Jaké jsou perspektivy rozvoje branže OZE v Česku ve světle války na Ukrajině?

• 06. 05. 2022
• Redakce

SN:OZE ve světě v roce 2021 znovu lámaly rekordy, kdy pokryly 38 % světové poptávky po elektrické energii. Jak na tom byly OZE v Česku v roce 2021? Dá se hovořit o jejich oživení, nebo stále pokračuje trend posledních 10 let, kdy OZE u nás stagnovaly oproti našim sousedům, jak o tom informoval nedávno Eurostat?

V Česku můžeme pozorovat boom obnovitelných zdrojů pořizovaných především domácnostmi. Nový obnovitelný zdroj energie si loni pořídilo padesát tisíc z nich. Na čtyřnásobek narostl zájem o tepelná čerpadla za posledních 10 let a zájem o fotovoltaiku narostl za dva roky na trojnásobek. Peletami topí přes 40 tisíc domácností a firem, solární termické kolektory využívá přes 115 tisíc domácností.

Na druhou stranu velká, systémová energetika přechází na obnovitelné zdroje příliš pomalu. Jeden příklad za všechny: větrná elektrárna se tu nepostavila už druhý rok po sobě žádná, vítr dodává sotva jedno procento elektřiny. Jedenáctkrát méně, než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky a čtrnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky. Podobné je to s obnovitelnými zdroji i v sektoru bioenergetiky, teplárenství nebo malých vodních elektráren.

SN: Na počátku letošního roku větrné elektrárny v Česku vyrobily rekordní množství zelené energie. Jejich větší rozvoj však nepochybně brání obstrukce ve schvalování ze strany určitých zájmových skupin. Co je podle Vás nutné podniknout na straně vlády, aby se tato situace změnila?

U větrných elektráren je především potřeba zefektivnit zastaralé a regionálně nesjednocené povolovací procesy, což ostatně platí i pro ostatní druhy OZE. Specificky pro větrné elektrárny je potřeba odstranit blokování ochrannými pásmy vojenských radarů, respektive zmenšit nejbližší ochranné pásmo kolem radarů na opravdu nezbytné minimum.

Podobně v rámci leteckých koridorů a letišť je potřeba zmenšit ochranná pásma na bezpečná, ale minimální. Bude potřeba akceptovat vývoj technologií větrných elektráren, zejména rostoucí výšku. Navrhujeme také umožnit a podpořit výstavbu na území lesů včetně nynějších holin, protože nynější větrné elektrárny jsou výškou dolní úvratě daleko nad běžnou výškou lesa. Pomůže také, když se politické špičky nebudou zdráhat otevřeně větrníky propagovat.

 SN: V souvislosti s „vydíráním Ruska“ v oblasti dodávek plynu pro EU se hovoří mezi mnohými „českými energetickými experty“ o konci Green Dealu? Jak na to nahlížíte Vy osobně?

Vím, o čem mluvíte, jen si nemyslím, že jde o nějaký mainstream a i těch pár hlasů možná už změnilo pohled. Zaznělo to párkrát bezprostředně po vpádu Ruska na Ukrajinu, řekl bych – dáno pohnutím ze šokové situace. Přípravy na zrychlený odklon od fosilních paliv, ať už v Česku nebo na úrovni celé EU ukazují, že to bude přesně naopak. Možná budeme o pár let déle využívat uhlí, to ale nic nemění na tom, že tempo, jakým se budou rozvíjet obnovitelné zdroje a šetrné budovy, zrychluje. Válka tempo ještě zvýšila, stejně jako předválečné hrátky s cenou plynu. Pro zavádění Zelené dohody přibyl další důvod – soběstačnost, přičemž ty předchozí – klimatická změna a drahé energie z konvenčních zdrojů – zůstávají nadále. 

SN: Lídři Evropské unie na jednání ve Versailles (Francie) dne 11. března  v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu oznámili plán na co nejrychlejší odbourání závislosti na ruském plynu, ropě a uhlí. Je to podle Vás šance pro Česko restartovat rozvoj OZE po „dekádě jejich stagnace“? Co je pro to nutné udělat?

Jednoznačně ano a navíc takové kroky už vidíme. Ministerstva začala intenzivně pracovat na odbourávání bariér, které jsou tím největším a někde dokonce jediným důvodem pomalého rozvoje. Precizují a rozšiřují se stávající dotace a podpory, připravují se nové. Snažíme se urychlit dostupné podpůrné nástroje.

SN: Do konce května má Evropská komise předložit tzv plán RePowerEU, který má konkrétně podpořit opatření na snížení závislosti na fosilních palivech z Ruska. Součástí tohoto plánu mají být opatření na rozvoj prosumerů, tj. decentrální energetiky pro vlastní spotřebu. Je podle Vás na čase konečně zrušit požadavek českých distributorů energie na tzv. „fázové vyhodnocování“ dodávek elektřiny, které majitelům FVE brání v Česku jako v jediné zemi EU nejkvalitnější FV technologie (tj. baterie a střídačů značek jako je SMA, SolarEdge či Huawei)?

