Havlíček (MPO): Česko míří k bezemisní energetice. OZE se budou dále podporovat pomocí investiční podpory

Česká delegace jednala v Bruselu o stavbě nového jaderného bloku. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka má Česká republika namířeno k bezemisní energetice. V praxi to znamená rozvoj jádra a obnovitelných zdrojů energie (OZE). Havlíček to uvedl v pátečním pořadu Interview ČT24.

MPO


Příprava nových jaderných bloků

Minulý týden jednali zástupci MPO v Bruselu se zástupci Evropské komise (EK)  o plánované nových jaderných zdrojů. Toto bude EK  zkoumat především z hlediska možné nedovolené veřejné podpory od státu. 

Podle zástupců MPO  je třeba postavit nové bloky v obou nynějších jaderných elektrárnách, tedy v Dukovanech i v Temelíně. Rakouská spolková země Horní Rakousy se pak v reakci na prohlášení zástupců ČR obrátila na Evropskou komisi s požadavkem, aby plány na rozšiřování jaderných elektráren prověřila.

Podle Havlíčka je Česká republika připravena své kroky objasňovat, zároveň ale požaduje respekt ke svému rozhodnutí. „Rakousku především ukážeme celý jízdní řád, parametry. Jak je zabezpečená budoucnost. Na druhou stranu chceme, aby oni respektovali naše právo zvolit si energetický mix. Chceme z jádra vyrábět polovinu elektrické energie a na této koncepci se nic nemění,“ řekl ministr.

Rozvoj OZE je také prioritou

Podle Havlíčka je důležitý také  rozvoj obnovitelných zdrojů. Na druhé straně ministr varoval před podporou „nějaké Matějské pouti, kterou jsme si vytvořili v letech 2006, 2007 až 2010, kde jsme do toho ne nainvestovali, ale umožnili získat benefity do výše takřka tisíc miliard korun do roku 2030“.

Ve věci OZE ministr Havlíček prohlásil, že  stát je připraven podporovat obnovitelné zdroje i na investiční bázi, ale bude se omezovat podpora provozní s výjimkou malých zdrojů. 

„Tedy zdroje na rodinných domcích, malých firmách, na zemědělských usedlostech budeme dále podporovat. Tam nám to dává velký smysl,“ podotkl Havlíček.

Pokud nechceme extrémně draze platit za energii, nezbývá než jít cestou soběstačnosti, připomíná Havlíček. „A soběstačnost je v obnovitelných zdrojích, v jádru, a připustíme, že všechno doplníme ještě plynem. Ale musíme také plnit kritéria nízkých emisí,“ doplňuje. 

Evropa totiž podle něj hovoří jedním hlasem o tom, že se má mířit k bezemisní Evropě v roce 2050.

Omezení podpory pro elektrárny z doby solárního boomu

Havlíček zdůraznil, že v minulosti se podpora fotovoltaice vymkla z kontroly v letech 2007-2010. 
„Nechci teď dávat dohromady všechny obnovitelné zdroje a argumentovat roční částkou, kterou nás stojí, což je zhruba 46 až 47 miliard korun a přímo fotovoltaické zdroje, tedy solární panely, pak 29 miliard korun ročně. Tam musí podpora brzy končit. To bylo na 15 let, až do roku 2031, jsme přibližně v polovině,“ upřesnil Havlíček.

Podle Havlíčka stát nebude měnit solární daň, ale vydá se cestou kontroly překompenzace podpory, což umožnila EK. „Pokud se míra zisku elektráren z doby minulé dostane nad povolené rozpětí, pak dojde ke snížení podpory,“ konstatoval Havlíček.

Na snížení podpory elektráren z doby solárního boomu hodlá stát získat cca 6-8 miliard korun ročně. „Zatím není nic definitivně rozhodnuto. Chceme být zcela objektivní v tomto směru, který zvažujeme,“ dodal Havlíček.