Green Deal 2: Brusel chystá masívní investice do OZE s cílem omezit závislost na ruském plynu a ropě

Již tento týden představí Evropská komise nový desetibodový plán pro budoucí rozvoj energetiky. Cílem je urychleně se zbavit závislosti na dovozu plynu a ropy z Ruska, které nedávno rozpoutalo nebývalý válečný konflikt na Ukrajině.

Zdroj: Evropská komise

Green Deal není mrtev

„Vybudovat si vlastní zdroje energie je ta nejchytřejší volba do příštích let. Proto je Green Deal odpovědí na energetickou bezpečnost Evropy, nikoli její zátěží,“ řekl v rozhovoru pro deník Hospodářské noviny (HN) eurokomisař pro klima Frans Timmermans.

Podle eurokomisařky Věry Jourové není evropská Zelená dohoda ke snižování emisí (Green Deal) rozhodně mrtvá, jak o tom nedávno spekulovali někteří čeští politice.

„Green Deal není mrtev a bude o tom také debata na jednání lídrů EU tento týden,“ řekla to Jourová v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi tuto neděli.

„Naopak musíme teď uspíšit všechny kroky, které omezí závislost na dodávkách ruského plynu a které způsobí, že Evropa bude daleko odolnější a více schopna se sama postarat o své energetické zdroje,“ doplnila Jourová.

Postoj Jourové odráží i vyjádření zástupců Mezinárodní agentury pro energii (IEA), kteří tento týden uvedli, že Evropská unie je schopna do jednoho roku snížit dovoz zemního plynu z Ruska o více než třetinu, a to prostřednictvím opatření, která by byla v souladu se Zelenou dohodou.

Podle Jourové je přehodnotit naši energetickou bezpečnost a nahlas říct, že bez jádra to nezvládneme. Musíme pracovat na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů a zavést fotovoltaické panely v podstatě do každé rodiny a investovat do vývoje velkokapacitních baterií.

Nový plán

Již tento týden Evropská komise předloží desetibodový plán, jak by se EU mohla obejít bez ruského plynu. Počítá se s povinnými minimálními zásobami plynu ve státních zásobnících (dosud se tato povinnost týká jen ropy), s úpravou elektrické sítě a plynovodů na národních hranicích tak, aby byly plně propojitelné s okolím nebo s masivními investicemi do obnovitelných zdrojů.

„Shodli jsme se, že postupně odstraníme (‚phase out‘) naši závislost na dovozu ruského plynu, ropy a uhlí,“ popisuje klíčová věta v textu Versailleské deklarace, kterou mají politici sedmadvacítky tento pátek odsouhlasit. Agentura Bloomberg s odkazem na zdroje uvnitř EU uvedla, že dovoz plynu z Ruska by letos mohl poklesnout až o 80 procent.

Pro EU by takové rozhodnutí znamenalo zlom v dlouholeté sázce na ruskou surovinu. Intenzívnější rozvoj obnovitelných zdrojů  nebo třeba dovoz zkapalněného plynu z USA bude vyžadovat velké investice. V Bruselu se proto už mluví o tom, že se EU možná podruhé v historii společně zadluží a půjde si půjčit peníze na kapitálové trhy.

Nejprve bude však nutné získat souhlas s novou politikou EU od všech členských států. Česko odklon od ruského plynu vítá a zdůrazňuje význam jaderné energie.

V rámci tzv. původní Zelené dohody přijala Evropská komise návrhy na uzpůsobení politiky Evropské unie v otázkách klimatu, energetiky, dopravy a zdanění tak, aby se mohly podílet na snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Komise chce do roku 2050 udělat z Evropy „první klimaticky neutrální kontinent“.