Jaké jsou hlavní trendy v projektování a výstavbě velkých pozemních FVE v současnosti?

„V současnosti sledujeme ze stran našich investorů nástup jednoosých trackerů jako dominantních technologií při realizaci velkých pozemních solárních elektráren. Dalším trendem je pak hybridizace, propojení elektráren s velkokapacitními úložišti či realizace plovoucích a agrovoltaických elektráren,“ říká Gustavo Lopez ze společnosti BayWa r.e. Solar Projects GmbH, který vystoupí na konferenci Smart Energy Forum v Praze jako hlavní řečník.

Jaké jsou hlavní překážky přechodu na obnovitelné zdroje energie v Evropě kromě připojení k síti?

 

Na různých trzích pozorujeme pomalá schvalovací řízení. Úřady jsou buď poprvé konfrontovány s fotovoltaickým projektem (např. v malých obcích), nebo jsou v jiných případech zahlceny vysokým počtem projektových žádostí a nemají dostatek personálu, aby mohly reagovat v potřebném čase. Kromě toho nejsou schvalovací kroky vždy sladěny, např. řízení, ve kterém se žádá o připojení k síti může probíhat zcela nezávisle na řízení o stavebním povolení. To způsobuje narušení časového harmonogramu projektu a vytváří vyšší rizika pro všechny zúčastněné strany. Tyto orgány potřebují podporu a celkově je třeba povolovací proces zjednodušit!

Dalším zásadním tématem z obchodního hlediska je nedostatečná financovatelnost potenciálních odběratelů z řad malých a středních podniků. Velké společnosti a korporace již mají zkušenosti s uzavíráním kontraktů na bázi PPA (tj. smlouvy o dodávce elektřiny). Malým a středním podnikům tyto zkušenosti zatím chybí. V tomto ohledu by je podpořila realizace fotovoltaiky na základě PPA bez dotací. 

Co považujete za hlavní trendy v projektování a výstavbě velkých pozemních fotovoltaických elektráren v současnosti?

S rostoucími úrokovými sazbami je ekonomická ziskovost projektů pod tlakem. Více než kdy jindy se ukazují výhody standardizovaného individuálně přizpůsobitelného technického řešení, které poskytuje nejen ekonomické úspory při realizaci, ale umožňuje také nákladově efektivní údržbu. Většinu našich návrhů věnujeme také jednoosým systémům ve středoevropských, a dokonce i severoevropských regionech.

Čím více fotovoltaických kapacit vstupuje na trh, tím více hraje zásadní roli kombinace technologií, hybridizace, například fotovoltaiky s akumulací. Čím dříve je prvek ukládání správně navržen a začleněn do celkového návrhu, tím lépe pro schvalovací proces projektu. V neposlední řadě jsou to plovoucí FVE a agrovoltaické elektrárny, které v procesu výzkumu a vývoje, projektování a realizace silně podporujeme. Dosud jsme postavili 4 největší projekty plovoucí FVE mimo Asii.

Myslíte si, že umělá inteligence a robotika mohou v budoucnu způsobit revoluci ve fotovoltaickém průmyslu? Získali jste již nějaké praktické zkušenosti z projektů společnosti BayWa r.e. s těmito nástroji?

Využití dat a robotiky bude v blízké budoucnosti velkým tématem s ohledem na zvyšování výkonu produktů. Například v rámci BayWa r.e. používáme strojové učení k odhadu míry znečištění pro dané místo na základě údajů o počasí. Míra znečištění v kombinaci se srážkami nám dá jasnou představu o tom, jak velké ztráty výnosu lze v projektu očekávat. Z míry znečištění, srážek a nákladů na čištění lze zvolit optimální metodu údržby.

Pro údržbu lze využít robotiku na sekání trávy nebo umývat moduly prostřednictvím čisticích robotů. Zejména v oblastech s vysokou mírou znečištění může být pravidelná údržba problém.

Také pro stavebnictví může být umělá inteligence a robotika přínosem. Například použití plně automatického stroje řízeného GPS pro základy fotovoltaického projektu.

Jaké jsou nejdůležitější faktory pro integraci velekokapacitních bateriových úložišť (BESS) a fotovoltaických elektráren?

V závislosti na dané zemi mohou stále chybět vhodné předpisy a právní definice pro kombinované projekty FVE a BESS – přestože je to pro přechod na zelenou energii zásadní. To způsobuje nejistotu a může to vést k prodloužení doby developmentu, protože schvalovací procesy u různých technologií nejsou sladěny. Pokud je BESS považována „pouze“ za pomocné aktivum fotovoltaické elektrárny, nemusí být nabíjení ze sítě povoleno.

Další kritické faktory:

– Zvláštní pozornost je třeba věnovat koncepci měření a řízení parku, která je ve srovnání se samostatnými projekty složitější.

– Je třeba provést sofistikovaný obchodní případ a optimalizaci velikosti, aby se maximalizoval synergický potenciál mezi oběma aktivy.

– Pokud jsou aktiva organizována v různých SPV (tj účelově založených společnostech): je třeba rozumně definovat smluvní struktury.

O trendech ve výstavě velkých pozemních fotovoltaických elektráren můžete diskutovat s expertem  Gustavo Lopezem ze společnosti BayWa r.e. Solar Projects GmbH během konference Smart Energy Forum v Praze , kde vystoupí jako hlavní řečník.