Jaké dopady bude mít pandemická krize na realizaci Zelené dohody pro Evropu?

• 27. 03. 2020
• Redakce

Schválení nové politiky na ochranu klimatu

Letos v lednu poslanci Evropského parlamentu podpořili klimatický plán nové Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Takzvaná Evropská Zelená Dohoda (European Grean Deal) má za cíl snížit do roku 2030 emise oxidů uhlíku o nejméně 50 procent proti hodnotám z roku 1990. Poslanci vyzvali, aby byl cíl vyšší. Dva pozměňovací návrhy, které uznávaly roli jaderné energetiky při dosažení klimatických cílů, ale europoslanci odmítli.

 

Plán Ursuly von der Leyenové má obsahovat pět desítek kroků, které by do roku 2050 měly přispět k docílení klimatické neutrality. Týkat se má řady oblastí od energetiky přes automobilový průmysl až třeba po zemědělství. Na podporu realizace EZD již Komise představila investiční fond, který by měl průmyslovým a uhelným regionům pomoci při přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.

 

Ochrana klimatu jako dlouhodobá priorita

Představitelé Komise však zdůrazňují,  že ve světle šířící se pandemie koronaviru by Evropa „měla zapomenout na Green Deal,“ jak navrhl minulý týden český premiér Andrej Babiš.

 

„Klimatická krize je nadále realitou a vyžaduje neustálou pozornost a úsilí,“ zaznělo nedávno z Komise. „Práce na Zelené dohodě proto nadále pokračuje v paralele s bojem proti koronaviru,“ ujistila o tom mluvčí Komise pro Zelenou dohodu Vivian Loonelová.

 

Pozastaven by podle Komise neměl být ani systém pro obchodování s emisemi, čehož se dožadoval polský náměstek ministra pro státní rezervy Janusz Kowalski. Chce tím uvolnit finance pro Varšavu na boj s koronavirem. Kowalski rovněž podpořil slova českého premiéra. Komise ale s jejich názory nesouhlasí.

 

Přestože je boj proti koronaviru dnes prioritou číslo jedna, neměl by odsunout dlouhodobější cíle Evropy na druhou kolej. Jedním z nich je právě boj proti změnám klimatu. Shodují se na tom evropští politici i environmentalisté.

 

Proti slovům Andreje Babiše se postavila mj. rakouská federální ministryně pro klima Leonore Gewesslerová. Podle ní nesmí politici v nynější koronavirové krizi zapomínat na dlouhodobé vize pro své občany.

Jak zareaguje Brusel na novou situaci?

V souvislosti s rozsáhlými dopady koronavirové epidemie se i přímo z Bruselu ozývají hlasy na přehodnocení současných priorit EU. Komise měla původně představit konkrétní opatření na realizaci EZD již  25. března, ale příslušné schůze byla odložena na příznivější dobu.

 

„Až nynější pandemická krize dosáhne svého vrcholu a my budeme sčítat ekonomické následky, bude potřeba investovat do infrastruktury, stavebnictví nebo automobilového sektoru. Vše ale bude muset být v souladu s klimatickými závazky,“ uvedl Pascal Canfin, francouzský europoslanec z liberální frakce Renew Europe, který předsedá europarlamentnímu výboru pro životní prostředí a veřejné zdraví.

 

Podle sdělení právních expertů FrankBold je v současnosti EZD pouze právní forma komunikace. „Takový typ dokumentů představuje záměr či plán další legislativní činnosti Evropské komise. Sděluje, co vše hodlá Komise regulovat, jakým způsobem a v jakém časovém horizontu. Green Deal je tedy právně nezávaznou proklamací, od níž se nedá přímo odstoupit, která má nicméně velký diplomatický a politický rozměr,“ uvedl pro naši redakci Petr Kocmánek Frank Bold Advokáti, s.r.o..

 

Evropský parlament bude tento týden projednávat unijní reakci na koronavirovou krizi. Jednání mohou ovlivnit i realizaci EZD. Na místě bude jen hrstka poslanců, kteří v Bruselu trvale žijí. Ostatní se jednání budou účastnit ze svých domovských členských států na dálku pomocí speciálního softwaru a ověřovacích hesel, včetně možnosti hlasování.