Ano, domnívám se, že je to tak, jak říkáte. Fázové měření je jednak překonané a jednak diskriminuje evropské výrobce střídačů, které fotovoltaické elektrárny potřebují. Česko je jedna z mála zemí či regionů v Evropě, která tento způsob, navíc nevýhodný pro samovýrobce, provozuje. Společně s Cechem akumulace a fotovoltaiky na to již léta upozorňujeme.

SN: Na počátku dubna  Portugalsko a Španělsko v reakci na vývoj na Ukrajině a na RePowerUE oznámilo, že usnadní povolovací řízení pro nové větrné a zelené elektrárny o výkonu do 50 MW, resp. 150 MW. Plánují se nyní v Česku, když je v parlamentu projednávána novela stavebního zákona či chystaná novela energetického zákona), obdobná opatření na podporu rozvoje OZE. Není na čase urychleně pro všechny OZE přijmout novou legislativu, která je označí za prioritní stavby veřejného zájmu?

Jsem přesvědčen, že novely stavebního a energetického zákona, které projednává parlament nebo připravuje ministerstvo, jsou k tomu výbornou příležitostí. Společně s kolegy a partnery navrhujeme v energetickém zákoně zvýšení výkonové hranice výroben elektřiny pro povinnost být držitelem licence z 10 kW na 50 kW, což je rychlé opatření pro samovýrobce přímo v místě spotřeby.

Ve stavebním zákoně navrhujeme zahrnutí OZE nad 1 MW mezi vyhrazené stavby, což je zase rychlé opatření pro větší obnovitelné zdroje, jež budou dodávat elektřinu, teplo či biometan do soustavy.

SN: V posledních měsících se v našich médiích hodně píše na téma obřího boomu FVE v Česku. Podle sdělení CAFT se v ČR loni instalovalo cca 62 MW nových střešních FVE, zatímco v severském Švédsku to bylo 500 MW. „Hokejovým skóre 10:1 Česko ve fotovoltaice zaostává nejen za Švédskem…. Co je podle Vás nutné změnit, aby se Česko alespoň přiblížilo sousednímu Rakousku, které v roce 2021 instalovalo více než 250 MW nových FVE?

Souhlasím s Vámi, že v absolutních číslech jsme hodně pozadu. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že Česko v rozvoji čisté energetiky ztratilo nejméně deset let. Instalovaný výkon fotovoltaik pro pokrytí vlastní nebo lokální spotřeby tu roste meziročně o polovinu či na dvojnásobek, takže bude chvíli trvat, než se v tuzemsku dostaneme na stovky megawattů ročně.

V tuto chvíli je úzké hrdlo především v dostupnosti technologií a montážních firem. Věřím, že se nám to daří a dále bude překonávat a pakliže udržíme dosavadní růst, do pěti let tu můžeme mít ne sto, ale nejméně dvě stě tisíc solárních střech.

SN: Česko také zaspalo v rozvoji komunitních zelených projektů (KZP), což nedávno přiznala mimo jiné Martina Krčová, členka Rady ERÚ. Navzdory tomu se v Česku připravuje hned několik nadějných komunitních FVE. Kdy konečně podle Vás dojde k boomu KZP s využitím větrných turbín, solárních panelů a sdílení vyrobené energie?

První vlaštovky se už objevují, podívejte se například na hlavní město Praha nebo některé městské části, které i v rámci současné legislativy dokázaly najít a prošlapávají cestu.

Tu důležitou změnu ale přinese až nový energetický zákon, na ten si budeme muset počkat, vláda by ho měla mít k projednání do konce roku. S funkčním a moderním legislativním rámcem potřebujeme dále obnovovat elektrizační soustavu. Nejen samotné “dráty”, ale moderní technologie umožňující připojování a provoz mnoha tisíc decentrálních obnovitelných zdrojů, řízení, sdílení, akumulaci a přenos energie. 

SN: Otázka na závěr- jaké konkrétní kroky nyní činí KOZE ve spolupráci s CAFT na podporu fotovoltaiky, akumulace energie, tepelných čerpadel na poli moderní energetiky?

Je toho celá řada. V největší míře se teď věnujeme identifikaci bariér, které brzdí rozvoj obnovitelné energetiky. Jde o mix desítek opatření, stavebním zákonem počínaje a řešením nedostatku instalačních kapacit či hasičskými předpisy konče. Dobré je, že vidíme zájem státu s tím pohnout napříč všemi obnovitelnými zdroji, zmiňovaných se to týká samozřejmě také.