Jak to doopravdy bylo s blackoutem v Česku? A co by se mělo změnit?

• 07. 07. 2025
• Redakce

Konec mýtu

V pátek 4. července 2025 došlo v České republice k rozsáhlému výpadku elektřiny (tzv. blackout), který postihl především Prahu, severní a východní Čechy a část Moravy. Výpadek začal krátce před polednem, okolo 12:00, a plné obnovení dodávek proběhlo v rozmezí odpoledních hodin, zhruba mezi 15:00 a 17:00.

Hlavní příčinou blackoutu byla technická porucha – pád fázového vodiče na přenosovém vedení V411, který způsobil kaskádové selhání přenosové soustavy ČEPS.  Na tuto závadu navázaly další události: výpadek hnědouhelné elektrárny Ledvice, přetížení vedení V208 a porucha v rozvodně Krasíkov. Zasaženo bylo celkem 9 rozvoden.

Velké množství lidí si ještě v pátek myslelo, že k blackoutu došlo právě kvůli obnovitelným zdrojům energie (OZE). Důvodem je kolísání dodávek energie z OZE, které může destabilizovat síť. OZE však za výpadek dodávek elektřiny v pátek nemohly.

„Jak ukazují data společnosti Amper Meteo, poskytovatele meteorologických služeb pro energetiku, vyráběly fotovoltaické elektrárny v pátek přes dopoledne jen o málo více, než se čekalo, načež kolem poledne došlo v důsledku oblačnosti na Moravě k výraznějšímu poklesu dodávek do sítě. Naměřené hodnoty výroby z fotovoltaik tedy nebyly natolik mimořádné, aby vedly k tak výraznému rozkolísání přenosové soustavy,“ tvrdí Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper a investor do energetiky.

„Ukazuje to rovněž níže uvedený graf. Šlo o poruchu na páteřní lince v západních Čechách způsobenou pádem fázového vodiče. Nemělo to nic společného se soláry, větrem, ani dovozem elektřiny z Německa. Graf ukazuje, že tok elektřiny fungoval normálně.  Problém nebyl v systému. Byl to spadlý drát,“ uvedl ve svém komentáři ministr životního prostředí Petr Hladík.

Provozovatel přenosové soustavy ČEPS technické příčiny blackoutu potvrdil. Podle sdělení ČEPS pád drátu velmi vysokého napětí vyřadil z provozu vysokovoltážní vedení, jeden z bloků elektrárny Ledvice na Teplicku a také velkou rozvodnu Krasíkov na Orlickoústecku. K důvodům, proč se to stalo, se ale ČEPS blíže nevyjádřil.

Jak blackoutu předcházet?

Energetikům se povedlo díky dobrému krizovému řízení a robustnosti naší soustavy situaci do pár hodin uvést zpět do normálu. „Nicméně vzniklá situace ukazuje, že musíme do naší energetiky investovat. Především je zapotřebí modernizovat naší přenosovou a distribuční soustavu,“ řekl Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu.

Je nutné dále rozvíjet decentralizovanou energetiku. Tedy síť menších, lokálních zdrojů (fotovoltaika, baterie, kogenerace), která zvyšuje odolnost energetického systému. Pokud má čtvrť vlastní zdroje, může se dočasně „odpojit“ a fungovat i při poruše centrální infrastruktury.

Dalším způsobem, který by pomáhal předcházet blackoutům, jsou bateriová úložiště, v jejichž výstavbě Česko zaspalo.

Bateriová úložiště jsou zařízení k uskladnění elektrické energie pro pozdější využití. S rostoucí popularitou fotovoltaických elektráren si je stále více domácností pořizuje pro zvýšení vlastní spotřeby vyrobené energie a snížení závislosti na síti. Když je elektřiny v síti hodně, bateriová úložiště v tu chvíli fungují jako odběrná místa a přispívají ke zlepšení té bilance.

Změna myšlení

Za normálních okolností přitom ČEPS musí plnit takzvané kritérium N-1. To znamená, že výpadek nějakého významného prvku v soustavě, nejen vedení, ale i třeba velkého elektrárenského bloku, nevyvolá výpadek další. Proč to tentokrát nefungovalo, bude ČEPS v následujících dnech zjišťovat. „Za normální situace by tyto jevy neměly na sebe navazovat. Budeme řešit, jak moc první příčina způsobila druhou,“ dodal Durčák, šéf společnosti ČEPS.

Podle desetiletého investičního plánu ČEPS docházelo u inkriminovaného vedení V411 pravidelně k přetěžování při přenosu elektřiny ze severozápadu na jihovýchod republiky. V plánu je proto jeho modernizace a zdvojení, což podle materiálu minimalizuje neplnění kritéria N-1. Modernizace má však zpoždění, ačkoliv souhlasné stanovisko vlivu na životní prostředí EIA má projekt už od roku 2017. Aktuálně je realizace naplánovaná na roky 2026 až 2028.

Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) i šéf „přenosovky“ Durčák dávají zpoždění do souvislosti s příliš dlouhými povolovacími procesy v Česku. „Jsme obětí stavu, kdy papírová příprava modernizace, rekonstrukce linky je otázka deseti dvanácti let. Když záměr oznámíme, tak se samozřejmě ozve spousta dotčených míst, ať už privátních, nebo města a obce, které přicházejí s nápady, že by se některé ze stožárů trošku posunuly, vyměnily. Prostě využívají této situace a to nás zdržuje,“ řekl Durčák.

Roli tedy mohl sehrát i fenomén známý pod anglickou zkratkou NIMBY (Not In My Backyard), tedy „ne na mém dvorku“, kdy dotčení obyvatelé blokují jakoukoliv stavbu ve svém okolí, jinde ji však podporují.