Historická dohoda: Miliardy z Bruselu podpoří  dekarbonizaci ekonomiky

Po téměř čtyřdenním maratónů jednání se včera lídři Evropské unie společně dohodli, že nasadí v přepočtu zhruba 20 bilionů korun na zmírnění hluboké hospodářské krize, do které Evropa padá v důsledku pandemie nového koronaviru. Celkově jde o 750 miliard eur (cca 20 bilionů korun) , z nichž větší část si členské země rozdělí formou nevratných dotací na podpory pandemií poškozené ekonomiky. Nové investice mají výrazně podpořit opatření na dosažení uhlíkové neutrality.

Zdroj: Evropská komise

Zdroj: Evropská komise

 

Náročné jednání

Po více než 80 hodinách jednání se na summitu v Bruselu, který začal už v pátek, v úterý ráno dohodli lídři členských zemí EU na novém balíku podpory, který má restartovat ekonomiku.

 

Jednou z hlavních otázek vyjednávání byla udržitelnost investic vynaložených z evropských peněz. Předseda Evropské rady Charles Michel minulý týden prohlásil, že 30 % z příštího evropského rozpočtu by mělo jít na klimatická opatření (oproti Evropskou komisí navrhovanými 25 %).

 

Předsednictví Rady taktéž navrhuje spojit finanční podporu pro oživení hospodářství se závazkem dosáhnout co nejvyššího možného snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, respektive 2050. Například prostředky z Fondu spravedlivé transformace by tak byly poskytovány pouze zemím, které se do roku 2050 na vnitrostátní úrovni zavážou k uhlíkové neutralitě.

 

V této souvislosti organizace Climate Action Network Europe a CEE Bankwatch Network publikovaly novou analýzu s názvem „Evropské fondy pro zelené oživení“ . Zveřejněná analýza představuje konkrétní opatření uvedené v Národních energetických a klimatických plánech (NKEP) 14 členských států], která by měla být prioritně financována z evropských fondů právě za účelem udržitelné zelené obnovy ekonomiky po koronavirové krizi.

Zelené investice pro lepší život v Evropě

Investice do obnovitelných zdrojů energie (s důrazem na komunitní energetiku  a energetické účinnosti nejvíce přispějí ke zlepšení kvality života milionů Evropanů. Kromě toho tato odvětví představují obrovský potenciál pro vytváření nových pracovních míst.

 

Zpráva proto navrhuje, aby byly tyto sektory upřednostněny a získaly největší podíl finančních prostředků z plánovaného rozpočtu EU. Nízkoemisní dopravní systémy či řešení pro udržitelnou mobilitu jsou dále vyzdvihnuty jako oblasti, které mohou významně pomoci ke stimulaci hospodářství a k ekologickému oživení ekonomik. Zároveň nabízejí členským státům zajímavé příležitosti ke zvýšení jejich výdajů na změnu klimatu a umožňují směřovat k mnohem vyššímu cíli EU v oblasti ochrany klimatu.

 

Zpráva doporučuje představitelům členských států, aby své nadcházející výdajové plány zaměřili na klimatickou neutralitu a aby se vyvarovali investic  do rozvoje infrastruktury v oblasti fosilních paliv, využívání biomasy v nízkoúčinných topných systémech a neobnovitelných zdrojů energie.

 

Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku řekla: “Česká republika musí navýšit své investice do obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti alespoň šestkrát, aby dosáhla svého vytyčeného cíle pro rok 2030. Evropský rozpočet a fond obnovy jsou ideálním nástrojem, jak toho docílit. Vláda však nesmí tyto zdroje promrhat na podpoře vysokoemisních technologií a fosilní infrastruktury. Investice nastavené nyní budou ovlivňovat směřování české ekonomiky na příštích 10 let, kdy je nutné radikálně snížit naše emise, a musí proto tuto snahu podporovat, nikoli ji podrývat.”

 

 

Prostředky určené na podporu zotavení ekonomiky nebudou moci jednotlivé státy utratit podle libosti – dostanou je až poté, co předloží podrobné plány na to, co s nimi hodlají udělat. Tyto plány pak musí odsouhlasit Evropská komise a ostatní země unie. Velká část peněz musí jít na „zelená“ opatření, jako jsou investice do snižování emisí či boje se suchem. Členské státy taky musí investovat například do digitalizace své ekonomiky nebo školství a vědy a výzkumu.