Jak Evropská zelená dohoda ovlivní firmy i jednotlivce?
Evropská komise vydala minulý týden tzv. European Green Deal, jehož název lze přeložit jako Evropská zelená dohoda (EZD). Cílem EZD je dosažení uhlíkové neutrality v EU do roku 2050, což znamená, že EU bude mít nulové čisté emise skleníkových plynů. Evropská rada 12. prosince 2019 potvrdila evropský cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Jen Polsko se zatím odmítlo k tomuto cíli zavázat.
Zacíleno na uhlíkovou neutralitu
EZD se má také stát novou růstovou strategií EU. Svaz průmyslu upozorňuje, že nová strategie musí zachovat dlouhodobou konkurenceschopnost evropského a českého průmyslu a respektovat technologickou neutralitu při přechodu na ekonomiku s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů.
EZD je komplexní dokument, který se zabývá snižováním skleníkových emisí v energetice, průmyslu, dopravě či v zemědělství. Uvádí, že uhlíková neutralita si vyžádá výraznou změnu ve spotřebitelském chování, k čemuž mají pomoci také reformy evropských daňových systémů. Komise zároveň dodává, že na financování přechodu k bezuhlíkové ekonomice se mají podílet nejen celoevropské finanční mechanismy, ale také národní rozpočty.
Plán na přechod k uhlíkové neutralitě, jak ho Komise představila, bezpochyby ovlivní řadu aspektů našeho života. Pro průmysl bude znamenat spoustu nemalých výzev a samozřejmě i příležitostí. Předpokládá nejen zásadní transformaci českého průmyslu, ale rovněž hlubokou změnu vzorců spotřebitelského chování.
„Již dříve jsme uvedli, že Svaz průmyslu podporuje postupnou cestu EU ke klimatické neutralitě a průmysl bude na této cestě hledat i nové příležitosti. Politická opatření, která mají vést k naplnění vize uhlíkové neutrality, by však měla být racionální. Musí vést k zachování dlouhodobé konkurenceschopnosti průmyslu EU a socioekonomické stability,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Svaz průmyslu bude EZD v nadcházejících týdnech detailně analyzovat. Ke konkrétním cílům a opatřením se ještě musí vést diskuse, ve které je potřeba zohlednit veškerá fakta, například reálné ekonomické i technologické možnosti či skutečné dopady na životní prostředí a efektivnost používaných nástrojů ve vazbě na konkurenceschopnost české a evropské ekonomiky.
Rozhodující bude nová legislativa
„Diskuse musí být důkladná a vedená s vědomím všech souvislostí. Přijímaná opatření musí být skutečně komplexní s důkladným posouzením všech dopadů, abychom neohrozili naši konkurenceschopnost. Věříme například, že technologická neutralita, kterou Evropská komise výslovně v dokumentu zmiňuje, nezůstane pouhým heslem. Musí se promítnout i do následných opatření, která povedou k naplnění cílů European Geen Deal,“ uvádí Daniel Beneš, první viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Evropská komise připouští, že pro některé země bude cesta k uhlíkové neutralitě spojená s vyššími náklady, a to i v poměru k jejich ekonomické výkonnosti. To bude také případ České republiky, která i díky vysokému podílu průmyslu ponese vyšší náklady v poměru k HDP než průměr EU.
„Musíme nastavit cíle a nástroje na jejich plnění tak, aby respektovaly možnosti jednotlivých ekonomik, nepoškodily evropský a český průmysl a skutečně maximálně pomohly využít všech příležitostí. Firmy již dnes investují nemalé peníze do ochrany životního prostředí, úspor energie či do oběhového hospodářství, které jsou jedním z pilířů European Green Deal,“ dodává Daniel Beneš.
Zásadní význam bude mít konkrétní legislativa, která má Evropský zelený uděl uvést do života. Na ní bude Evropská komise pracovat v příštím roce. Už 8. ledna 2020 se bude jednat o podobě tzv. Just Transition Fund, z něhož by se některá opatření na přechod k uhlíkově neutrální ekonomice měla financovat. V únoru Evropská komise představí Climate Law, hlavní nástroj pro přechod k uhlíkové neutralitě.