat základ našeho energetického mixu, který budou doplňovat fotovoltaické a větrné elektrárny. Vyrovnávání špiček zajistí akumulace a také paroplynové elektrárny spalující v budoucnu zejména vodík.

Domnívám se, že současná situace na trhu se zemním plynem se časem stabilizuje a plyn se bude dále v energetice využívat s tím, že budou k dispozici dodavatelé mimo Rusko. Přechod na vodík v energetice bude trvat delší dobu. Velký potenciál vodíku vidím určitě v dopravě.

SN: ČEZ se podílí na řadě inovativních projektů v oblasti moderní energetiky.  Kdy se podle Vás u nás dočkáme realizace malých modulárních jaderných elektráren?

To je spíše otázka na mého kolegu z představenstva, který má v gesci výstavbu nových jaderných zdrojů. Kdy přesně budou malé modulární reaktory všeobecně rozšířené, nelze přesně říci, byť už počítáme s lokalitou v Temelíně pro první z nich. Pravděpodobně Česko nebude úplně první zemí, kde budou SMR postaveny a spuštěny.

 
SN: Otázka na závěr: Kolik se podle Vás postaví v Česku nových FVE do roku 2030? A jaký bude Váš tržní podíl na tomto trhu?

Doufám, že postavíme nejméně 6 GW nových OZE, což bude 100 % náš tržní podíl. U ostatních hráčů to lze těžko odhadnout. Celkově si myslím, že do roku 2030 bude v ČR cca 10 GW nových OZE. Tento cíl je realizovatelný, pokud započteme i instalace na velkých střechách, na kterých je pro fotovoltaiku k dispozici velký potenciál.

Když k tomu dále připočteme brownfieldy nebo oblasti s ukončenou těžbou uhlí, pak 10 GW ve fotovoltaice do roku 2030 je reálných.

Další potenciál představuje tzv. agrivoltaika. Její realizace ale záleží na změnách v legislativě a také na formátu podpory.

Rozvoji fotovoltaiky a OZE obecně by pomohla inspirace v Německu, kde od letoška platí povinnost pro jednotlivé regiony vyčlenit vhodné pozemky pro instalace OZE. Navíc jsou zde nové OZE považované za stavby veřejného zájmu, což značně usnadňuje povolovací procedury.

Medailonek:

Jan Kalina pracuje ve Skupině ČEZ od roku 1992. Postupně zastával různé pozice, především v oblasti nákupu a správy majetku. Od roku 2012 do roku 2015 byl obchodním ředitelem a členem představenstva v Severočeských dolech. V letech 2016 až 2018 zastával pozici předsedy představenstva společnosti ČEPS. Od března 2020 byl generálním ředitelem a jednatelem společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje. Dne 29. června 2021 se stal členem představenstva ČEZ, a.s., a zároveň ředitelem divize obnovitelná a klasická energetika.