Havlíček (MPO): V roce 2020 se rozhodne o výstavbě až 2 GW plovoucí solární elektrárny v Ústeckém kraji

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zadalo Palivovému kombinátu Ústí (PKÚ), aby zpracoval studii proveditelnosti nového energetického projektu. Cílem projektu je propojit jezera, vzniklá v Ústeckém kraji rekultivací dolů a lomů tak, aby všechna jezera byla průtočná. Oblast má obrovský potenciál jako zdroj energie díky novým vodním elektrárnám a solárním parkům na hladině o celkovém výkonu až dvou jaderných reaktorů. 

MPO


Smysluplné využití brownfieldů v Česku

Zahlazování následků hornické činnosti v Ústeckém kraji řešil  minulý pátek vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček s náměstky Silvanou Jirotkovou, Janem Dejlem a Eduardem Muřickým.
Celkem jde minimálně o 3 361 ha / 1 361 mil. m3. Vodní dílo by mohlo být efektivní reakcí na sucho, kterým se musí Česká republika zabývat. Vzniknout by mohly i přečerpávací a malé vodní elektrárny či solární parky na vodních hladinách. I s Vršany se celkový energetický výkon této soustavy odhaduje na 1 000 až 2 000 MW, tedy jako až dva jaderné reaktory. 

Kabinet zatopení dolů upřednostnil už dříve, ale nyní ho čeká verdikt, zda podpoří i propojení vodních děl a jejich energetické využití. Zároveň bude jednat s těžaři, jejichž rekultivační plány zatím s novou vizí nepočítají.

„Pokud by vznikla obrovská kaskáda od jezera Milada přes lom ČSA, Tušimice a včetně budoucích Vršan, pak by zde mohl vzniknout energetický zdroj o výkonu v rozmezí 1000 až 2000 megawattů, což by bylo na úrovni dvou jaderných reaktorů. A to už je vážná diskuze,“ sdělil v České televizi vicepremiér Havlíček, kterému se záměr propojit jezera líbí.

Rozhodnutí padne v roce 2020

„Chceme vidět výsledky takzvané studie proveditelnosti, která nám ukáže ekonomickou náročnost, energetickou příležitost, technologické možnosti a samozřejmě i environmentální možnosti, které jsou s tím spojené. K 30. červnu Palivový kombinát Ústí předloží tuto studii proveditelnosti. A v následujícím pololetí, tedy do konce roku 2020, musíme mít rozhodnuto a musí to být stvrzeno vládním usnesením,“ dodal Havlíček.

Podle ředitele Palivového kombinátu Ústí Pavla Lence je samotná rekultivace prací na několik desítek let. Na financování náročných úprav chce stát podle ministra ve velké míře využít peníze z evropských fondů. 

„Rekultivací se zabýváme průběžně, vznik a propojení jezer by byl přínosný pro všechny,“ říká ředitel Palivového kombinátu Ústí Petr Lenc a dodává: „Odborný materiál pro vládu samozřejmě připravíme a poté půjde o politické rozhodnutí.“

Postupy státu a těžařů se mají koordinovat a jednalo se o tom i v Bruselu. Podle vicepremiéra jde sice o zlepšení krajiny po povrchovém dobývání uhlí, ale v budoucí vizi hrají nové energetické zdroje dominantní roli, protože stoupá význam těch obnovitelných. Vody na postupné zatopení má být navzdory suchu dost z místních zdrojů, například z Ohře.

Obrovský potenciál

Plovoucí fotovoltaické elektrárny (PFVE) zažívají ve světě v posledních letech obrovský rozvoj. Na konci roku 2018 byla největší evropská PFVE o výkonu 17 MW uvedena do provozu ve Francii. Tato PFVE o rozloze 17 ha se nachází na hladině jezera Piolenc a ročně vyprodukuje dostatek elektřiny pro cca 4 700 místních domácností. Projekt realizoval francouzský developer Akuo Energy.

Mnohem větší PFVE se však připravují například v Holandsku nebo Litvě. Největší evropská PFVE o výkonu 48 MW má brzy vzniknout na bývalé pískovně v Holandsku, kde jej nyní developuje společnost Groneleven. Další ambiciózní PFVE se chystá v Estonsku. Místní energetická společnost zde na hladině vodní elektrárny Kruonis (900 MW) hodlá za účelem testování umístit solární panely o výkonu cca 200 kWp na hladinu. Pokud se provoz nové plovoucí elektrárny osvědčí, pak je plánováno další rozšíření projektu až na výkon v rozmezí 200-250 MW.

Vůbec největší PFVE o výkonu  70 MW se nachází na hladině jezer, které vznikly na území bývalého hnědouhelného dolu v Číně. Tato elektrárna se nachází na soustavě 13 jezer o ploše 140 ha a byla uvedena do provozu na konci roku 2018. Tento rekord bude však překonán novým projektem v Jižní Koreji, kde se připravuje nová obří PFVE o výkonu až 2,1 GW. Pokud se jeho realizace nezpozdí, pak má být uvedena do provozu ve 2 etapách mezi roky 2022 a 2025.

Podle studie Světové banky, publikované v roce 2018, ve světě existuje až 400 GW potenciál pro nové PFVE. Nevýhodou těchto instalací jsou vyšší náklady na jejich realizaci, na druhou stranu plovoucí solární panely mají až o 16 % vyšší účinnost díky tomu, že voda ochlazuje jejich povrch. Navíc, panely snižuje vypařování vody, a tím zachovávají větší potenciál vody pro další využití. V neposlední řadě plovoucí FV panely omezují tvorbu nežádoucích řas na vodním povrchu.